KEIKIN: já teď zrovna přečetl něco krátkého sociologického :-) a podotkl bych, že touha po komunitě a ohánění se neziskovostí apod. je právě nostalgií po archaické, předmoderní společnosti.
na druhou stranu, důvěra v sousedy/spoluobčany je důležitý faktor, nejen ve městech. proto se tak chytám za hlavu, když si kolegové ve firmě chtějí přivydělávat prodejem zabezpečovacích systémů - což je právě snaha nějak profitovat na vzájemné nedůvěře.
faktem ale je, že velkoměsto, zvláště pak stotisícové až milionové, prostě nabízí určitou úroveň anonymity. i v menším městě může trvat léta, než se poznáte se sousedy, ve velkoměstě to spolehlivě nestihnete za celý život. takže je otázka, zda i ta anonymita a vyvázání se ze stálých a neměnných pozic v rámci sousedské komunity není vlastně "vývozní artikl" velkoměsta... sedět doma u TV samozřejmě můžete na samotě, na venkově i v maloměstě. ztratit se v davu cizích, neznámých lidí ale skutečně spolehlivě jde jen na místě, kde ten dav vůbec vznikne... je možné, že pro lidi z venkova je ten pocit stejně přitažlivý a lákavý, jako pro lidi z města např. život někde v přírodě na samotě, kde nebude celé kilometry okolo jediný další dům...