ZMYJKA: Děkuju Ti. Ano, rozumím. ;)

NECECH: Díky, příště budu střídmější:).

NECECH: V pořádku, děkuji.

BUBLINKY: nemá to hloubku, nebo ji nevidím

RYCHART: základní metafora je dobrá a originální, ale zkusil bych ubrat věci obvykle spojené s hnusem jako vytesat sochu z hovna a trochu té krve, máš toho tam příliš, jinak dobrá báseň... :)

NATASHA: postoj, že hodit do AP básničku znamená publikovat, pokládám stejně jako můj přítel Konzum za poměrně naivní... ano, můžeme předstírat, že to tak je, když to odpovídá místnímu zvyku, ale přece jenom opravdová publikace vyžaduje redakční činnost, kterou zde vůbec nevidím... a navíc jsem staromódní a říkám si, co není tištěno, není opravdová publikace...

NATASHA: vidím snahu ke zlepšení a vážím si toho, ale sama snad vidíš, že přátelské upozornění určitým lidem nestačí, že potřebují jasnější výchovný signál...

TOMASZ, FIN: opět jste předvedli, že si neodpustíte možnost ventilovat vaše negativní emoce v literární kritice vůči slabším, tentokrát dokonce vůči člověku v životní krizi, takže si to evidentně opravdu zasloužíte, když já si vás podám tím nejhrubším způsobem, protože můj sadismus je hlubší a temnější než váš a navíc mám větší básnické pero... :)

TOMASZ: já taky nemluvím o autorce. nebo jen o autorce. děs ve mě vyvolá každé vyprahlé ženství, i kdyby to byla sama cindy crawfordová...

jinak souhlas, dílo může obsahovat i myšlenky na autorovi nezávislé - tedy významově/obsahově. jejich možná přítomnost ale vůbec neznamená, že - narozdíl od obsahu - alespoň podání, tedy způsob sdělení (ne ten obsah) by na autorovi byl taky nezávislý (ne, není, je) a na striktní oddělování autora od díla ve všech ohledech prostě už vůbec nevěřím, neboť je imho z podstaty vyloučeno. myslím, že se tím zpravidla chce říci "soustřeď se na obsah a na dobré/špatné provedení, a ne na to, že autor taky šuká kromě ženy fanču, anču a manču, do čehož ti při rozboru vtipné hříčky o pexesu vlastně logicky nic není", nikoliv ale, že by bylo možné oddělení díla od autora jako takové a úplně. je možné jen tam, kde autora neznáme :-) kritizovat dílo bez toho, aby ses dostal taky k autorovi, je možné jen velice bezzubě a krotce. něco jako "svou pravdu nebudeme skrývat odvážně ukryté v rukojeti polní lopatky" :-)

FIN: Na druhou stranu báseň by měla obsahovat nějaké sdělení i bez vztahu k autorovi, bez nutnosti ho znát a spojovat si to. Proto lze kritizovat dílo bez kritiky autora. Natashe asi vadilo, že moje reakce může (díky mé neobratnosti) vyvolat zdání, že mluvím o autorce, ale opak je pravdou! Mluvil jsem pouze o představě, kterou ve mně ten text vyvolával. Všechny osoby v té představě jsou smyšlené a jakákoliv případná podobnost se skutečnými osobami, vlaštovkami a losy je čistě náhodná. ;)

NATASHA: autor jest s dílem neodlučitelně spjat. i kdyby nechtěl... hrozné klišoidní obrazy budící v mozku úděs mu (autorovi) nenacpali ve chvíli nepozornosti do básně záškodníci od lorda voldemorta - napsal si je tam autor sám. a ten autor sám, jež tak často se dožaduje svého práva se vyslovit, se těmito hroznými obrazy vyslovil a sdělil nám, co mu straší na cimbuří. zejména v textech, kde tak mluví o svém vyprahlém ženství.

NATASHA: Možná že v nepřehlédnutelném kontextu to splývá. Ale ať už mě k tomu (krom pocitu hnusu z textu samého) vyprovokovalo cokoliv, napsal jsem tu poznámku výhradně k textu samotnému, takže si za ní stojím. Autorku osobně neznám, tj. nemohu hodnotit.

"která si stěžuje, jak je život těžký, protože i to všechno, co ona dokáže sežrat k večeři je hrozně těžké"

+ 1 zlobod

NIRA: Nejsem od přírody hajzl a nemám potřebu kopat do mrtvol a posmívat se lidem, i přesto, že si většinou za své neštěstí mohou z valné části sami, ale když nám autorka naservíruje tohle a pak má ještě hloupé poznámky, ve kterých nejde přehlédnout, že se ukrutně snaží vypadat, jak moc je nad věcí, nemohu si pomoct, abych nepřipojil tuto malou poznámku o nešťastné volbě tématu.

Myslím, že není od věci si uvědomit, čím se chystám čtenáře oblažit a co z toho bude mít on. A to se tady fakt ošklivě vymklo:

Vyprahlé ženství žízní po lásce, / všichni mi podali jen ocet....

Protože tohle ve mně vyvolává asociace na masturbující Bridget Jonesovou po deseti letech a dvaceti kilech.

Je sice fakt, že většina autorů podstatnou část své tvorby prokňourá, a do toho zbytku zase tahá pokleslou erotiku, ale je opravdu nešťastné smíchat sexuální symboliku se skuhráním stárnoucí tlusté sekretářky, která si stěžuje, jak je život těžký, protože i to všechno, co ona dokáže sežrat k večeři je hrozně těžké...

NATASHA: Ano, Deníky...ty pochyby...