CYNIK: no vidíš a přesně tohle je chybná úvaha, jak jsem vysvětloval už 100x.
ZP se nepřidá ke všem stávajícím příjmům z veřejných rozpočtů. Nahradí min. některé dávky typicky: přídavek na děti = ZP nebo jeho poměrnou část pobírá zákonný zástupce, apod. Dále ZP pravděpodobně doplní důchody ve chvíli, kdy by je nešlo udržet v dnešní výši: tedy důchodci nebudou mít pocit poklesu příjmů, ale část jejich příjmů by tvořil ZP a jen část průběžně financovaný důchod.
Nikde navíc není psané, že ZP bude ve výši 11k. A hlavně, zejména centrální banky samotné, pokud něco jako ZP prosazují, tak ho chtějí financovat jinak, než zdaněním. Velmi zhruba by ZP především znamenal změnu způsobu, jakým jsou dnes nové peníze uvolňované do oběhu.
Cílem zdanění rozhodně není rozdávání všem, ale spíš braní všem, podle různých pravolevých schémat buď víc většímu množství chudších, nebo vic menšímu množství bohatších, ale přeci jen je to braní. ZP je koncept představitelný spíše v informační společnosti, kde peníze jsou spíše informačními toky, než čím jiným. Každopádně, ZP svým charakterem nemusí být přímo spojen se zdaněním. Spíš se ptá, kolik peněz je možné "vytisknout" (v informační společnosti tohle ale znamená něco trochu jiného) a rozhodit mezi lidi, aniž by to způsobilo inflaci. Objevují se i jiné snahy to pojmenovat, třeba jako "zdanění robotů", ale podle mě jsou neobratné.
Pokud očekáváš, že ZP má jen náklady a žádné výnosy, tak samozřejmě zanedbáváš náklady dnešních regulací trhu práce, které jsou značné. Některé dnešní náklady by zmizely a objevily by se jiné. Ale na to jsem zase stokrát uváděl příklady: má stát např. dotovat hromadnou dopravu do odlehlé oblasti, aby odtamtud lidi mohli jezdit do práce - a nebo tam má vyplácet ZP, aby i v odlehlé oblasti vznikly pracovní příležitosti a stoupla cena práce v oblasti, kam se dnes za prací dojíždí?
Lidé, co jsou proti intervencím státu do ekonomiky, nebudou samozřejmě obhajovat ani ZP. Ale prostě pokud už máme stejně stát, který do ekonomiky stejně zasahuje a sám investuje do všeho možného i nemožného - tak prostě vyvstává otázka, proč to nezjednodušit. Tedy dát státu za úkol nikoliv aby vytvářel nějakou všeobecnou rovnost, což prostě nejde - různá místa jsou sama o sobě různě atraktivní k životu, různé profese různě populární či naopak pracné a nenáviděné apod. - ale aby hlídal, aby nerovnost nebyla absolutní, aby "nerovnost nebyla větší, než..."