DANYSEK: spousta států, z našeho hlediska totalitních, něco podobného ZP provozuje, nejčastěji pokud mají příjmy z ropy.
Nejblíže k ZP v demokratickém prostředí má Indie, jak jsem tu psal už asi 100x. Jejich schéma "rýže za dotovanou cenu" má velmi blízko k základnímu příjmu v tom smyslu, že samozřejmě tu rýži za dotovanou cenu (nebo její část) můžeš obratem prodat a získáš tak velmi malou státní rentu (Indové jsou zdatní počtáři a účtáři...). Systém je tam v poslední době chráněn skrze biometrické údaje občanů. Týká se přitom v přepočtu na obyvatele relativně chudého a velmi lidnatého státu....
Ale je úplně jedno, jaký argument sem přinesu, třeba i opakovaně. Vy jste do téhle debaty přišli většinou s přesvědčením, že nějaký koncept je od základu špatně, a nejdřív je tedy špatně a pak teprve se budou hledat důvody špatně.
Naproti tomu, já nehlásím nic jako ZP či dokonce NZP za každou cenu: víceméně jen shromažďuju argumenty, že něco vzdáleně podobného leckde funguje, že je tu řada "ale", které jsou ale jiné, než si vymýšlí kritici ZP, a že zajímavá debata je, jestli jde skloubit ZP a demokratické fungování společnosti: protože, znovu opakuju, ZP jakožto nějakou formu držhubného v totalitní společnosti si lze představit relativně snadno. (Ostatně, za válečného stavu řada států ruší trh a dělá fallback na přídělový systém a válečný stav je totalitní tak nějak by-default)
Zajímavá otázka tedy je, zda jde zavést ZP, který nebude jen přídělovým systémem. A zpět k té Indii: tam to udělali jakoby reverzně, vyšli z přídělového systému a pravda není to něco za nic - jsou to jen vysoce dotové ceny, ale není to rozdávání, přesně asi z důvodu, aby si toho lidi nepřestali vážit, ale udělali to tak, že garanci dotované rýže lze překonvertovat na ZP: v zásadě aby člověk, co nemá nic, dosáhl na dotovanou cenu, musí si půjčit nějakou tu rupii za kilo, a pak jí vrátí odevzdáním části té rýže za tržní cenu (stejně se to ale dělalo i za všech válek za přídělového systému: svoje příděly lidé směňovali za cigarety, apod.)
Úplně základní představa obce a jejích fiat peněz v zemědělských komunitách posledních několika tisíc let je ta, že obilí se skladuje ve společných sýpkách a peníze jsou ve své podstatě poukázky na zrní v sýpkách: takto to fungovalo v Babylónii, to byl systém, se kterým přišli do styku pastevci, kteří sepsali Starý zákon, který ovlivnil naší kulturu a civilizaci. Naproti tomu, systémy postavené na anonymních mincích, které se původně snažily mít hodnotu v nich obsaženého kovu, byl více využíván (trochu paradoxně, vzhledem k tomu, co jsem zmínil o moderním přídělovém systému za moderního válečného stavu) spíš v období válek, protože mince byly na rozdíl od nějakých poukázek velmi vhodné pro výplatu žoldu vojákům.
Představa "poukázek na společně skladovanou úrodu" má nějak paralelu v současném systému bankovních účtů, zatímco mincí (když pomineme bitcoin a podobné úlety :-) a v širším smyslu hotovosti se v naší společnosti přesunula spíš jednak směrem k bagatelním částkám, jednak k představě šedé a černé ekonomiky. Původ hotovosti v žoldu vypláceném námezdným vojákům přímo naznačuje, že velké koncentrace anonymní hotovosti představují pro každou společnost destabilizující potenciál. Je jasné, že pokud ZP někdo navrhuje jako stabilizující řešení, tak jde o řešení ve sféře fiat peněz. A jak naznačuje příklad té Indie a jejího sběru biometrických údajů obyvatelstva i v souvislosti s dotovanou rýží: technologicky je to možné dnes kdekoliv na světě.
Tady je ovšem další odlišnost, že Indie je v podstatě společnost silně stojící na kmenové příslušnosti, Indem se lze jen narodit, nebo do Indie přivdat či přiženit, tuzemští národovci děsící se přistěhovalců by z té přísnosti měli jistě radost. Západní otevřená společnost stojící na občanská bázi má pochopitelně s konceptem nějakých sociálních jistot pro svoje příslušníky větší problém, než společnosti v zásadě tradiční, která svoje příslušníky považuje za jednou velkou etnicky spřízněnou rodinu.
Opět se tu dostáváme k otázce toho, kdo první začne prosazovat ZP v našich podmínkách: kdyby dokázali najít nějaký způsob, aby to byl ZP pro "každého kromě Cikánů", tak bych jako první čekal Trikolóru či SPD :-) Jinými slovy, oni tu myšlenku nemohou adoptovat teď, za života téhle generace, ale za 10-20 let naopak očekávám, že se ZP stane jádrem argumentace illiberálních sil (naopak u těch Pirátů je to velice ošemetné, jestli se někdy stane středobodem programu, tam podle mě převáží přístup "peníze na jednu hromadu a hlasovat co s nima", jinými slovy, přirozený vývoj Pirátů je strana nějaké kultivace veřejných peněz, ale ne strana ZP, ať si to tady komentuje kdo chce jak chce)