• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    NA VINICI

    ticho s dozvukem ananasu
    jen pára šla od keřů
    a ptáci těžce vzlétali
    z našich vzpomínek

    NEMESIS
    NEMESIS --- ---
    RICARDERON: To si vůbec nevybavuju.:) Já si vůbec tak nějak z Básníků nic nevybavuju a považuju to za veliké štěstí...
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    NEMESIS: Mně se vybavila perestrojková varianta z Básníků: Chlapci, zapojte se.:) Jiná doba.:)
    NEMESIS
    NEMESIS --- ---


    TELEFONNÍ ZPÍVÁNKA

    Nemusíte být v kanceláři
    už nemusíte být
    Nic není, všechno se jen tváří
    Vždyť je tak jednoduché žít

    Ukolébá vás jako dítě
    houpání sociální sítě
    můžete s Lajkou lovit lajky
    vygooglit původ balalajky

    jen se připojit

    A klidně při tom třeba svačte
    než se vám další karta načte

    všude je mír
    a klid
    jen se připojit

    A když jste offline, hrajte tetris
    Angry Birds, hada, soliter
    tak málo času tolik levelů
    tak málo času tolik her!


    TLOUDEV
    TLOUDEV --- ---
    Ožralý námořník
    jak pytel spadne
    rozpitý na chodník
    když se s ním nahne

    za ranního kurvopění
    brouzdá ulicí
    moře v něm jak pivo pění
    až má čepici.

    netřeba mu tangentu
    hvězdy svírá v dlani
    vyhlížeje v pangejtu
    ranní kokrhání.
    NECECH
    NECECH --- ---
    NECECH: Tentokrat vyjimecne nestojim o kritiku. :-)
    NECECH
    NECECH --- ---
    prekrasny argot --
    ale spisovateli
    fakt neprominu

    ctu dilo plne hovna
    mam radost, inspiraci

    jen zarputilost
    me omrzela davno --
    jsem v prdeli

    vsichni curaci za mnou
    spolu pronikneme dal

    vymrdat jazyk
    spisovne, nespisovne --
    zalezi na tom?

    mas pravdu, kdyz si myslis
    ze si delam jen srandu

    utri si pusu
    mas tam neco, vis co --
    tve vlastni sracky
    GREYWOLF
    GREYWOLF --- ---
    RICARDERON: Ok, díky.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    GREYWOLF: Nauč se gramatiku!!!
    BRKODLAK
    BRKODLAK --- ---
    NECECH: To je vesmírný žargon. Mělo by to pro mě větší váhu, kdybych tě nečetl.
    NECECH
    NECECH --- ---
    BRKODLAK: Kdyz tvuj zpusob se zeptat, co tvuj protejsek chtel rict, je: "Co meles vorechu?", pak ti uz nemam co rict. (Na dalsi tve prispevky odpovidat nebudu.) Jenom dodavam, ze jsem ti hodil zachranne lano, kdyz jsem se ptal, zda-li je to parodie. Mohl jsi rict: "Jo, je to parodie na uplne vsechno!" Nebo neco v tom duchu. Na mistech s nizkymi naroky, kde ti poplacavaji po ramenou za jakoukoliv sr***, tam jsi doma a uvedomujes si to. Takze prosim delej, co rikas, a o nic se nesnaz. (Na dalsi tve prispevky opravdu odpovidat nebudu.)
    BRKODLAK
    BRKODLAK --- ---
    KONZUM23: yes, asi jsem postoval na místa s nízkými nároky
    BRKODLAK
    BRKODLAK --- ---
    KONZUM23: o nic se nesnažím, to bych asi nezakryl, jenom jsem chtěl vědět, co tím chtěl říct. srovnal jsem se s tím, sice to je nezvyk, ale určitě užitečnější než obvyklý poplácávání po ramenou
    BRKODLAK
    BRKODLAK --- ---
    NECECH: sem se hodí jedno staré kočičí přísloví, který říká : "Co to sakra meleš, ty vořechu?"
    GREYWOLF
    GREYWOLF --- ---
    Juditě
    Židovská čtvrť, Josefov,
    na kočičích hlavách ozvěny bot.
    Pouze hvězdy a lampy svit,
    rozzařuje a stíhá lidský kmit.
    Nevnímaje okolí a okolím neviděn,
    citem čirým polapen, zaslepen,
    před starobylým chrámem židovským
    jako socha postaven,
    čekám.

    Brány od božího chrámu se rozevřely,
    zvuky vrzajícího dřeva se rozlily po ulici
    a konečně, mou večernici ze synagogy, vypustily
    a světu spatřit, tu krásu nevinnou, dovolily.
    Jedna hvězda mezi tisíci, pro jejíž srdce zářící,
    krokem kvapným Klap – Klap, přes ulici,
    ke mně se blížící, městskou dlažbu měníc,
    v živoucí rostliny.
    A mé tělo chvějící, od nohou v kámen se měnící,
    stojím a hledím.
    Mé srdce z ledu tvým teplem tající,
    pro duši láskou vířící, pocit to jest blažící,
    jak blížíš se, dech tajím.

    Svou bělostnou ruku vztahuješ k tváři mojí,
    srdce tluče, svírá se a bolí.
    Jako dusot kopyt stovky koní, toužících
    po svobodě, při výběhu do polí.
    Čarodějko svůdných očí,
    přitahuješ mne ke rtům svým,
    prosím, já nesmím píti ze rtů ambrozie,
    neboť přílišná euforie,
    zaplavila by mne jako Dyje,
    neplaval bych.
    Pro rtů letmý dotek, Ach bože,
    prosím, nechť trvá sto let.
    A pro nekonečný polibek?
    Mocnostem zla, duši bych upsal hned!

    Pro rouhání nešťastné, před domem páně,
    rozplývá se sen, jež iluzí, byl jen.
    A ty tu nejsi, ani jsi nebyla.
    A já? Obracím se k nebesům,
    kde mračna chystají se lkát,
    nad duší toužící žít a milovat.
    V očích lesk, strach a zmar,
    mezi první kapky deště a světla lamp,
    ozývá se známé Klap- Klap,
    rozhodnut se ti odevzdat.

    Zítra přijdu a pozítří zas,
    na stejném místě stát a doufat.
    Utečou-li týdny, měsíce a roky,
    a stále nebude, mé večernice jas,
    tak jednou, až nadejde můj čas,
    po boku Andělů u nebeských bran,
    budu stát.
    Stále čekat a doufat.
    NECECH
    NECECH --- ---
    BRKODLAK: genialni vytvor!!! ... denni chleba, ktery se neda jist; lidi ctou jo, kde se pise ne; ti co svatost vymahaji - to jsou komicke vrcholy ... a cele je to parodie, ze?
    BRKODLAK
    BRKODLAK --- ---
    chvíli se dívat za roh
    v oranžovém světě lamp
    tě může stát příliš mnoho
    až uvidíš víc nežs chtěl

    nevšední prožitky
    se stanou denním chlebem
    a ten se taky nedá jíst pořád

    a často lidi čtou jo
    tam kde se píše ne
    hledají příjemné
    špiní posvátné
    a ti co svátost vymáhají
    s nimi budou vždy jen protistrany

    zůstává otázkou
    zda když se směješ v povzdálí
    také na nějaké straně nestojíš
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    ***
    A bude z ní těhotenství slov
    visících jako přezrálé hrušky
    na větvích obývaných puštíky

    V noci se urodí netřepanky
    sladké i kyselé
    I hořké budou

    Ale ty zastihne svítání tlející samotou

    Promni oči a zívej němně
    protože až pochopíš
    zasvětíš zbylé přemýšlení
    jen tomu stromu

    Stromu sov

    Tak tiché perutě neuslyšíš
    Tak hlasité myšlenky
    protrhnou břich i noc

    a sovy léto zametou
    pod koberec zrání

    NECECH
    NECECH --- ---
    sem a tam, pořád
    dokola stejná nuda --
    aspoň křič trochu

    a ozvěna sténání
    probudí tvé sousedy

    sem a tam, pohyb,
    mlaskavý protipohyb --
    vstala jsi z vany
    MACCINO
    MACCINO --- ---
    Hodim sem s dovolením menší spam...
    Budeme rádi, když přijdede a zúčastníte se jak pasivně, tak i aktivně...
    [ Open Mic v Tiché kavárně / koncertconcert / 17.3.2016 / CR - Praha - Tichá kavárna ]
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam