DANYSEK: nemám na mysli úplně zdanění a taky si nemyslím, že je to úplně implementovatelné do dnešního systému. a kromě toho, jestli by nekrytá část úvěru měla být s prostředky uvolněnými na ZP mít poměr 1:1 si ani nejsem jist, kdy by se prostředky měly na ZP uvolnit: asi ne všechny najednou, tak jako prostředky na úvěr, ale spíš by měly být uvolňovány od všech.
Aby bylo jasno, tak v případě 100% krytých úvěrů je to privátní věc, prostě máš nějakou reálnou věc, půjčíš jí, je ti vrácena, buď najednou, nebo pokud je dělitelná, tak po částech, jedno jestli to jsou peníze, nebo ne. Pointa je spíš v ten moment, kdy peníze vznikají v podstatě z ničeho - toto je sociální fenomén, který se úzce dotýká politiky, a v podstatě pravo-levý diskurz se toho, s vyjímkou konspiračních teorií, nějak moc nedotýká, přitom je jasné, že jde o jeden ze skutečných zdrojů moci, protože peníze se týkají skutečné organizace ekonomického života víc, než politika.
Jednoduše to označit za daň není úplně přesné a navíc pokud o zavedení ZP coby stimulu ekonomiky uvažují centrální banky, tak uvažují velmi podobně: chtějí v případě krizí posílat peníze přímo domácnostem. Samozřejmě nevím, jak to mají spočítané, ale je tam velmi podobná základní úvaha, že tu část peněz kterou si u bank nikdo nevložil a která vzniká z ničeho a která současně v ekonomice hraje důležitou roli, si dlužník půjčuje tak říkajíc "od všech", z účetního hlediska. Je to oproti nějakým tezím o minimální mzdě a takových věcech docela osvěžující přístup, který samozřejmě spoustu lidí vyplašill a vedl je k tomu příklonu ke kryptoměnám, které se různými způsoby snaží vypuštěného džina zahnat zpět do láhve (a podle mě v tom ve finále nutně selžou, protože v podstatě pokud neselžou, tak všichni umřeme, dá se říct)
Moje představy nejsou ani zhulené ani Pirátské: Piráti jsou etablovaná politická strana s vlastními názory, já mluvím za sebe. Ve svém zhuleném mládí jsem o základním příjmu nijak neuvažoval, nebo jsem ho považoval za nesmysl.
Co se inflace týče, tak souhlasím, že oba extrémy - jak deflace, které navíc učiní dluhy nesplatitelnými, tak inflace nad rozumnou mez, ohrožují skutečný smysl ekonomiky, kterým je možnost dělat racionální rozhodnutí na úrovni "domácích počtů" - tedy plánování práce a spotřeby. Pokud nevíš, jakou hodnotu bude mít příští měsíc výplata, kterou dostáváš teď, tak jsi stejně málo schopen cokoliv plánovat, jako podnikatel, který kupuje zboží a materiál a něco produkuje: sice tomu podnikateli víc hrozí, že i při jinak stálé cenové hladině zrovna po tom, co nabízí on, nebude poptávka, ale stále většina ekonomiky se odehrává v prostředí víceméně předvídatelných cenových hladin, pokud neděláš úplný nesmysl.
A ano, nikdo aspoň trochu příčetný nechce inflační peníze, za které by si rohlík kupoval za milion. I když počítáme se velkou automatizací rohllků, nikdy není úplná a vždy je nutné ty fungující procesy udržovat v chodu, tzn. ekonomika počítající se základním příjmem nemůže spoléhat na dobrovolnost (ta nějakou roli hrát bude, ale spíš okrajovou) , ale spíš na to, že dostatečné množství lidí bude chtít vydělávat daleko více, než jen základní příjem. To jsem se snažil vysvětlit několikrát... a podle mě by to šlo i vyjádřit nějak kvantitativně, pro jaký typ ekonomiky by mohl základní příjem fungovat do jakého poměru vzhledem k celkové výši DPH.
Pořád to ale beru spíš tak, že za nějakých pár dalších desetiletí či staletí se prostě lidé budou smát tomu, jak jsme to měli vymyšlené špatně a jak to celé mohlo fungovat setrvačností tak dlouho, když to byl takový nesmysl. Na stavby a jiné artefakty, které pro nás dnes znamenají důkaz ekonomického boomu, se budou koukat třeba jako my na barokní kostely: Praha tehdy měla pět a půl obyvatele, a člověk si nutně říká, na co potřebovali tolik kostelů (bodejť, když dnes do kostelů nechodíme, že jo...ale i kdybysme chodili, tak to celé působí neekonomicky, se třeba lidi mohli prostřídat a ne se nutně do nějaké cpát všichni v neděli :-)))