INIQUITY: Já jsem se zkusil
vrátit když původní odpověď odpověď byla "co to blábolíš za blbosti", výsledek vidíš.
Otázka "jak se s tím vyrovnat" nedává smysl bez toho, abysme se napřed domluvili/zjistili, co je vlastně na současným (nevyrovnaným) stavu špatně. Kdybysme se dohodli, že je všechno ok, tak není co vyrovnánat, žejo. No a mně padlo do oka jako příklad
tohle. Jak víme, jde o masakr několika stovek Němců. A co je na tý cedulce? Oběti událostí, počet neuveden. V Lidicích památník jako kráva. První reakce je: to je přece nesouměřitelný. Podle mě je to nesouměřitelný tehdy, když to měříme principem
kolektivní viny. Jakmile přejdeme k vině
individuální, tak přece nemůžeme říct, že oběti německých vrahů si zaslouží gigapamátník a oběti českých vrahů cedulku, ze který se ten, kdo si jí přečte, o tom, co se tam teda vlastně stalo, nedozví vůbec, ale fakt vůbec nic. Těsně po válce tam lítaly strašlivý emoce mezi přímejma účastníkama a nedalo se to ukočírovat, ale teď je kurva rok 2021! Ta cedulka řve do celýho světa, že Postoloprtské zastupitelstvo na konci čtvrtiny 21. století je ve vztahu k Němcům mentálně na úrovni kolektivní viny z roku 1945. Není už pomalu čas se s tou minulostí trochu vyrovnat?