NOXNOCTIS: jinak podrobnější vysvětlení, ostatní přeskočí:
ne jinak než výrazem "děsně žvanit", což je ve vulgární češtině taková zkratka pro jinak obsáhlejší souvětí, které by v podstatě říkalo totéž, jen by hezčeji vypadalo, ale zato se déle psalo. vždy jsem věřil ve stručnost.
když jsem si přečetl toto
Každý výrok je svým způsobem prázdný, je-li zapsán. To vyplývá z povahy jazyka. Obsah má u autora a následně ho znovu získá u čtenáře. To mezi tím je sdílený kód, forma oproštěná o melodii, rytmus a barvu.
okamžitě mě napadly dvě věci:
1. nesmyslnost části toho postřehu spočívající v jeho samozřejmosti. ano, z podstaty písemného projevu jaksi vyplývá, že nemá chuť, barvu, vůni atd. je to pravda. je nicméně tak objevná jako pravda typu "když z nebe padá voda, prší anebo někdo ve 3. patře zalejvá květiny".
2. nesmysl dovodu a tvrzení. zapsaný text smysl samozřejmě má. kdyby ho totiž neměl, nemohl by ho nijak u nikoho získávat. dokonce se mi vždycky zdálo, že dobrou poezii píší právě ti lidé, kteří dokáží pomocí komunikačního nástroje zvaného jazyk vyjádřit to, co většina světa ne. přišlo mi to takové... očividné. hned po delším asi sekundovém přemýšlení, kdy mě napadlo toto, přišel mi na mysl charles olson a profese poezie. ten by se asi dost nasmál - jeho teze ohledně poezie doporučuji, může to být zajímavé zjištění.
tolik mé vysvětlení. pokud jsi náhodou chtěl říci, že, což by bylo přesnější, se
nevyjadřuji zrovna úplně zdvořile a slušně, tak ano, ale to je o mně známo. podobně jako lidem i myšlenkám dokáži vyjádřit respekt jedině, když jsou nějak nosné a za něco stojí. nemohu si pomoci, ale konstrukty následující za tvým úvodním postřehem mi takové nepřijdou. přijdou mi jako děsný plkání, fakt se omlouvám. přesně ten typ plkání, které budu chtít účelově používat, abych někoho zblbnul,vznosně to vypadalo a přitom se nepřišlo na to, že možná konstatuji něco tak samozřejmého, jako že když vyjde slunce, je na věci vidět líp než v noci.