BALAENA: Chápu naprosto co tím myslíš a v podstatě to denně řeším! do jaké míry Denise učit že něco se musí a do jaké míry, že je to na jeho rozhodnutí.
V klasické škole se opravdu příliš rozhodovat nemůžeš, jedeš podle diktátu a pak sedíš u piva s člověkem co ti vypráví o tom že ho jeho život nebaví protože dělá co nechce, ale vlastně se tomu neumí postavit, dyt to přeci musim, musim chodit do práce, musim platit atd .... ale to je přesně to co se jenom naučil, že musel a nemohl odporovat.
Na druhou stranu je jasné že neustoupím Denisovi protože mu to nejde a nechce to dělat. Prostě jde pouze o správnou míru kdy to smysl má a myslím že je to podstatné hlavně v momentě když nechce něco dělat právě proto, že mu to nejde! v takovou chvíli neustoupím, aby pochopil a naučil se, že se přes to musí dostat a pak má radost že už mu to šlape.
Ale ve chvíli kdy zrovna nemá náladu a chuť na psaní a radši chce dělat matiku, tak prostě jdeme počítat a to je podle mě v pořádku a právě to pochopení svobodné volby.
Stejně jako ten člověk u piva, že může z práce která ho nebaví odejít a najít si jinou!