CYNIK: v podstatě ano, když vezmeš výší peněz uvolněných v rámci QE (quantitative easing) a vydělíš jí počtem obyvatel eurozóny... no, na menší ZP by to vydalo. Ostatně, centrální banky uvažují, že v případě příští krize by pomoc posílaly přímo domácnostem (tedy ZP) - a nezchraňovali by se jen ti nejbohatší, jako v roce 2008.
Ovšem samozřejmě, "tištění" peněz je kontroverzní. Nicméně, děje se v podstatě tak jako tak, ať se ti to líbí nebo ne, protože deflace by zkolabovala ekonomiku. (dluhy by se staly nesplatitelnými, tudíž by se je dlužníci ani nesnažili splácet, apod.)
DANYSEK: opět, viz výše, uvažuješ o penězích čistě z hlediska monetární teorie. Dnešní peníze ale nejsou zlaté cihly - nikdo neuvažuje základní příjem v bitcoinu, ve zlatě, nebo třeba i jen ve volatilnější ropě. ZP by se vyplácel v penězích krytých povinností je přijmout (government fiat, fiat money). Kurzy těchto měn kolísají.
Ovšem samozřejmě zdroj peněz pro ZP by asi musel být smíšený.. částt zdrojů by byla fiskální, tedy skutečně z nějakých daní a poplatků, které by zůstaly zachovány. Část by mohl stát získat vlastním podnikáním, nebo z poplatků jiného charakteru, než jsou daně: nevím, co by tě tak uráželo na tom vyplácet ZP např. z poplatků za těžbu hnědého uhlí a/nebo z emisních povolenek na CO2. Žijeme v evropském, ne americkém právním systému, a nerostné bohatství země je majetkem panovníka=státu, nemůžeš si ho koupit spolu s pozemkem ja v Americe (to jen tak mimochodem, že...). Teprve třetím zdrojem po daních a jiných odvodech státu by mohlo být dotištění peněz. To by se samozřejmě muselo pečlivě vážit na základě výkonu ekonomiky. Podle mě by bylo docela žádoucí, kdyby ZP kolísal podle toho, jak se ekonomice daří: občané by pak měli motivaci zvážit koho volí, aby se ekonomika nedostala do problémů a aby ZP nestál za houby.
K těm daním:
Daň z příjmu je problematická, protože do nákladů si může dát kdekdo kdec a z rozlišení příjmu od mzdy, kde si nikdo neodečte nic, pak vyplývá dnešní nadměrné zdanění lidské práce. Ve skutečnosti, podstatný objem peněz stát vybere na DPH a spotřebních daních. U spotřebních daní je ale ošemetné, když se tím "pokutuje" příjem, který je jako že vlastně nežádoucí (např. cigarety, v širším smyslu uhlovodíkové pohonné hmoty), ale systém je na tom příjmu pak závislý, takže vlastně sabotuje snahy ty půvoně nežadoucí činnosti omezit.
Obecně se motáme v kruhu: tebe pořád zajíjmá, kde se na to vezme v tomhle aktuálním systému, ale ten mi moc nezajímá. Podle zřejmě poměrně podložených odhadů zmizí až 200 miliard ze státního rozpočtu v rámci korupce. Pokud by základní příjem byl jen rovnoměrným rozložením korupce, pak by nás stát mohl uplácet třeba 20 000 ročně i dnes, aniž bychom cokoliv pocítili. Prostě třeba jen za to, že zajdeme k volbám zvolit nezkorumpované politiky...