DANYSEK: jenže měření na hodiny dávalo smysl v době, kdy tu práci opravdu bylo potřeba odvést... což v éře automatizace neplatí úplně
jasně, jsou pořád ještě intenzivně manuální profese, kde mezi čas a odvedenou práci rovnítko dát lze... ale jinak jsem tu vznesl jasnou otázku - kdo je "příživník" v situaci, kdy třeba zaměstnanci něco poctivě odpracují ve firmě, která ovšem něco produkuje spekulativně, díky nějakému investorovi a má chybný podnikatelský záměr a zkrachuje? evidentně tu vždy jde o nějakou v podstatě ideologickou operaci, o přenesení odpovědnosti za špatně vyhodnocené riziko z jedněch lidí na jiné.
(a co si budeme povídat - zaměstnanci to přenesení odpovědnosti moc a moc chtějí, a proto ovšem souhlasí s pobíráním mzdy, zatímco systémy s nějakou účastí na zisku - a to i sofisitkované systémy, typu historické sociální pojištění zaměstnanců amerických automobilek - selhávají)
tu "dobrovolnost" jsem několikrát udával jako podstatný filosofický argument pro zavedení ZP. argumentovat, že veškeré nerovnosti (ve středověku bychom argumentovali např. nerovností v alokaci nemovitostí, kdy ale formálně vše patřilo králi - něco jako dnes Agrofertu :-) jsou akceptované občany dobrovolně, je dnes docela odvážné.
přičemž liberalismus a socialismus v tomto byly historicky v opozici - liberalismus kladl důraz na svobodu a na posouzení té dobrovolnosti, zatímco socialismus je de-facto pokračování osvícenské fáze feudalismu - tedy jde tam o přesvědčení, že je možné racionálně formulovat "společný zájem" a vlastně všechny ty zjevně nedobrovolné vztahy obhájit tím, že se to vše dělo v nějakém "objektivním", společném zájmu veřejnosti (neříkám, že mě osobně byl tenhle názor kdy blízký - zejména v dospívání jsem získal pod vlivem života v troskách předchozí éry pocit, že argumentace společným zájmem byla naprostá chiméra)
já třeba myslím, že ZP není nijak "socialistický" - společným zájmem občanů Evropy klidně může být nahnat co nejvíce nezaměstnaných do fabrik na zbraně a ty prodávat Saúdúm a do Afriky (protože když to neuděláme my, udělají to Američani). I v éře automatizace by ledasjaké produkce (či možností motivace těch, na kterých produkce závisí) šlo určitě vydupat ze země víc bez nápadů typu ZP.
Liberalismus, a tedy i liberální koncept ZP, rozhodně předpokládají, že svoboda (a dobrovolnost, která bez pojmu svobody není možná) je nějakou hodnotou sama o sobě, a že není podřízena jiným "vyšším zájmům" (např. nějaké maximalizace produkce jako takové, maxmalizace nerovnosti/sociální vertikály nebo třeba maximalizace práce na "společném zájmu").
Samozřejmě i koncept svobody a dobrovolnosti je ideologií, to nepopírám. Sice se pokládám za post-ideologického, ale po uspokojení základních potřeb (cca dolní půlka maslowovy pyramidy, podložená nabitou baterkou a wifi signálem, že :-) nakonec všechno je ideologie...