LIA: Pak jsem to špatně pochopil a Tvé vysvětlení přijímám :-)

MAEROR: Já ale nemám sebemenší problém myslet a mluvit česky. Jsem češtinou denně obklopena, jako výrazový prostředek ji užívám i při ústních zkouškách ve škole a to z důvodu, že některé naučené výrazy již v rodném jazyce neznám. Pocitově jsem však slovenka. To se může malinko projevit na skladbě vět a potažmo pak na skladbě veršů.
Dá se tedy říct, že s Finovým tvrzením souhlasím, ale jen do jisté míry. Toť vše.

LIA: Řekl bych, že Fin to tak myslel... Že nelze kvalitně psát jinou řečí, pokud člověk není schopen v ní fungovat - mluvit, uvažovat, cítit. Bez zaváhání - tedy pokud ho v ní slova nenapadají rovnou, pokud si v sobě překládá z mateřštiny.
I na překládání DO rodné řeči je třeba se v originálním jazyce textu pohybovat s velkým přehledem, natož pak při převodu Z ní. Natož pak v poezii...

FIN: Já jsem 100% brilantní češtinářka :)
Nie, naozaj je to zložitejšie, než sa môže na prvý pohľad zdať. Hlavne čo sa týka melodiky. Podľa mna to nieje až tak o plynulosti myšlienok v danom jazyku, ale schopnosti tým jazykom cítit. Teda aspoň u básní, pri vtipoch to bude asi zas trochu inak. V konečnom dôsledku potom záleží na jemnocite autora. :) Ja však ďakujem za podporu.

FIN: Tak.

LIA: To je přesně ono.

NATASHA: Ad mínus-plus> Plus poťeší aj bez dôvodu, mínus bez dôvodu iba zneistí. Takže si cením taký prístup.

Ad "experiment"> On to bol aj nebol. Hlavne to bola blbost nepožiadať o hodnotenie a napísať niečo v rýchlosti. Skúsim sa poučiť a prebrať sa svojími staršími veršami. Až nájdem tie správne, napíšem ich a budem vďačná za reflexiu.

NATASHA: Ok. Pak s tím souhlasím.

Jinak, Tomaszi, s tím původním a novým jménem klubu (ostatně jsem teď na základě Tvé trefné poznámky opravila název Výběru, to bylo pouze opomenutí) se to má tak, že mne už unavovalo číst obranné komentáře typu "a co na tom, že je ta báseň v tom a v tom nedokonalá, vždyť se ten klub jmenuje Amatérská poezie". Pro lidi, kteří primárně hledají porozumění a případně chválu opravdovosti svých prožitků a citů, jsou tu přece další kluby.

Ona poezie je v podstatě neustále amatérská, protože profesionální obvykle znamená "provozovaný za výdělek", což v tom našem oboru zkrátka nenastává. Ale neměla by to být pro nikoho výmluva.

OKEYA: Ano, lépe bych to nenapsal. Je to TAK.

NATASHA: Tohle bylo podstatné. S oficiálním slovníkovým významem slov "ucelená" a "konstruktivní".

Kritika může být příkrá. To ano, proč si něco nalhávat. Ale aby měla nějaký praktický smysl -- což by měla -- musí IMHO splňovat 2 kriteria. Musí být:

1) ucelená a
2) konstruktivní.

TOMASZ: To není problém, to je běžná realita. Některé básně vzbuzují ve čtenářích emoce - lhostejno nyní zda kladné či záporné - no a některé zkrátka ne. Tedy není to o tom, co jako autor chceš, ale co píšeš...

NATASHA: Rozumím. A Tvé mlčení si vykládám tak, že ačkoliv se zoufale snažím vystříhat chyb, které jsi mi vytýkala, není to dosud ani v nejmenším poznat... ;)

OKEYA: Já jsem měl celou dobu maličko dojem, že tady se nacházíme v místě, kde bychom měli být trošku ochotní si navzájem nezištně pomoci. Ten pocit vyplýval z nástěnky i z toho, že dříve (a ve výběru se dochovalo dodnes) se to tu jmenovalo Amatérská poezie. Není samozřejmě v silách nikoho vyjádřit se ke všemu, ale snad by občas někdo mohl...

Jinak to popisuješ trefně. Akorát problém je, že člověk by právě nechtěl skončit v té kategorii, která nikomu nestála ani za pochvalu, ani za urážku. A je ochoten se pro to nechat veřejně bičovat, protože bez toho to nejde.

TOMASZ: K té případné chybějící reflexi: jak píše správně Okeya, často se stane, že text zkrátka zůstane viset kdesi uprostřed. Není ani zvlášť dobrý, ani zvlášť špatný. To jest nesvádí ke komentáři.
A pak je tu ještě další věc: jestliže konkrétní autor vykazuje dlouhodobě tíhnutí k určitému druhu psaní, koho by bavilo stále opakovat stejný typ reflexe.

Takže třeba ve Tvém případě já čekám, jestli napíšeš něco jiného než to, co jsem už komentovala. Do té doby to nemá smysl ani pro jednoho z nás: neřekla bych Ti nic nového.
Možná jsou na tom podobně i další lidé tady.

TOMASZ: Tedy pokud celý ten obsáhlý text měl znamenat pouze "kdo dává mínusy bez vysvětlení, je vůl", tak připouštím, že jsem to nepochopila.

Dobrá zpráva je, že na tom se vcelku shodneme.

LIA: Jen pro pořádek: já jsem Ti to mínus prve nedala. Mínusy nedávám, občas dávám pouze plusy; a to vždycky ještě doplňuji proč.

Jinak k tomu, že se snažíš psát česky, ačkoliv to není Tvůj rodný jazyk: nu, ovšemže to je těžké, ale pokud ten text uveřejníš a nedoplníš, že je to experiment a že bys uvítala reakci s přihlédnutím k tomu atd., není možné od čtenáře čekat, že bude rovnou shovívavý.

LIA: Já Ti také ze srdce děkuju, že aspoň někdo pochopil správně, jak jsem to myslel. ;)

Jenom bych doplnil: Ačkoliv poezie není vymezená a nemá pevné hranice v tvůrčí svobodě, jsou tu určité hranice v řemeslném provedení. Ačkoliv dobrá báseň se nikdy nezavděčí všem a nedá se s tím nic udělat, řemeslně špatná báseň může znamenat hrob dobrých myšlenek, což je škoda. Kritiku musíme přijímat, abychom se v tomto zlepšili.

A teď pro ostatní: My se chceme zlepšit, ale k tomu nám nepomůže dozvědět se, že to bylo mínus, ale nezbytně potřebujeme vědět, co konkrétně bylo mínus a co máme zlepšit (což je ještě důležitější) a také, kdo nám to píše, protože i to je velice podstatné, jak velmi správně napsala Lia.

A co mne dokáže fakt nasrat, je, když se dozvím, že je tu pár lidí dlouhodobě nespokojeno s tím, co a jak píšu, ale báli se mi to říct. A (jak ta informace pokračovala) opravdu nevím, jak bych si z toho měl vzít ponaučení, když jsem se o tom nedověděl. Nemám křišťálovou kouli! Opakuji: Nemám křišťálovou kouli!

;)