XCHAOS: v zasade si napsal hromadu hoven, bez jedineho cisla a propoctu. jedina jistota je, ze tato halucinace skonci do 4 let v propadlisti dejin spolecne s piraty, po tom co predvadi...

LUBOB:" aby vice lidi melo pristup k vice zbozi & vice sluzbam, bude muset byt na trhu vice zbozi & vice sluzeb."

dobrá pičovina, keynes i marx ve vzácné shodě říkají, že nadprodukce je standardní situace - marxisti říkají, že pokud se něco vyplatí vyrábět a prodávat, trh je vždy přesycován a výnos klesá tak dlouho, až vznikne sklad plný neprodejného zboží. jedna z keynesových klíčových tezí je, že produkce vytváří poptávku, což je v podstatě to samé. sayův zákon se tomu ještě říká, pokud něco chci prodávat, musím odhadovat, kolik toho dokážu prodat, což nikdy nejde zcela přesně a vždycky něco někomu zbyde.

ergo, pokud chci, aby více lidí mělo přístup ke zdrojům, tak víc vyrábět nepomůže, kór ne u nás, kde deset procent lidí žije pod hranicí příjmové chudoby, ti lidi prostě nemají peníze. jaká je univerzálně, napříč historií i kontinenty, nejlepší forma pomoci lidem v nouzi? vždy a všude je to hotovost, protože ti lidé ví nejlíp, co aktuálně potřebujou, jak zboží jim nejlépe pomůžou v jejich deprivaci. jinými slovy, extra peníze pro všechny neznamenají automatické zvýšení životní úrovně pro všechny, ale stoprocentně znamenají rovnoměrnější spotřebu napříč příjmovými skupinami neboli méně hladovění.

mimoto nzp nejsou extra peníze v oběhu, jsou to vybrané a přerozdělené daně.

já vlastně ani přesně nevím co si mám o nzp celkově myslet, ale takhle blatantní hemzy mi prostě nedaj.

LUBOB: takhle... kdyby všechny zboží a služby na trhu byly neustále rozebrané a pro uspokojení poptávky by bylo nutné zvýšit výrobu, tedy v nějaké klasické ekonomice, tak by si měl v podstatě pravdu.

žijeme ale ve společnosti, která je jednak hodně automatizovaná a hodně je toho outsourcováno v rámci globalizace; ale kromě toho, řada služeb je provozována stylem, že většina nákladů je fixních a pouze menší část variabilních.

jako příklad lze uvést jakoukoliv hromadnou dopravdu, MHD či železnici: tam v řadě případů jsou náklady fixní bez ohledu na to, jestli je prostředek obsazen z 20% nebo z 80%. Velmi stejný případ vidíš např. v kinech.. multikina jsou poloprázdná...

Dnešní civilizace je v řadě ohledů "post-scarcity" a stojí na obrovských úsporách z rozsahu. Jistě, jedna věc jsou negativní externality, hlavně enviromentální (příklad: devastace půdy industralizovaným hospodářstvím). Tyto negativa se ale stejně dějou a minimálně část produkce je držena spekulativně (i když dnes to už dejme tomu neplatí - např. potraviny dnes bez problémů zmizí v Číně, tam problém není...)

Příkladem spekulativního zadržování přístupu k produktu, který už vytvořen byl, byly realitní bubliny v Irsku a ve Španělsku (o USA nemluvě).

Někde tady je stopa k pochopení toho, proč by za všech okolností ZP nemusel znamenat jen inflaci: v konečném důsledku je krytý produkcí, která už _byla vyprodukována_ a kterou pouze nemá kdo spotřbovat (což samo o sobě vytvořilo další náklady a čistou společenskou ztrátu).

ZP na to ale nejde cestou nějakého vyvlastňování a znárodňování. Je ale možné, že jeho výše by musela být pečlivě vykalkulována právě na základě reálných znalostí o rezervách, nezkonzumovaných přebytcích, apod. Jako nikdo neříká, že ZP by byl jednoduchý - ale fakticky taky není pravda, že by měl nutně znamenat, že bude nutné produkovat víc než dnes. V případě zboží možná.. ale v případě služeb dnes existují značné již vytvořené rezervy (a zejména u elektronické online ekonomiky je vzácnost v podstatě nesmysl - služby tam jde škálovat zcela neomezeně), které aby mohly být spotřebovány, tak by museli být spotřebitelé přesvědčeni k dalšímu zadlužení se.

V zásadě si to představ jinak: část těch, kdo se dnes zadlužují, jistě zemře před tím, než se jim podaří dluh splatit. ZP je prostě rovnoměrné rozdělení této částky: každému občanu by bylo dovoleno vytvořit za života určité množství "dluhu", od kterého se ani neočekává, že bude někdy splacen. Není to příliš odlišné od dnešní situace, kdy jsou vytvářeny zdroje které buď ani nikdy nebudou zkonzumovány (spekulativní bublina) nebo je dlužníci nikdy nesplatí.

Spousta lidí žije v hluboké psychické depresi kvůli pocitu, že své závazky nebudou moci nikdy splatit. ZP by byla nepatrná drobná úleva v tomto stavu věcí. (opravdu jen nepatrná, protože by fakticky znamenala jen dílčí zmírnění "přínosti", kterou ti,kdo majetek mají, uplatňují vůči stále většímu procentu populace, která ho nemá: většina lidí by nadále vyhledávala další zdroje přjmů nad rámec ZP).

VYHULENY_UFO: prosímtě, díky kontaktům s Tlustým začala polovina populace pokládat Piráty za béčko ODS. Já jediný na rovinu říkám, že jsem aluminát (tin foil hat).

Umělá inteligence může z Česka udělat rozvojovou zemi, varuje profesor, který prodal start-up kolosu Cisco | Hospodářské noviny (IHNED.cz)
https://byznys.ihned.cz/...udelat-rozvojovou-zemi-varuje-profesor-ktery-prodal-start-up-kolosu-cisco

LUBOB:
DANYSEK: to není tak, jak tady podsouváte. naopak tu zaznívají velmi nesmyslné teze, typu, že když ZP budou brát všichni, že budou všichni brát stejně, nikdo si nevydělá nad rámec ZP, apod. to je prostě nesmysl.

zboží a služby jsou tvořeny určitým podílem kapitálu a určitým podílem práce. ZP má být podílem (nikdo teď netvrdí, jak velkým a jak podstatným - je jasné, že názory různých druhů ekonomické levice a pravice na toto budou různé) na výnosech z kapitálu.

je jasné, že přidat práci bude nutné (i kdyby jen na údržbu automatizace v provozu.. ale nikdy nebude stačit jen údržba, vždy bude nutný rozvoj, nová výroba, nová výstavba, a ani u řízení automatizovaných činností nelze spoléhat na dobrovolnost, i tam jsou čas a kvalifikace vzácnými zdroji).

Lidé, kteří vstoupí na trh práce, budou pochopitelně mít příjmy daleko vyšší, než ti, kdo se spolehnou jen na ZP. Ba co víc, samozřejmě - ZP bude mít nějakou směnnou hodnotu pouze v případě, že se takto rozhodne dostatečný počet lidí.

To jsou věci, které nikdo nezpochybňuje.

ZP je nicméně nějakým konečným směřováním liberálního přístupu ke společnosti, protože tvrdí, že občané mají pravidla dodržovat dobrovolně, a protože ta pravidla často znevýhodňují jednoho na úkor druhého (příklad: uznám něčí vlastnictví nemovitosti a pozemku, tedy nemáme všichni na trhu stejné výchozí šance), tak je logické, že by vzájemná výhodnost uznání pravidel měla být nějak doložena i po ekonomické stránce (nebudeme tedy jen řečnit o tom, že je to vzájemně výhodné)

naproti tomu - konečným směřováním konzervativního přístupu je, že pravidla a hierarchie jsou vynucena silou, ne dohodou.