MYDECADENCE: mně zase prve nepřišla na mysl orální varianta - bylo to od počátku zamýšleno takto :D - nicméně, Tvoje "chlebové" čtení je dobrý nápad, zužitkovatelný do budoucna.

WHISPERMOONLITE: aha, s tou Venuší je to hned jiná... Předtím mě to tedy taky napadlo, ale ta orální varianta mi sedí víc :) Ale tak jako tak, líbí se mi celkově to použítí básní vnitřně!

MAEROR: Aha! No. To tedy muselo být!

NATASHA: No jo, máš pravdu... a já měl takovou radost, protože se mi už půlku podařilo uřezat... :-)

WHISPERMOONLITE: No, viď. Že si člověk nedá pokoj.

MAEROR: Hmm, tohle je tak symbolicky přetížené, že se tím budu muset nejprve prokousat. Momentálně tím lezu jako dítě bludištěm, a zdá se mi: po pravdě, asi bych z toho lesklého obalu něco servala; pro větší sílu.

RICARDERON: díky za náhled. -

NATASHA: ach jo, že radši nepasu ovce :DD.

MYDECADENCE: ano, bylo to předtím kapku jinak. (a kdoví, jak zase bude?)

…

někde to nářadí odpočívá
jako průsvitná nymfa s nedokonalou proměnou

hladově protrhávám ústy hutný bílý bal
napnutý k zámezí
kuželovitou sukni jara, pod kterou již raší
vytýkanými odnožemi

v laskavém závalu
průsvitný stín s rozdrcenýma nohama
jako kuželovitý průduch, kterým dýchám
v nejzazších momentech

jako kuželovitý trychtýř
svádějící tmu do sevřeného hrdla

do mě
jako do nesourodého závalu razí si cestu
něco laskavého
a něco s hladovými ústy

ruce odpočívající na bílém ubrusu
drží můj strach
nedokonale proměněný

WHISPERMOONLITE: Není to předělaný? Nedávno se mi zdálo, že to bylo jinak (na konci "dobré"? nebo tak něco? To se mi asi líbilo víc, pokud se teda nemýlím.) Na mě to působí dobře a ten konec mi připomněl Švankmajerovské chlebové kuličky ze Spiklenců slasti, tak možná proto :) Takové zchutnění a zhmotnění myšlenky, pro mě- básnického laika- dobré.

WHISPERMOONLITE: Nojono. Je to zkrátka na pytel.

WHISPERMOONLITE: Hmmm, pořád nevím. První dva verše probouzejí zvědavost, pak se mi zdá, že se to nějak moc a podivně vysvětluje.

RICARDERON: Škoda toho "než v němž / jemuž"! Tak pěkně to prve vykročilo...

NATASHA: zato "sčítání nahých kotníků", abych uvedl opačný příklad nakládání s povědomým materiálem, mě osvěžilo. - dobrá aktualizující aluze a nechce být ani moc metaforická. - tenhle obraz není zaklubaný a ztěžklý.

NATASHA: "pod nohama vrzají zbytky konverzací, // 
šupiny z očí."
- jeví se mi jako klasický případ, kdy autor(ka) v obraze něco prožívá, ale při pohledu zvenčí to vypadá trochu jako již ošuntělá poetická záležitost. - asi proto ten obraz příliš nechytá. - z autorského pohledu se to nedá nijak ohlídat, obávám se. - Ty to máš určitě prožité, trefené a ostatní je hra textu, kontextu a čtenářské zkušenosti.

MAEROR: Ha, nemám slov. Jednoznačně zasáhla!