Včera jsem usínal a před očima mi běželo několik obrazů z CZTK05. 10 let, jak to letí.
Obraz 1: lehce pod vlivem ilegálních substancí koukám fascinovaně na kordon tisíce policistů, křičím na ně "fašistický svině!", hulákám, v tom se na uzavřené dálnici objeví podval s obrněným transportérem, hledím na trčící hlaveň 20 mm kanónu. Na chvíli se mi dělá špatně a mám chuť vyzvrátit vnitřnosti, klepou se mi nohy... Dvacetivteřinová krize je pryč, hrdě vztyčuji hlavu a dále pokřikuji na postupující kordón
Obraz 2: tisícihlavá saň postupuje a nechává za s sebou zpustošenou zemi plnou střepů, dvě new age holčičky v batykovaných sukýnkách si sedají.
"Když bude sedět a nebudeme se hýbat, nic nám nemůžou udělat."
Kordon se příbližil, jeden policista z úšklebkem hledí na ty pacifistický naivky, vytahuje macaté šokové petardy, zapaluje je a háže je jim do klína.
Vstaly velice rychle.
Obraz 3: Velký a těžký agregát (a drahý) okolo něho vůbec nic, žádný sound. Sedí na něm dva na šlupky vožralí kluci, dle přízvuku bych šacoval Moravu.
"Tyvole, Franto, ti říkám, neustupíme ani o kousek! Jestli ustoupíme, tak jsme mrdky!"
"Jasně Honzo, radši se nechám zabít než abych utíkal před bengáči!!"
Omotávají se tlustým řetězem, docela důkladně, jen jeden malý zádrhel, nemají zámek.
Zásahové výbušky a vodní dělo dělají své. Kluci sice neochotně, ale ustupují, řetěz neřetěz...
Obraz 4: kamarádka Hanka poskakuje jak rarach snaží se zapovat role slámy a kutálet je na kordon korytnaček. Je to obraz pošetilý a má notnou příchuť trapnosti.
Sláma nechce hořet, je lisovaná a navlhlá. Kopeček je mírný, role se kutálí laxně, dokutálí se ke kordonu, jeden těžkooděnec vystupuje z řady a několikametrákovou roli bez námahy zastavuje nohou.
Obraz 5.. Poslední a nejsymboličtější.
Kráčím po louce, zdání, že bychom se ubránili a párty mohla pokračovat je pryč. Všude nepořádek, střepy, zmatení lidé, dýmovnice, slzák.
Uprostřed louky leží bílý tištený sešit s nápisem "DIY manuál". Je rozšláplý a je na něm otisk podrážky policejní křusky.
***
Deset let a moc se toho nezměnilo. Právo je v naší zemi nevymahatelené a policie stále patří mezi kastu beztrestných. Lidé na policii ztrácí zuby, občas je někdo ukope, vykloubí jim rameno. Mezi největší trumfy výkonu moci patří použití chvatů a hmatů za přecházení na červenou. Lidé blokující neonacistické pochody jsou nakládáni v poutech do antonů...
Deset let...