TOMASZ: Znáš přece argument našich častých návštěvníků odjinud: V mojí poezii si každý najde to svoje. :)))

RICARDERON: Nemůžu si nějak pomoct, za očima podzim a srovnávání s létem je mi nějak důvěrně povědomé, jako takové ty věci, co člověka pořád napadají a pak je zahazuje, protože jsou tak děsně očividné a profláklé (aspoň mně osobně dalo práci se to naučit zahazovat, a pořád myslím, že nějak nezahazuju dost).

Na úplném konci se mi zase živě vybavilo Faunovo velmi pozdní odpoledne, jak tam Suchařípa vyspává opici v parku a přijede si pro něj šéfka a on si jí splete se smrtkou a vede s ní ten úžasnej dvojsmyslnej dialog, že ještě nechce "jít", protože ještě "nic neudělal, ani tomu Cipískovi to nepodepsal". ;)

Podzim v očích (ač za nimi) pro mě tu první zabíjí, slova po zadní straně straně víček na konci zadupnutá sakrováním mi pěkně chytla oko. Akorát to šílenství už je moc exaltované.

NECECH: Netvrdím, že autorské kluby na diskusních serverech jsou nějaké literární nebe. Nicméně lidé, kteří na nich publikují, usilují o čtenářskou odezvu. Proto si stojím za tím, co jsem řekla.

Jsi jako tohle léto
Samej smích ale mě nevoblafneš
Za očima máš podzim
a to nejsme ani v půlce

Jsi jako tohle léto
Vždyť já si ještě neužil

BUBLINKY: za mě do emočních - je to takové "škádlivé", jakkoli do smutna - v podstatě se mi líbí, vyvolala odezvu, ale čistě na emoční rovině, ne jako "báseň", jestli mi rozumíš...