NATASHA:

to je v pořádku. ptal jsem se spíš z komunikačně-zrcadlových pohnutek :) - ještě bych mohl poukázat na zvrstvení, kterým se mi básnička přibližuje. je-li tím svíravým úzkost, tedy nechť jí plodně projdeš.

WHISPERMOONLITE: Je to takový velmi podivný pocit. Svíravý pocit - nechce se mi to vysvětlovat. Ještě to není úplně tam, kde jsem chtěla. Skica, pokus.

NATASHA: strach z hlubšího spánku? - myslím i na to, k čemu jsou dobré kosti, a napadá mě že k nekonečnému ohlodávání.

TOMASZ: Jo! Tak tohle se mi trefilo do nálady.

TOMASZ: nelíbí se mi na tom jenom ty kvetoucí vzpomínky

NATASHA: Ano, vím o tom. Chtěl jsem, aby se tam tyto dvě roviny prolnuly. :)

NATASHA: Tohle je velmi silné:

Vědomí rozmrzelé
Ranec kořistí
Spočítaný do poslední kosti

SOL: dej si facku a smaž se, ty zetko...

ŘEKNI MI,
co chceš slyšet,
a já ti to neřeknu,
protože by ztratila smysl

ta slova,
touha, která musí zůstat
navěky
tak nevýslovná.

Aby nahá
duše
nevyvanula
do ledového vzduchu,

ranního cinkání
ospalých tramvají,
spěchu
a tak hrubé všednosti.

TOMASZ: mimochodem, cituješ jeden ze tří dochovaných krhútských žalobějů, abychom se literárně přivzdělali

FIN: Hele, Ty ježku, ti byli jen tři!

T. R. Field
Těžký život ježka
Na úpatí Sněžky
potkal jsem tři ježky,
všichni tři šli pěšky,
život je holt těžký.

To máš z toho, že mi takovéhle knížky půjčuješ... ;)

BUBLINKY: No, já můžu slíbit jenom to, že se budu snažit, aby to vydrželo... ;)

TOMASZ: Ano, ta náhlá změna je tuze příjemná.

TOMASZ: Proč jsi dřív nepsal takhle? :-)