• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    THEFISH
    THEFISH --- ---

    Někdy je těch symbolů moc
    schody od baru do nikam
    pečlivě zamčenej únikovej východ
                    na čtyři západy
    polibky smrti cigaretám
                    v prach se obrátí
    táborovej oheň v suterénu
    A pak je jasný že se něco stane
    ale víno z hroznů hněvu
    v poslední skleničce nečekáš

    MAEROR
    MAEROR --- ---



    za oknem bílý stín
    zasněženého dvorku
    jako sen o moři

    možná se k němu právě nakláníš
    přes tabulové sklo a svoje květiny
    a dotkneš se
    aby doopravdy bylo

    stále Tě vidím

    způsob
    jakým se staráš o svůj svět
    a moře
    které mi nepodráží nohy

    GRIMALK1N
    GRIMALK1N --- ---
    TOMASZ: je jen jeden jelen
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    RICARDERON: Trochu ukecaný, nicméně začátek se mi líbí. Ke konci: jé! jejej, jejda... ;)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Jako když po houbách
    čichneš k roztřeseným prstům

    Podzim je sychravá žena
    z tlejícího listí

    Plná vody

    Za nehty její kůže
    a taky jistota
    že na všechno

    je jen jeden jediný pokus

    MAEROR
    MAEROR --- ---



    tam někde uvnitř
    za úsporami psanými na jméno
    je světlo na pohled vyjmuté
    jako žebro
    z chodu běžného zázraku

    záměr
    ke kterému se nikdy nepřiznám

    ale i jinak zplozené děti jsou moje
    i jejich zavržená jména
    a možnosti
    jimiž jsme spolu zhasli

    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Na snídani
    chleba namazaný máslem
    na prkýnku pokrájený na úzké štráfky
    a každé zrnko soli
    vykrojí v máslu nepatrný důlek

    Pigi čaj přelévaný z hrnku do hrnku
    abych se nespálila
    domácí rybízová šťáva na dochucení

    Nikdy si nestěžuj
    ani když je vysoké datum

    Musíš vyjít s tím
    co máš
    děvče

    Skořápky slepicím.
    THEFISH
    THEFISH --- ---
    A až mi přijdeš za okno domalovat tmu
    nezapomeň na hvězdu s psíma očima
    pastýře divokých snů a zatoulaných myšlenek
    abych měl komu svěřit svá stáda probděných nocí
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    THEFISH: Je v tom spousta Coelha...
    THEFISH
    THEFISH --- ---
    Nezačínej den pitím ohně
    nakrm se zemí
    aby tě mohl odvát vítr
    popelem ostatních
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Stavěli jsme

    přestavovali pleli mysleli si
    že to bude paráda
    pohádka a všechno jak má být
    rodina v domě
    před domem psi

    stavěli jsme a jednou
    pan bagrista který se činil na zahradě
    vyhrabal malé ježky
    měkké a světlé bodliny
    na teplé rybí duši

    krmila jsem je kapátkem
    do doby než umřeli

    v domě jsme nakonec nikdy nebydleli
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    JANEQ: Žáby všedních dní mě baví. Vizuální aspekt díla bych tak nějak...raděj přehlédla.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NATASHA: Pravdu díš, moudrá sovo.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    _



    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Čtu to už asi posedmé a pořád nevím. Je to takový patchwork, nejde mi to číst dohromady, ač jde vlastně o jednu situaci, jednu vícerozměrnou scénu. Jakoby šlo o poznámky.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ENDLIFE: První strofa mě vyděsila, pak se to začalo zlepšovat - závěr to zachraňuje.
    ENDLIFE
    ENDLIFE --- ---
    Co za to stojí

    Už nechci chtít
    toužit, věřit, znát
    ani milovat

    snad jen ctít
    povrch, cévy i špínu
    chvění v usínání

    ctít ji anebo jeho
    obrysy, hranice, doteky
    pohyblivý konec
    na obou stranách
    KVIIIK
    KVIIIK --- ---
    Ze spaní si rozlámali ruce
    z polštářů jim zůstal mělký hrob
    Leželi mrtví rok nebo dva v kuse
    a když se probudili
    kolem stále tma
    hvězdy
    a strop plný oběšenců
    rozhodli se nenechat nic náhodě
    a dřív než zazvoní budík
    nebo něčí slova
    odplavat do ticha, do mezery za skříní

    Tam znova
    jako už tolikrát
    v místě, kde svět nejvíc prosakuje
    prostě vstát
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Podzimní večer
    lampiony oken jsou zavěšené
    na pokrčených větvích

    Upíjím pivo ze skleničky na víno
    protože víno došlo
    a nechci se dotýkat rty plechu

    A myslím na I.W. a J. a J.S. a S. a E.
    jak jim asi je...

    U sousedů to zase žije
    Ona: „V Bohnicích mi bylo beztak nejlíp."
    Třásk!
    sklenička na víno?
    zřetelněji „Si nemožnej!"
    Ozvěna z chodby
    Vyčítavý štěkot psa
    Ozvěna z chodby
    Prásknutí dveřma
    Pak už jen ticho
    a ticho
    a ticho

    Myslím na pána jehož jméno ani hlas neznám
    jak mu asi je
    a jestli taky vidí nějaký lampiony
    GRIMALK1N
    GRIMALK1N --- ---
    NATASHA: Celé je to dobré, ale ta první báseň je nejlepší - vlastně asi zatím to nejlepší, co jsem od tebe četl.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam