• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    MARLLONE
    MARLLONE --- ---
    BUBLINKY: Počkej, fakt ji mají zavřít? Jedinej krám na dejvický co má do půlnoci?
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Stojím ve frontě
    v Bille
    na Jugoslávských partyzánů
    kterou mají 28.4. zavřít
    a dům zbourat a lidi rozstrkat po Městě

    děda vykládá nákup na pás
    arašídy Clever
    kysané zelí Clever
    dvě plnotučná mléka Tatra
    jeden tvaroh Olma
    svazek ředkviček asi od Stratova
    1/4 chleba Šumava
    a pak se shýbne
    košík s jedním unaveným listem od ředkviček pokládá
    na matné dlaždičky
    mrkne na mě a pousměje se
    na špičce nosu roztřesená kapka
    sotva se drží

    a pak se znovu shýbne ke košíku
    aby jej narovnal podle spár šedé a bílé dlažby
    a jako prve
    úsměv

    109,-
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Zrcadlová

    Dlouho tu nebyl
    ten pocit na jazyku
    svrbění za uchem
    a tikot v oku

    Dlouho jsi nebyl
    jen kousek od hranice
    dlouho ses neblížil
    ke kořisti z boku

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    GOBERS: Ha, to je taky dobré :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Ono já jsem se zase tak moc nepopukala. Je to spíš do absurdity, v tom VESELÉM výběžku.
    Ale změnu nálady tam mám.

    Jinak bez přemýšlení je úplně v pořádku, se to tím nestává jakýmsi smetím; u plně automatického textu se ale obvykle stane, že se to někam totálně vykloubí, verš navazuje na verš předchozí a to ještě sotva, a Tobě se to zase obloukem vrátilo k podtržení už napsaných motivů pointou.

    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NATASHA: Tastatura je úžasné slovo. Helejse, děkuju moc za názor, nicméně napsala jsem to za dvě minuty, bez přemýšlení, což se mi tedy zase tak často neděje. ;))

    Já to nechci nijak vyvětlovat, ale Veselý se vrací se sutí...je to jen nápis, který to auto na sobě fakt má a já si pokaždé představím toho otráveného řidiče, který ještě po dvanácté večer jezdí sem a tam jako idiot...čili, ano, VESELÝ, ale...
    GOBERS
    GOBERS --- ---
    NATASHA: Tak to já ne. Mně, jako každý správný germanismus, pochoduje v jezdeckých holínkách. ;-)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: A ještě: tastatura je dobré slovo. Představuju si ho z nějakého důvodu jako huňatou housenku, s hmatadly a pruhy :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Díky, jsem ráda, že je zpátky.

    Tak tedy: je jisté, že se Ti nemění téma, obcházíš ho v úzkých kruzích, trefuješ různou formou. Myslím, že je to dobře, především se to musí napsat, a spousta věcí vyplyne až časem.
    Text bych ovšem usvědčila z toho, že je poloautomatický, právě proto. A pro pointu, která musí být vědomá, podle mne :) Nic proti tomu, hybridy jsou možné.

    Napoprvé jsem se ošívala, nejspíš nad tím váhavým tepem, tempem textu, ale při druhém, třetím atd. čtení jsem mu přivykla. A zalíbilo se mi vlastně, že to tápe v náladách, od melancholie až k nečekanému VESELÉMU probublání. Civilní tón, a přitom otevřenost, to je dobře.

    Zajímalo by mě, k čemu by ses dopsala, kdybys pokračovala v podobném duchu. Tak.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    Á, jaro...
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    RICARDERON: To přijde hned potom. V textu se to nesmí, než naznačit. ;)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    TOMASZ: tak v kontextu názvu bys po ní měl chtít, aby vztyčila vrchy, kámo...
    MARLLONE
    MARLLONE --- ---
    NATASHA: Je to taková ranější záležitost, proto ji sem posílám jako první kousek. Rozsekaná je stejně jako pocit co chce vystihnout, stejně tak veškeré zkomoleniny a špatné tvary mají význam. Nikdy bych si nedovolil říci, že píšu básně. Spíš poetiky, občas rýmovačky. Nicméně díky za postřehy. Tady to vypadá fajn.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    MÍSTOPIS

    Vrch louka les
    vrch louka louka
    louka vrch les

    Rybník

    hladina třpytí se
    v sluneční výhni

    Vrch za ním les
    u vody pole
    a potom louka

    Milá —
    na trávu klekni

    šaty si svlékni

    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NATASHA: No, to víš, v čudu...ale jsem zvědavá, takže kopíruji

    Automatický text

    nemůžu spát

    manžel vedle mě klidně oddychuje
    co čtrnáct minut se otočí na druhý bok

    mám strach aby ho světlo monitoru neprobudilo
    ale jakmile mi v pokoji začně růst líšnická tráva
    je mi to čím dál víc jedno

    zřetelně v trávě vidím nové a nové stopy
    všech kteří mě opustili

    uběhlo dvacet tři minut

    kouřím z okna
    pod oknem projel veliký a prázdný nákladní vůz
    na kapotě bíle vyvedený nápis
    VESELÝ

    z okna mi spadla nedokouřená cigareta
    modrá galoáska

    nemám výčitky jen proto
    že se noc naklonila k ránu
    a chodců je pomálu

    můj muž cosi zamručí jazykem
    který neznám
    přetahuju si přes hlavu a monitor deku
    tastaturu se snažím tlumit předstíranými
    váhavými úhozy

    přijdu si trapně

    ale kolem mě všechno voní
    cítím se bezpečně

    - - -

    když nemůžu spát
    cítím se
    jako auto VESELÝ
    které se vrací se sutí
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MARLLONE: Zdá se mi ( z výsledku té snahy), že píšeš s představou, že to bude báseň, jakmile se to rozseká do krátkých řádků. Tak snadné to ale není.
    A dásně je množné číslo od dáseň. Zkrátka by to chtělo větší pozornost k jazyku, k textu, k celé té věci. Máš pocit, zážitek a chuť psát, to je prima, a od toho je teď potřeba jít dál.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: Já jsem ještě horší čtenář než maeror. Pro mě se všechno stalo v prvním verši. Pokoj s balónem. To je nádhera!! Asi jsem se v tom okamžiku odpojila a už jsem nebyla s to číst dál Tvou báseň, která pro mě ředila vzrušující a přitom křehký svět, který se otevřel na samém začátku.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: Krásně napsáno.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, himbajs, já jsem se zrovna chtěla - nu dobrá, hroby se otvírají, mrtvoly vylézají - rozepsat o Tvé automatické básni, a ona je v čudu?!
    (To je, uznávám, protivnost sama, když člověk něco napíše, a očekává, že by to mohlo vzbudit reakce, a tyto se nedostaví ihned, nebo aspoň v přiměřené době poté.)
    Tuto reflexi jsem už ale měla rozepsánu a musela jsem od ní utéct, pakárna, no.

    Sem s textem.
    MARLLONE
    MARLLONE --- ---
    Ranní nevolnost

    Tlačí mě
    v žaludku
    umělá
    sladidla

    Dásně se
    změnila
    ve slaďoučkou
    krev co
    vytéká
    mezi holými
    zuby

    Ach

    Omdlít
    a na všechno zapomenout
    se mi jako vždy
    už zase tak moc nechce
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam