• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    PATISLAV
    PATISLAV --- ---
    RICARDERON: konečně krásně průzračná a smutně vtipná báseň i pro nás, co poezii nerozumíme :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Pro mě výborná. Slyším to naprosto živě.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    RICARDERON: Tos pěkně řekl.
    ZRADA
    ZRADA --- ---
    PIPAMIMA: Kdybych tak mohl zachytit tu představu, co ve mně vzbuzovalo oněch pár řádků před "Já, kočka domácí"...!
    PIPAMIMA
    PIPAMIMA --- ---
    Dobrý den!


    Ambice

    Někde venku řvou
    divoký kočky
    ostrý zuby a drsný jazyky.
    Já,
    kočka domácí,
    ležím pod vafkama
    a sním.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    TOMASZ: Já bych ocenil, jak hezky jsi vplul do té Jardovy nálady. Možná až moc.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MAEROR: Já jsem to zkoušela nechat i společně a nějak se mi to nezdálo..chtěla jsem, aby byl důraz na "srdci".
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    BUBLINKY: Přemýšlím o odsazení poslední strofy... proč?
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Kaluže mezi pražci

    Jako rozbitý nákladní vlak
    líně a bez houkání
    drkotají lidi do stanic
    vypouští páru

    Úzkorozchodné koleje bytů
    jsou cítit po vodě a rzi

    Na dva prsty mělké kaluže
    mezi pražci synchronně tepou

    neviditelným srdcem
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    JAROSLAVU SEIFERTOVI

    Vaše básně jsem četl,
    když k zbytí nebývalo,
    a usnul jsem s veršem
    vprostřed oblohy.

    Johna i Chloe,
    malou tanečnici,
    a na visuté hrazdě Gadu-Nigi
    jsem potkat chtěl.

    Ve vlaku do Švýcar
    o vagónech svatebních přemýšlel
    a ráno v Sargans
    mi okénkem Alpy zazářily.

    A příliš pozdě jsem dopis
    snad stokrát v duchu odeslal.
    V něm jedno slovo: Díky!
    Díky Vám, že jste psal!

    JANEQ
    JANEQ --- ---
    NATASHA: začátek mě bavil
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    JANEQ: Hmm, začátek mě bavil, ale myslím, že to poučení je tam hodně na sílu.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
















    s vášní sobě vlastní, vedu s matkou přírodou,
    již dlouhá léta, tento spor.

    ona,
    ta krotká kobylečka planety, stále jen zběsile přikyvuje,

    a ržá;
    tak vbodnu jí zas ostruhy do slabin
    se smíchem jí prásknu bičem a popoženu k trysku,

    ať klidně chcípne,
    moje prdel provalí jako první,
    cílovou pásku.


    pomůže-li potom, nevim,
    pár z nás, jistě její mrtvé maso nasytí.

    A ať táhne ke všem čertům.




    (ať zas líbí se všem čechům)




    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Nemáme

    Zas nemáš náladu
    jak zežloutlá tráva
    k ležení k podzimu

    Zas nemáš náladu
    jak ticho máš mě ráda
    a křičíš do stínu

    Zas nemám
    nemám na to
    smýt prach si z hlasivek
    Vždyť mlčeti je zlato

    Tak
    A oba máme vztek

    JANEQ
    JANEQ --- ---







    hudci duli v tupé, prázdné, trubky.


    na moravsko-slezské jam session homo-erotismu
    těsně když padla prvá klapka

    kap!plác
    jak do ticha zvadla,
    haluzka břečťanu, různých tělních tekutin, ta malá svinná kapka;

    kdo tam byl a teď doma sám prohrabává klokaní kapsu
    svého podvědomí,

    vytře chodbu papírovým hitlerem své doby

    a nechá ty chudáky,
    být svými chudáky.






    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    UNSEEN: se tu červenám. Díky.:)
    UNSEEN
    UNSEEN --- ---
    TOMASZ: jací zase skandinávci? a hmotná snad ani ne....spíš jako tělná...

    RICARDERON: a ty jsi vůbec dobytek :o)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Druhá, jestě existenciálnější sloka

    Často se "nemýt" se ctí nepotkává
    spíš s touhou zazdít
    všechny co kol řvou

    Že by čest z nouze? nu taky žádná sláva...
    taková ctnost jen těžko vždy se skryla

    předehra k hladu nijak roztomilá
    kohoutek protáčíš rukou bezkrevnou

    Dle zvyku rybího - smrdí nejdřív hlava...

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    UNSEEN: Aneb o všudypřítomné trapné hmotné nouzi. ;) (Mí skandinávci mi jistě rozumějí...)

    Poslední verš nějak zaškobrtl... Co třeba "zas" místo "opět"?
    UNSEEN
    UNSEEN --- ---
    28/09/10

    často se „nemít“ se ctí nepotkává
    spíš s touhou vlastnit
    s chtíčem pokrevnou

    a ctnosti z nouze? nu, také žádná sláva...
    taková ctnost vždy prvně nouzí byla

    osnova hladu nijak roztomilá:
    špendlíky po motýlech řvou

    dle zvyku brzdu sešlápne opět hlava...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam