• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    MOMENTKA

    Pamatuji si to světlo
    když se nadělají bílé mraky
    je to jako sny o řekách
    s nízkým nábřežím
    a nebezpečnou vodou
    můžeš se přes ni brodit
    po kotníky v mlze
    mělkém bílém světle
    inverze
    krátké sukně dívek
    ve středomořské restauraci
    nabízejí škeble

    MUM
    MUM --- ---
    RICARDERON: Dekuji, obcas potrebuji nakopnout, zase jsem spechal a zapomnel skrtat. Takze snad finalni verze:

    Claviculae Noctis

    Celý den ceníš zuby
    a hledáš kroužky
    kam zapadají.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    KOUZELNÉ BYLINY

    ve stáji úpění
    koňů s kolikou
    sežraly na stráni
    koliklec

    jařmánek na otěže
    kolik let trvá
    než ztěžknou
    lásky

    do čaje fuškorec
    na unavené ruce
    na slunci suší se
    sedmivrásky

    směšenky na nesnáz
    natrhej na potoce
    do vína rozdrť
    na srdce bolestráz

    MOC_ART
    MOC_ART --- ---
    FIN: Pravda. Nedával jsem pozor. A díky za návrh, ale snad raději takto:
    To proto chci - nebo chtěl jsem? státi se básníkem.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    MUM: Něco podobného jako v předchozím případě, jen tady by mi stačily poslední tři řádky.
    MUM
    MUM --- ---
    Claviculae Noctis

    Svíráš je v ruce celý den
    cení své zuby
    hledáš kroužek
    kam by zapadly.

    Odemykat noc
    v úplňku je těžké
    zapadnou ti oči
    do zelené tůně?

    Celý den ceníš zuby
    a hledáš kroužky
    které zapadají.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    RICARDERON: Hmmm, ty dva jsou našlapané, to je fakt.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    JANEQ: Ty první dva verše bohatě stačily. Všechno dál už je tam nadbytečné.
    JANEQ
    JANEQ --- ---


    _ _ _

    Prosím tě, říkej mi co psát, ať není ticho,
    když ho nehledám.

    Říkej mi Moskvo
    a nebo Rio de Janeiro,
    pošli me klidně zpět do nicotného znudění,
    jen nebuď zticha,
    ať neslyším to kvílení.
    MAEROR
    MAEROR --- ---

    ...

    vezmeš mne s sebou - nepromluvím

    vetkneš mi mrtvý jazyk do tváře
    a jenom líně uloží se
    bez ochutnání
    bez výzvy

    až za dveřmi
    - z vyzutých bot -
    půjde to doopravdy ven
    s definitivní clonou

    MAEROR
    MAEROR --- ---
    JANEQ: nebavil... no, někdy to je spíš bolestivá šichta než zábava... maximálně na konci je radost, pokud se povede říznout

    ale máš pravdu; tady toho chtěl autor dovnitř nacpat moc - a nakonec uhnul... zkusím s tím koncem ještě pohnout... jo, a že děkuji
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    MAEROR: líbí se mi to, tak zvláštně mi přijde to čtenáře tepe, aby se soustředil do konce, kde je ale pouze konec... který se rozplyne, skoro to vypadá, že se autor nebavil, kdyz to psal...
    MAEROR
    MAEROR --- ---



    kde mačkáš léto?

    reflexní body chudé tmy
    a tep hmatatelný jen jako tupé údery
    deště do prohřáté hlíny

    hluboko ve tkáních tlačí tě příliv moře
    jak sesychající se slupky sobotních dopolední
    jak pod nimi
    mlčící nedostatek

    jak ruce
    kdyby se rozkrájely

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    OKEYA: Nojo. Když to se mi nelíbilo, jak by znělo, hm.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Každopádně je jisté, že taková básnice jako Patti umí vydloubnout srdce z těla na padesát metrů. To je vlastně dobrá zpráva.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Zut! ;)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    (Třeba se ještě napíše něco civilnějšího. Až trochu vychladnu.)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: Já myslela, že někdo se ozve. Zakázaná slova. Ale ono to bylo ještě víc, člověče, to slova nevypoví. Zamilovala jsem se.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    TOMASZ: A zrovna to se mi na té básni líbí, to drama, ta představa...
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BUBLINKY: A tahle je dobrá, i když poslední strofa maličko obtížně navazuje na ty dvě první, které jsou perfektní.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam