• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    XCHAOSMěstské utopie - fungují města? co táhne lidi do velkoměst? a před čím z nich jiní utíkají?
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    jinak z jiného soudku - ne nutně eko-, ne nutně mega, ale spíš závrať vyvolávající (přece: co když se v té rychlosti "netrefí" do dalšího prstence - jakkoliv to asi reálná hrozba není?)
    Freight
    http://www.tubularrail.com/PhotoGallery.htm
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    This vehicle is the world’s first 100% solar-powered electric bus; and not only is it powered by the sun, but this service is also offered free of charge.
    Adelaide Creates World’s First Solar-Powered Public Transit System
    http://cleantechnica.com/...09/11/adelaide-creates-worlds-first-solar-powered-public-transit-system/
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    KEIKIN: chápu. ale přese všechno - pořád to zatím víc lidí táhne do měst, než z měst. a i já si odchod z města dost rozmýšlím (přestože kdysi tenhle sen pro mě byl hotová věc.. dnes by ale šlo spíše o to "sedět u internetu jinde, než ve velkém městě")
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    no, jen bych připomněl, že mě zajímají i hi-tech aspekty měst (i když ne nutně nějaké "magastruktury atomového věku", ultraychlá doprava, apod.), tedy věci jako:
    The Vertical Farm — Feeding the World in the 21st Century – with Dickson Despommier
    http://www.verticalfarm.com/
    HowStuffWorks "Will there be farms in New York City's skyscrapers?"
    http://science.howstuffworks.com/environmental/conservation/issues/vertical-farming.htm
    nebo
    Are elevated bicycle highways the future of transportation?
    http://io9.com/are-elevated-bicycle-highways-the-future-of-transportat-1530482371
    (poznámka: výběr mýta na vyvýšených cyklostezkách je úsměvný.. stejně tak to ani nemusí být ultra-hitech vodotěsný tunel - samotné mimoúrovňové křížení s chodci i auty by ale význam mělo)
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    XCHAOS: osobně si myslím, že ta touha po anonymitě je nejsilnější v mládí, v době, kdy je člověk "nesezdaný". S příchodem rodiny se mění prefernce a člověk potřebuje tyvazby mít , aby:
    - mu někdo pohlídal dítě
    - mu někdo poradil (pomohl)
    - děti měli v dané lokalitě kamarády
    Takže anonymita je fajn, ale jen do určité fáze života.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    NONSAPIENS: je to zajímavý a určitě to sem patří.. s tou velikostí "kmene" si troufám odhadovat, že v Evropě menší města a větší vesnici (prostě "sídla") tyhle velikost v podstatě po staletí měla, ale když se podívám na umělý jazyk, který ten autor navrhl:
    Asa'pili - Wikipedia, the free encyclopedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Asa%27pili
    tak je to na mě prostě ... moc jednoduché a současně trochu temné (sebevražda) ...nenabízí to moc možností.

    už jsem to psal: podle mě lidi do měst a hlavně velkoměst přitahuje právě anonymita (tedy osvobození od nutnosti patřit trvale do konkrétního kmene), jednak smyslové přetížení obecně a kromě toho i symbolické bohatství (zastoupení různých stylů, kultur, jazyků...). pořád by to šlo skloubit s představou, že ve městě žije více takovýchto kmenů blízko sebe... hmmm, nevím.

    dnešní města jsou příliš přelidněná, zahuštěná, zadušená příměstskou automobilovou dopravou. to cítí všichni. ale pár set lidí je na druhou stranu málo. lidi to naopak táhne do mnohamilionových měst (kde si lze udržitelnost představit už hodně špatně - lidi to prostě táhne do závislosti na extrémně složitých sociálních sítích a vazbách... )
    NONSAPIENS
    NONSAPIENS --- ---
    Znáte bolo'bolo?

    The title of this book refers to the bolo, or an autonomous community corresponding to the anthropological unit of a tribe (a few hundred individuals). This would be the basic social unit in an envisioned utopian-ecological future; its name is an example of a word from the constructed language (or rather, a basic vocabulary of about thirty words) called asa'pili.

    Hans Widmer - Wikipedia, the free encyclopedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Hans_Widmer

    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Z Twitteru - "Retweetnuto uživatelem William Gibson"
    TRAVIX
    TRAVIX --- ---
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    Četl někdo tuhle knihu ?

    Prostor, moc a utopie - Ideální město a jeho společnost - Barbora Vacková » Levné učebnice
    http://www.levneucebnice.cz/p/prostor-moc-a-utopie-idealni-mesto-a-jeho-spolecnost/
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    XCHAOS: ok já myslel spíše příměstské oblasti, které jsou rozsáhlé, dejme tomu + - 50 km od hranice města na všechny strany. Vem si situaci, kdy bude ropná krize nebo nepůjde proud či dojde k nějaké lkaztastrofě. Myslíš si, že se do měst bude vozit česnek s číny, brambory z čile apod ? Houby. Až pak si lidé uvědomí, že pro harmonický rozvoj města je nutné mít vytvořené vazby na příměstké zemědělství.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    KEIKIN: olovo se do benzínu nepřidává už 20 let :-) a obávám se, že v příměstských oblastech je znečištění prostředí dneska často větší, než v centrech měst: tam funguje MHD, pěší zóny, kanceláře, restaurace. nejvíc zatížená jsou dnes předměstí, kde je auto často jediný dopravní prostředek, jsou tam supermarket, apod... skleníky a zahrady na předměstích většinou chátrají, vše se vyplácí dovážet ze specializovaých zemědělských regionů (opět: protože úspory z rozsahu, ty jsou dost mor, ostatně i u té japonské hi-tech zeleniny hrají zřejmě roli úspory z rozsahu - tedy že šlo o obrovskou nevyužitou plochu továrních hal, a že tam toho zřejmě pod těma zářivkama pěstují tuny...)
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    XCHAOS: ok, jenže zase. Chtěl bys jíst zeleninu s olovem ? Ve městě je dost velké znečištění a cokoli pěstovat na jídlo je dost rikantní. Jedl bys třešně, co rostou u dálnice ? Chyba je samozřejmě v globalizaci, kdy velké supermarkety dováží velké dodávky z velké dálky..Navíc tohle cestování potravin taky není zcela zdravé, měli bychom jíst to, co se jí v našem podnebném pásu.

    Takže místo investic do hight tech hamburgerů, které si vypěstuješ sám, by mělo město finančně podporovat místní příměstské zemědělce, kteří by pokryli spotřebu městských obyvatel.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    KEIKIN: no ale v tom je právě háček: města jsou dnes zcela závislá na zásobování zvenčí a zelenina z příměstských oblastí (díky úsporám z rozsahu při dálkové velkokapacitní dopravě) není vždy schopná konkurovat zelenině přepravované přes půl kontinentu.

    pěstování pod zářivkama už je trochu moc úlet (typicky japonské...), ale je v tom nějaký zárodek toho, co by mohlo fungovat a není to omezené na letní sezónu... v new yorku je zase už nějaký čas v módě zemědělství na střechách mrakodrapů, o tom se pokusím taky něco vyhrabat...
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    XCHAOS: tj, ale rozumně. Radši si koupím čerstvou zeleninu z trhu, na který do města dojedou zemědělci z příměstské oblasti, než kupovat nějakou high tech zeleninu z velkopěstírny.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    KEIKIN: tak konkrétně mám info z jednoho menšího horského/příhraničního města, že mají problém, že pronajali ladem ležící továrnu s pozemky, ale bylo to zneužité jen na čerpání solárních dotací (navíc ani ne na střeše objektů) a ne k vytvoření pracovních míst. takže je to složité... čerstvá zelenina je asi jedna z mála věcí, které se ještě nevyplatí dovážet z Číny, hmm...
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    XCHAOS: v Japonsku je možné všechno. Je tam problém s místem. U nás e klidně nechají celé plochy budovy ležet ladem a majiteli to nevadí. :-(
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Asi typický příklad o čem je tenhle klub: ani komunita na venkově, ani squat ve městě, ani rozklad typu Detroit: trochu znepokojivé, trochu postmoderní, trochu nezařaditelné.
    Co s opuštěnou továrnou? Zasadíme tam salát, aneb zemědělství budoucnosti | 100+1 zahraniční zajímavost
    http://www.stoplusjednicka.cz/...-opustenou-tovarnou-zasadime-tam-salat-aneb-zemedelstvi-budoucnosti
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    KEIKIN: já teď zrovna přečetl něco krátkého sociologického :-) a podotkl bych, že touha po komunitě a ohánění se neziskovostí apod. je právě nostalgií po archaické, předmoderní společnosti.

    na druhou stranu, důvěra v sousedy/spoluobčany je důležitý faktor, nejen ve městech. proto se tak chytám za hlavu, když si kolegové ve firmě chtějí přivydělávat prodejem zabezpečovacích systémů - což je právě snaha nějak profitovat na vzájemné nedůvěře.

    faktem ale je, že velkoměsto, zvláště pak stotisícové až milionové, prostě nabízí určitou úroveň anonymity. i v menším městě může trvat léta, než se poznáte se sousedy, ve velkoměstě to spolehlivě nestihnete za celý život. takže je otázka, zda i ta anonymita a vyvázání se ze stálých a neměnných pozic v rámci sousedské komunity není vlastně "vývozní artikl" velkoměsta... sedět doma u TV samozřejmě můžete na samotě, na venkově i v maloměstě. ztratit se v davu cizích, neznámých lidí ale skutečně spolehlivě jde jen na místě, kde ten dav vůbec vznikne... je možné, že pro lidi z venkova je ten pocit stejně přitažlivý a lákavý, jako pro lidi z města např. život někde v přírodě na samotě, kde nebude celé kilometry okolo jediný další dům...
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---

    Něco k idejím městské komunity

    Niektoré výskumy, hlavne z dielne analýzy sietí, ukazujú, že primárne vzťahy ľudí sa rozprestierajú naprieč mestom a regiónom a nie sú viazané na konkrétnu lokalitu . Ponúka sa tak otázka, či je ešte vhodné hovoriť o ohraničenom geografickom mestskom priestore ako o komunite. Pre takto lokálne viazané sociálne vzťahy sa vynára skôr označenie susedstvo .
    Gottdiener 2005

    V Baumanovom (2001) poňatí je túžba po komunite tiež istým typom nostalgie. Komunita predstavuje ďalšiu podobu strateného raja ako bezpečného miesta, kde sa ľudia navzájom poznajú, veria a pomáhajú si. Je to niečo, čo túžime mať a do čoho túžime patriť, ale v skutočnosti nám to nie je v dnešnom nevyspytateľnom svete dostupné .

    Podle Katze 1993 sa v textoch Nového Urbanizmu vyskytujú narážky na nostalgiu po minulom, lepšom komunitnom spôsobe života, . Z úpadku komunity však nevinní žiadne procesy prebiehajúce v spoločnosti ale zlý design mestského prostredia. Nový Urbanizmus vychádza z predpokladu, že mnohé komunity sú za súčasného trendu mestského plánovania poškodené a sú im do cesty kladené prekážky. Dnešný stav uprednostňuje typ výstavby oddeľujúci jednotlivé funkcie mestského života ako práca, bývanie a zábava.

    Niektorí architekti, plánovači a sociológovia zaoberajúci sa mestom, sú toho názoru, že charakter a podoba miesta ovplyvňuje istým spôsobom aj správanie ľudí.
    ---------------------------------------------------------------------+
    Zajímavé, jen to dokladuje jak moc je důležité mít dobrého městského architekta pro zdravý rozvoj města.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam