MIRROR: Muzes zajet do Hornbachu a koupit hlinikovy kufr asi za 600-800 Kc. Ale nebude to nic pekneho, kvalitou je to dost nizko. Pak mas ten molitan, ktery si muzes vytrhat podle libosti, akorat to moc dlouho nevydrzi. Jestli ho muzes sehnat za 1.6k a je to na miru tak to je jeste OK, Telink ho na Phantoma prodava za 3k :) ale je fakt, ze kvalitou je uz hodne slusny a mas v nem namiru strojove vyriznute vse co potrebujes z o dost lepsi hmoty nez molitan.

Co nebylo v reportáži o doručování létajícími drony
http://www.youtube.com/watch?v=8c86C_jb-NM

GARDENROUTE: víš co kašli na to tohle nemá cenu :)

GARDENROUTE: Tak včera jsem nainstaloval novej firmware a vypadá to že se naklápění zpomalilo takže relativně vyřešeno.

Go Africa 2013 - Na okraji věčnosti - Fish River Canyon, Namibie
(pokračování leteckých videklipů z Expedice Go Africa 2013 - natočeno z multi-rotoru Phantom 1 Antigravity! Edit. s kamerou GoPro3 B.E.)
Závěrečné africké létání s mou quadkoptérou Phantom 1 Antigravity! mě čekalo na konci namibijské části naší expedice, před tím, než jsme se vydali na cca 1.500 km dlouhý nonstop přejezd domů, do Pretorie v provincii Gauteng v jižní Africe. Jak už jsem úplně na začátku předeslal, start i cíl naší cesty měly být oba na dvou největších světových kaňonech. Ten první v Jižní Africe, Blyde River Canyon jste již viděli v prvním videu, finále nás čekalo na Fish River Canyonu, druhém největším kaňonu této planety. Už jen cesta ke kaňonu je dost obtížná záležitost, kaňon se nachází ve zcela odlehlé pouštní oblasti jižní Namibie, bez uzardění na konci světa. Jen z poslední odbočky té běžné namibijské "gravel road" to bylo ještě cca 70 km tak šílenou cestou, že místy spíše připomínala vyschlé a kamenité koryto nějakého potoka, velmi často z ničeho nic uzavřené farmářskou branou. Tu bylo potřeba otevřít, projet a za sebou opět zavřít. Po cestě jsme jsme zabloudili (mapy a GPS k ničemu), což nás ve výsledku stálo asi 200 km (!) zajížďky a mnoho, mnoho hodin času. V namibijských poměrech to ovšem nic neznamenalo, ale příjezd ke kaňonu byl opravdu až před západem slunce.

My jsme ke kaňonu přijeli na jedno z opravdu neuvěřitelných míst, mající v podtitulu slogan "On the Edge of Eternity". Představte si, že se vyhoupnete z pouštní pláně, kde pořád nic nevidíte, místy spíše tušíte, občas zahlédnete nějakou velkou průrvu do země, přejedete přes najednou jako z divného filmu působící pouštní airstrip (patřící k lodge), a najednou se ocitnete před opravdu super dírou. Před cca 15 lety jsme se ženou a synem projeli mj. i Grand Canyon ve Státech, je to plně srovnatelné. Není sice tak hluboký, dno bývá "jen" kolem 500-600 metrů hluboko, ale z jeho gigantických rozměrů (přes 160 km dlouhý a široký bývá i 20-30 km) se Vám opravdu zatají dech. Kaňon je asi 550 miliónů let starý, a vznikl jako následek titánských pohybů zemské kůry, a později i eroze řeky Fish River, která jím (při deštích) protéká.
Je to absolutně opuštěné a vzdálené místo, takřka bez turistů, s několika osamělými kempy/lodge pro ubytování, bez civilizace, teploty v létě dosahují 48°C ve dne, 30°C v noci. Přesto je to velmi přísně kontrolované území, a vstup do něj je pouze na zvláštní permit.

A teď přijde ta pecka, přímo na jeho kraji, , a tím myslím skutečně několik (!) metrů od cca 80 m kolmého srázu, který dále přechází v méně kolmý další svah padající až do nějakých 300-400 metrů je postavena šňůrka pěkných bungalovů, a hlavní budova celé Fish River Lodge s bazénem (!) nad tou hlubinou. Výhled neuvěřitelný, vpravo západ slunce, vlevo východ slunce, dole superdíra.

A tak jsme po celodenních útrapách cesty hupli do toho neskutečného bazénu, fotili, natáčeli a nakonec i ve velkém větru 2x zalétali s Phantomem. Mimochodem, foukalo tam ve výšce tak, že jsem myslel, že nepoletím. Tak jak motory za letu naříkaly, jsem je ještě nikdy předtím neslyšel, když se Phantom vracel z výletu nad superdírou, tak pořád na plný plyn, a chvílemi jsem myslel, že to nedá (!)...
Místo je tak odlehlé, že zde není elektřina (lodge má vlastní generátor), žádné mobilní, ani normální telefonní spojení. Kupodivu elektřina běžela ještě dlouho do noci, a velmi pomalu se dalo připojit i k Internetu - lodge má Inmarsat satelitní konektivitu pro data, a pro telefon a fax na recepci. V té souvislosti byla pecka, když v obchodě se suvenýry akceptovali i plastik...


Z tohoto místa na "okraji věčnosti" jsme opravdu odjížděli velmi neradi, snad Vám to těch pár obrázků a hlavně video z letu nad místem trochu přiblíží.
Enjoy It!

... Létání s Phantomem v Africe...
(doporučuji full screen, zvuk a HD rozlišení 720p/1080p)
http://www.youtube.com/watch?v=aVkB-B3S7g0

Go Africa 2013 - Duny v Sossusvlei - Deadvlei (poušť Namib, Namibie)
(pokračování leteckých videklipů z Expedice Go Africa 2013 - natočeno z multi-rotoru Phantom 1 Antigravity! Edit. s kamerou GoPro3 B.E.)
Létání mezi dunami Namibu - předposlední etapa před závěrem našeho afrického dobrodružství mířila do nitra nejstarší pouště světa, 80 milionů let starého Namibu. Tato rudá poušť je přes 2.000 km dlouhý pás podél namibijského pobřeží Atlantiku od hranic s Angolou na severu, až k ústí řeky Orange na jihu, široká mezi 100-150 km. Nacházejí se zde největší písečné duny světa, a na některé z nich se dá vyšplhat. My jsme z našeho dočasného útočiště Namib Desert Lodge, situované přímo pod prastarými zkaměnělými obřími dunami zamířili do jihovýchodní části Namibu, do národního parku Namib-Naukluft, do oblasti nazvané Sossuvlei. Toto místo je přístupné pouze pro 4WD auta, obyčejná osobní či SUV auta tady neuspějí. Vstávali jsme hodně, hodně brzy, a ještě za tmy se snídaní v papírovém sáčku, jsme se vydali k bráně národního parku u Sesriem, který se otevírá před východem slunce. To znamenalo cca 60 km noční pouští, a od brány parku to je ještě cca dalších 66 km pouštní šotolinou a pískem, která definitivně končí v magickém místě zvaném Deadvlei, pod nejslavnějšími dunami pouště Namib.
Po vjezdu do národní parku Namib-Naukluft jsme na chvilku zastavili u nejvyšší člověkem dostupné duny v této oblasti Dune 45, její jméno je jednodušše odvozeno od kilometráže od vstupu do parku. Duna je kolem 280 m vysoká, její výška se každý rok ale mění, neboť neustále vlivem větru driftuje.

Nicméně my jedeme až na konec Sossuvlei, do údolí Deadvlei. To je naprosto fascinující místo mezi červenooranžovými obřími dunami, z nichž Big Daddy je se svými 350-380 metry vůbec nejvyšší dunou světa, a naproti je duna Big Mama, kterou jsme chtěli zdolat. Pánev pod dunami je pokrytá místy oslnivě bílým pískem bohatým na soli, kdysi tudy protékala říčka Tsauchab, a voda po dešti zde již řadu let nebyla vidět. Překvapivě se zde nachází spousta stromů, keřů, trav a jiné vegetace.

Při východu slunce jsme se vydali pískem na pomyslný vrchol této etapy, na vrchol duny Big Mama. Cesta je nesnadná, nahoru lezeme po hřebenu duny, širokém kolem 20 cm (!), stylem 2 kroky vpřed, 1 zpět, boty se boří, máme je plné písku. Teplota se s přibývajícím sluncem zvedá, manželka cca v jedné třetině prohlásí, že dál nemůže, výška a sklon duny ji začínají děsit. Nakonec jdeme dál, a po nějaké době jsme nahoře, slunce už začalo pražit naplno, a máme toho docela dost. Výhled a zážizek je ale neuvěřitelný, vidíme celé údolí, naproti pod gigantickou dunou Big Daddy vidíme i bizarní pánev Deadvlei se zkamenělými akáciemi, kam jsme měli též zamířeno.

Bohužel jsem při sbíhání duny přišel o skoro nový Samsung Galaxy S4, výletl mě z náprsní kapsy košile, a přímo přede mnou zmizel v písku. Ve 4 lidech jsme ho tam s klacky hodinu hledali, nic nepomohlo, GSM signál v tomto místě samozřejmě není, ani přes Bluetooth jsme ho nenašli. Možná ho tam někdo za nějaké desetitisíce či miliony let najde zkamenělý. Přesto jsem v sobě ještě našel sílu (hlavně psychickou) dole vytáhnout Ptaaka, a udělat jeden přelet nad celým údolím, předtím, než jsem se vydali do Deadvlei, a definitivně se umrtvit i fyzicky, pak bych to již nedal, těšil jsem se již jen na nějaké studené točené. Více toho bohužel ze vzduchu natočit nešlo, začínali se objevovat turisté s rangery, a vzhledem k tomu, že jsem si létání tam (národní park) nijak extra nevyřizoval, nechtěl jsem moc provokovat, i tak to vzbudilo (jako obvykle) velkou pozornost, a s jedním rangerem jsem si nakonec parádně popovídal (byl to jak jinak letecký modelář :-))
Při cestě zpět dolů k našemu autu se před námi z ničeho nic a odnikud možná 5 metrů před námi zjevil osamělý pouštní šakal čabrakový, bylo to pro mě po té ztrátě drahého hardware takové nečekané a bláznivé zjevení, nad jehož smyslem jsem potom ještě dlouho přemýšlel. Vypadal, jako by si s námi chtěl o něčem popovídat...


... Létání s Phantomem v Africe...
(doporučuji full screen, zvuk a HD rozlišení 720p/1080p)
DJI Phantom - flying in Sossusvlei - Deadvlei (Namibia)
https://www.youtube.com/watch?v=AIkZ2r8Z3wE