BALAENA: To je jistě individuální, no, nakolik člověk je schopen nějak se sám naučit i to, co ho moc nebaví. Nemusí taky ve všem být výborné. (Mně by třeba mnohem víc vyhovovalo učit se vždycky třeba měsíc především jeden předmět, pak zas jinej atd., pak to třeba na konci roku před zkouškama jen zopakovat, než to provozovat podle nějakýho "rozvrhu hodin"...)

CICHLASOMA: obávám se, že s věkem a současně s tím, jak se rozšiřuje a prohlubuje rozsah předmětů, to bude čím dál těžší v tom smyslu, že je nutný se soustavně a na alespoň dostačující úrovni věnovat nejen tomu, co dítě baví a zajímá, ale i tomu, co ho zase tak moc nebaví, nezajímá nebo mu to nejde. osobně bych z toho měla obavu už u druhého stupně.

CICHLASOMA: tak až narazíš na jadernou fyziku pro devítileté, dej mi vědět (synův zájem se od virologie rozšířil ještě k subatomární fyzice)
pokud narazíš na nějakej dostatečně schopnej kroužek, nedostaneš tam dítě kvůli věkovému limitu. ve škole si ho tam "mimořádně" vzali, protože ho znají a vědí, že to půjde (zase výhoda malý školy - učitelé dostatečně dobře znají všechny žáky. a nejen učitelé, u nás třeba nejsou stravenky, obědy se vydávají "na ksicht", paní kuchařka si moc dobře pamatuje, kdo má na kdy odhlášeno, a ví, které dítě to je). ale na kroužek někam, kde dítě neznají, to tak jednoduchý není.

CICHLASOMA: jj, presne. beztak na tom prvnim stupni se deti uci tak jako tak jen chvilicku a spoustu casu zaberou provozni veci typu dochazka, prestavky, prechazeni do jine tridy a ja nevimco.

zivnostnici je ideal, ale i se zamestnanim a zkracenym uvazkem si to dokazu predstavit. beztak, pracovat 4 dny a jeden byt doma s deckama, ideal :)
(ja su teda i ted s cizima deckama 5 dni, pac ucim ve skolce, ale i tak by to byla zmena :D)

KAI: Plus teda, samo to učení dítěte nemusí zabrat až tak moc času, když je dítě zvídavé a samo si rádo čte atd. Třeba tahle holka říká, že ona učí dítě doma s úspěchem dvě hodiny denně, pak si ještě ono samo něco studuje většinou.

Zvlášť když člověk pracuje doma, tak samotné to učení by ani nemuselo být nějak extra omezující.

KAI: Jo, na tohle taky pomýšlím.
(Pro to kloubení je samozřejmě asi nejlepší, když rodiče nemusí chodit do zaměstnání, ale živí se jako živnostníci.)

BALAENA: "na druhém, Mlho, na druhém - je to kroužek pro šesťáky :)"

No na nějaký "kroužek", ať už formální nebo neformální je možné dítě posílat i když do školy nechodí.
A psala jsi, že syn chodí do třetí třídy, myslel jsem, že to "posílání k odborníkům" vztahuješ i na jiné věci než na ten kroužek.
Ale omlouvám se, jestli jsem reagoval podrážděně. Když si vzpomenu na "odborníky" na základce... (A prostě si myslím, že bych dítě na základce učit dokázal dobře, ani k tomu nemusím "odborník".)

BALAENA: no vida, prima :)

CICHLASOMA: na druhém, Mlho, na druhém - je to kroužek pro šesťáky :)

navíc tam všechny učitele znám :) na školu jsem ho zapisovala už s vědomím toho, kdo tam učí a jak tam kdo učí. na soukromých základkách ty odborníky klidně i najdeš, to se zase neboj.

BALAENA: " nejsem-li v požadovaném směru odborníkem, radši ho k odborníkům pošlu"

To je docela optimismus, myslet si, že na základce, ausgerechnet na prvním stupni, najde "odborníky".

KOC256: tak což o to, on se cítí být schopen a způsobilý jezdit sám už od školky. ale jsem realista. když se začte (což se při půlhodině v metru začte), nevnímá. a nevystoupí.

SVAN: vozíme dítě přes půl Prahy (nechce se mi věčně zasněného třeťáka vypustit do metra samotného), platíme školné, i když o dost nižší než těch 50k, ale stojí mi to za to.

BALAENA: Ale jasně to nijak netvrdím, to byla pouze odpověď na příběh šikany z klasické tovární školy.
Už jsem tady odpovídala že malotřídky jsou zlato a nebo různé alternativy, ale tak nemám 50tisíc ročně na montessori školu která je nejblíž :)) a kdybych měla za rohem dobrou alternativu, tak do toho samozřejmě jdu a klidně bych se kvůli tomu i přesunula za Prahu kdyby to za to stálo a šlo to rozumně skloubit s prací, ale tu možnost jsem neměla. Takže pro mě varianta domácího vzdělávání

KACHNIK: Tak vesnická malotřídka s osvícenou učitelkou je samozřejmě nádhera, ale tady právě hrozilo že se budeme muset zúčastnit vzdělávání ve třídě se 30 dětmi, tudíž středověk :)
Jedno dítě, svoje, šestiletý a začala jsem letos, takže se rozkoukávám a právě proto jsem ráda za každou radu, sháním kroužky, ale je to bída :)) Pro šestileté dítě toho moc není právě proto že se počítá že chodí do školy.
Odpočinek řeším díky té volnosti času tak, že může na týden na ves k babičce a nebo ke kamarádům když má na to chuť ale hlavně v přírodě.
A po té psychické stránce celkem dobře, teda Denis rozhodně a já právě občas potřebuji vidět, že to jde a k tomu mi zatím pomáhá pouze internet, ale setkat se s někým kdo takhle funguje by mi taky pomohlo.

Díky za tenhle klub. Mojí dceři je teprve rok, ale už teď jsem nakloněna možnosti vzdělávat ji doma, úplně nejraději na základě filosofie unschoolingu, pokud to pro nás bude realizovatelné z finančního hlediska (budu vděčná za konkrétní zkušenosti se skloubením domácího vzdělávání a pracovního života rodičů).

Zatím teda jenom sbírám teoretické poznatky a čtu zkušenosti jiných, takže i tady budu asi hlavně číst, ale když někde narazím na zajímavý článek nebo názor, ráda se podělím.

KAI: svoboda učení sleduji a tohle si pustím, díky