• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    EVA_
    EVA_ --- ---
    +1
    NATASHA: Zbytek radši do šuplíku. Zatím jsou to hrdelní zvuky.:-)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď+2
    EVA_: On je na Tebe hodný. Já na Tebe nebudu hodná. Je to takový památníček. A přitom, to, o čem píšeš (ha), je zřetelně něco Něco (ha) - takže, kruciš, to musí jít zajímavěji!
    Tak ale.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    +2
    EVA_: Ukončil bych to tou něhou.:) Ale vítej zpět.:)
    EVA_
    EVA_ --- ---
    2 odpovědi
    Ahoj, lehkovážná prvotina po letech.:-)

    Mezi proudem slov
    pára nad mátou
    ztěžkla netušenou,
    notně vyplašenou
    prvně probuzenou
    něhou.
    Překvapení.
    Myslela jsem už,
    že není.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    +1
    na dražbě hornorakouských býků


    kávy pité za rozednění
    té černé co se teď aortami honí
    jedeme s valníky a řetězy

    pro kořist

    do rakous.


    FIN
    FIN --- ---
    +1
    MAEROR:
    MAEROR: mně se to líbí. je fakt, že bych možná drobně přitesal a odstranil několik přebytečných písmen/slabik (tak, že by to nerušilo původní verzi, tedy celkem souhlasím s mumem), na druhou stranu závěr mě bere hodně :-)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    MAEROR: Nu dobrá, dobrá. Ale už raději dost, protože já osobně jsem si v tom našel něco naprosto úžasného, a Ty mi tím prodlužovaným rozpitváváním jenom bereš naivní představu, že je to přesně to, cos do toho chtěl dostat. ;)
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    2 odpovědi
    TOMASZ, NATASHA: Ale já si stojím za původním textem (možná bych přemýšlel o návrzích, které má MUM). Měl jsem důvod(y), proč je ten text takový, jaký je.
    Neuhýbám tedy, jen jsem mírně opět (nebo opět mírně?!) uvažoval nad tím, jak může která část textu působit na čtenáře s různými zkušenostmi / úhly pohledu... co jiného by si v tom textu ještě někdo další mohl najít. Nic víc, buďte klidní :-)
    MUM
    MUM --- ---
    1 odpověď
    MAEROR: Ze sdeleni bych nemenil jedine slovo. Pretekaji ti pouze "a" spojky a to "je" pred chlapem, ktere to zbytecne protahuji... jinak plus plus plus - krasa (alespon dnes v tehle nalade)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NOXNOCTIS: Smutným osudem mnoha textů je, že zaujaly pouze svého autora. Většinou to bývá proto, že nám, čtenářům, kteří při přemýšlení obvykle vystačíme s pouhou jednou rovinou, a ještě zbude místo na příště, to připadá prostě děsně nudné.

    Pokud Tě omezuje linearita textu, doporučil bych zkusit hypertext.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď
    MAEROR: To by nestačilo. Jak píše Tomasz.
    To bys úplně ztratil důvod k básni.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    1 odpověď
    MAEROR: Nn, to už by bylo trošku moc!

    Mě se to líbí buď tak, jak to je, nebo s vypuštěním přesně toho, co psal Richard (tj. z první strofy nechat jenom první verš s posedy). Tam je to ještě ostřejší.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    MAEROR: Mě ta krajina s roztroušenými posedy naopak říká víc než celý ten zbytek... Tedy myšleno silou sdělení. Naprosto to vyvažuje druhou polovinu.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    3 odpovědi
    RICARDERON: Připomínku beru; měl jsem pochopitelně důvod, proč je ten text takový, ale pravděpodobně jsem spadl do pasti nepřenositelného. Ono když se na to podívám bez brýlí, možná by klidně stačilo:

    tvoje město

    to jenom já jsem odtud běžel
    a běžel
    až tlouklo do tváří

    (a i to "tvoje" bych uměl oželet, protože to nebyla úplně pravda ;-)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    1 odpověď
    MAEROR: Heljť...

    a v každém z nich je trpělivý chlap
    který se na tebe kouká
    a v každém z nich
    otevřené dveře
    na jednu ránu

    Tohle je nějaký ukecaný. Vůbec to tam nemuší bejt.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    3 odpovědi+4

    ...

    krajina s roztroušenými posedy
    a v každém z nich je trpělivý chlap
    který se na tebe kouká
    a v každém z nich
    otevřené dveře
    na jednu ránu

    město je pouhou šmouhou
    z výletní pohlednice
    a v každé z nich
    čistým průstřelem
    trefený cíl

    to jenom já jsem odtud běžel
    a běžel
    až tlouklo do tváří

    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    jednou nebe zahořelo
    dávno tomu
    bouře se přehnala tím dnem
    a rozpůlila svět
    a my zůstali každý na svém břehu
    ty sama
    a já s tebou
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    +1
    NOXNOCTIS: Čtu, samozřejmě, co sem píšeš. Řekla bych, že sis zvolil disciplínu, ve které jsem v podstatě neviděla nikoho uspět, minimálně v oblasti online publikované autorské tvorby:
    Básně s poselstvím, básně předávající libovolné duchovní hledání/poznání. Průšvih je, že to ve výsledku spíš smrdí ideologií, to chtění napsat něco hlubokého z toho příliš trčí. Nakonec je to paradoxně mělké - neboť příliš vymyšlené a nadto vecpané do jakési přibližně uhnětené formy.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    +1
    TOMASZ: Je tam něco, zejména první část druhé strofy, ten civilní tón, jasný obraz. Trochu mi vadí ten "citově vydírací" závěr, ale to může být tím, že jsem přece jen vně toho textu, obecně je to rozhodně dobré, na zdejší aktuální poměry výtečné, stálo za to číst.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    1 odpověď+2

    MARIE TVÉ OČI

    Další fotografie
    s odstupem času se pohledy změní
    ale ten úsměv Mony Lisy
    s milenci jak s listy v kalendáři Marie
    tvé oči

    dny semknuté řady topolů
    pochodují za ploty a slunce svítí
    na cizí zahrady na cizí řádky zeleniny
    a nikdy domů — domů Marie tvé oči
    se neusmívají

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam