TLOUDEV: Byly doby, kdy jsem tu byla denně, a desítky dalších, debata bujela – a opravdu jsme si během let pomohli, učili se od sebe, rvali se o básně: reflexe je skvělá věc.

Samozřejmě sociální sítě rozbily offline svět vč. literárních serverů, ke škodě, protože tady nám šlo o slovo víc. Nebo jsme se zkrátka nerozptylovali jinými věcmi.

Nicméně publikuj a občas se někdo ozve, vyprovokuje, začne nadávat... Nebo třeba i nadšeně tleskat.

Temnota v poezii nikdy nebyla problém.

Relaxuji
a mám vše na háku
ve své sluji
spáleném baráku
Černé stěny
zbytky mých radostí
ukončený
příběh minulosti.

NATASHA:
Snad mohl bych se omlouvat
za pocity, jenž vyvolá
snad nebáseň (jen veršů stať)
když do tmy někdo zavolá

Omlouvat se však nemohu
to plyne z mého života
A výjímka? Ta není tu!
Kdesi se možná chichotá.

Tak ber či neber. Tak jest dáno.
Jako se motá klubko zmyjí
Jen rozdávám. Mám vystaráno.
Duši jsem upsal poesii.

Protivné myšlenky? Ach, jistě, ano.
Každý den s nimi večeřím
A obědvám. A snídám ráno.
Těm sladkým, těm už nevěřím.

Tohle je pro Tebe. Neznáme se.
A asi ani do budoucna
slova co slina jazyku nese
ode mě cizím nejsou vroucná.

...

Jsem velmi temná osoba
žijící za zdmi svého ranče
vždy se mi tyčí ozdoba
když dívkám loupu pomeranče
Však nevalný jsem společník
mám věčně zasviněné kecky
navrch mi smrdí konečník
a z broskví nejradši mám pecky.

FAERTIS: Dle.

Rovnám
...
Rovnám si do bříška
pod bílý rondon
pivo a koblížka
jak Marie Kondo.

Mantra
...
Stojím tiše, nevyslyšen
Hare Krišna, Hare Krišen
nesu si to břímě pyšně
Hare Krišna, Hare Krišně.

JANZNIV: 1. To, že jsi "dysdebil", Tě neomlouvá.

2. Co ta Tvá poezie? Jaká? Žádnou jsem tu neviděl. K poezii nedošlo. Tvé texty zde jsou jednoduše hrůzostrašné. Byly by děsivé i jako vedlejší produkt psychoterapie, a poetickou ambicí v tom jedině získávají.

3. Tato diskuse patří mezi ty, které existují za nějakým konkrétním účelem. A mělo by to být inteligentnímu člověku zjevné už z jejího názvu. O dalším nemluvě. Jenže v prostředí, kde byla soudnost nahrazena snadností, usilování o dokonalost nahrazeno počítáním lajků z podobně uřvané sociální bubliny a přemýšlení zcela eliminováno a nahrazeno vyhledáváním odpovědí na internetu, je tento účel neustále zpochybňován a napadán lidmi, kteří jej nepochopili, kteří hledají pouze snadné cesty a v tomto ohledu by chtěli redefinovat i umění. Do značné míry za to ani nemohou. Bohužel však ničí jeden z mála ostrůvků, kde ještě šlo o něco opravdu usilovat.

4. Gratuluji, že jste se tu a ARG takhle vzájemně našli! A teď šup do Azylu pro věčné romantiky.

TOMASZ: Vždyť si za to můžeš sám. Chodíš si sem boostovat svoje ego a arogantně se vytahovat na každého, kdo sem vlepí absolutně cokoli. Takže sem pochopitelně nikdo nikdy nevlepí nic, protože to nemá zapotřebí. Jediná výjimka je občasný náhodný kolemjdoucí, který napsal svou první báseň v životě a postne ji do náhodně vyfiltrovaného klubu "autorská poezie", zcela nepřipraven na to, co je to tady za bezmeznou egohonitbu. Beru, dělá ti to dobře, činí tě to šťastným, klidně pokračuj, ale nechť ti neunikne, že za stav tohohle klubu a kvalitu poezie v něm můžeš především ty.

TOMASZ: Ano, máš pravdu že nástěnku jsem doposud nečetl, za což se ti omlouvám.. napravím.

Zjevně jsem neodhadl zamyšlený obsah tedy, bral jsem to podle obsahu vložených textů 🤷