JIMIQ: to je sice pravda a já se nehádám - na druhou stranu, vezmi si, že třeba veřejný sektor dostane za úkol zbrojení (archaické, ale stále aktuální) jako veřejný zájem. jenže zbrojit nad určitou hranici nejen zastraší útočníka, ale např. i vyděsí někoho, kdo dosud potenciálním nepřítelem nebyl, ten začne zbrojit taky, a tak dál: v daný moment, vyplatit přebytky jako rentu, by mohlo být spíše veřejným zájmem, než zbrojit nade všechny meze, například.
no a další otázkou je "sociální stratifikace", tedy míra nerovnosti. to je čistě statistická, neutrální operace, kterou společnost můžeš nějak zanalyzovat. Míra nerovnosti nejen ve spotřebě, ale i v sociálním statutu - ne náhodou dnešní bouřlivý vývoj na Západě (zvolení Trumpa, kterého UFO zrovna nemiluje, pokud vím) je charakterizováno jako požadavek na "přerozdělení respektu".
ZP je poměrně primitivní nástroj, který se zdánlivě týká spotřeby, ne sociálního statutu. Ale je otázka, zda by v dané míře nebyl řešením, na kterém se shodnou liberálové se socialisty (ne, socialisté nejsou "komouši", jen na rozdíl od liberálů mají jasno, co je "veřejný zájem" - liberálové si tím tak jistí nejsou, jsou individualističtější - ale jsou ochotní připustit, že některé věci "veřejným zájmem" zcela určitě nejsou - válka, destrukce, všeobecná bída, apod.).
Teď jde akorát o to, jak to vysvětlit konzervám (a zjistit, proč se libertariáni stále znovu vrátí do party s konzervativci :-) kteří přitom za nejdůležitější svobodu pokládají svobodu omezit svobodu někoho jiného - tedy soutěž o sociální status, atakdál)