hudby těch dravých trav
trávivé roztoky soustav
v nich jsem tě ztratil
proto se cítím oprávněn
tě v nich znovu nalézt

v ničem jiném než
ničeho jiného
však někoho nalezl
a travič to cítí
je soustředěný

sehnu se
vyčkám eóny
procedím mezi zuby lávu
a víš že to není málo
kam až dosáhne ruka bezbožnosti

zurčím jako lesní potok
však pod břehem
páchám z největších zel

Labuťe

V tlamě již bezzubého večera,
před tím, než přijde slastný spánek.
Ve slinách, kde mokne příšera,
skládám si labuťe ze zlatých stránek.

Labuťe pro štěstí vzlétají k nebi,
zalétly potichu do šedých mračen.
Z posedů střílejí hladoví lidi,
labuťě mordují, jak při lovu kačen.

Srdce mi poskočilo v oparu kouře,
cigareta vypadala mi z mladých rtů.
Na schodech seděl jsem uprostřed bouře,
zmáčený večer plný promoklých snů.

V Jirchářích

odlomili mne od místa
kterým se běžně větrá

udělám pár kroků a zadýchávám se

na konci ulice
neexponovaná přítomnost
bere mne sama za tvář tvýma rukama
a někam táhne

jenom to okno nahoře
už není dokořán

NATASHA: ;)

Ve frontě

Pán přede mnou
je Clever
Olma
a Zlatá Haná

a jeho hlava
kropenatá pláň
léty vyfoukaná.

BUBLINKY: Od Stratova ne, spíš ze Semic... ;)

Stojím ve frontě
v Bille
na Jugoslávských partyzánů
kterou mají 28.4. zavřít
a dům zbourat a lidi rozstrkat po Městě

děda vykládá nákup na pás
arašídy Clever
kysané zelí Clever
dvě plnotučná mléka Tatra
jeden tvaroh Olma
svazek ředkviček asi od Stratova
1/4 chleba Šumava
a pak se shýbne
košík s jedním unaveným listem od ředkviček pokládá
na matné dlaždičky
mrkne na mě a pousměje se
na špičce nosu roztřesená kapka
sotva se drží

a pak se znovu shýbne ke košíku
aby jej narovnal podle spár šedé a bílé dlažby
a jako prve
úsměv

109,-

Zrcadlová

Dlouho tu nebyl
ten pocit na jazyku
svrbění za uchem
a tikot v oku

Dlouho jsi nebyl
jen kousek od hranice
dlouho ses neblížil
ke kořisti z boku

BUBLINKY: Ono já jsem se zase tak moc nepopukala. Je to spíš do absurdity, v tom VESELÉM výběžku.
Ale změnu nálady tam mám.

Jinak bez přemýšlení je úplně v pořádku, se to tím nestává jakýmsi smetím; u plně automatického textu se ale obvykle stane, že se to někam totálně vykloubí, verš navazuje na verš předchozí a to ještě sotva, a Tobě se to zase obloukem vrátilo k podtržení už napsaných motivů pointou.