• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CDROdkrojky a skrojky, námrazky a zmrazky... zahleděn pohledem k sobě nevidíš ostatní...
    CDR
    CDR --- ---
    Dovolte mi tedy, abych citoval. "Tato země v této době prochází rozumovou, mravní i citovou krizí. Zamýšlíme-li se hlouběji nad tím, jak k této krizi došlo, proč právě teď, musíme si připustit některá velice nepříjemná, ale bohužel pravdivá fakta. To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Je to suché konstatování skutečnosti.
    Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. Proč se o tom dnes zmiňuji?
    Pro oblast intelektově podprůměrnou, když pominu stavy patologické, jsou charakteristické některé rysy, které si možná všichni neuvědomujeme, a neuvědomujeme si je zejména tehdy, jestliže se stýkáme na univerzitě pouze mezi sebou. Jestliže jedinec, který je v této intelektové kategorii, má nějakým způsobem rozumět světu, má-li se v něm nějak pohybovat a má-li ho nějak uchopit, musí si ho drasticky zjednodušit. Těmto lidem - je to tedy polovina národa - uniká ona složitá mnohotvárnost, komplementarita, mnohoznačnost světa, a to, co z tohoto světa v jejich očích zbývá, se dá rozdělit na celkem jednoduché, většinou protipólné elementy. Někdy se tomu říká černobílé myšlení. Někdo je buď dobrý, nebo špatný. To, že hranice mezi dobrem a zlem neprochází ani mezi novými a starými strukturami, ani mezi komunisty a nekomunisty, ale srdcem každého člověka, to uniká. Podobně unikají i jiné komplikovanosti.
    Černobílé myšlení bohužel kontaminuje i morálku. Dobré je pouze to, čemu rozumím - a toho není mnoho. To, čemu nerozumím, je špatné. Odtud filozofie je nesmysl, matematika je k ničemu, kybernetika je pavěda, genetika je rovněž pavěda.
    Z tohoto intelektového zázemí potom pramení tzv. lidové pravdy - každý cikán krade, každý žid je lichvář, každý zrzavý je zákeřný - a ty mívají často nacionální charakter. K tomu se přidává určitá sugestibilita.
    M.Zeman 1992
    CDR
    CDR --- ---
    njn.. jsem v situaci, kdy někdo stojí ve dveřích a nechce se mu dovnitř ani ven. Blokuje tak možnost vstoupit ostatním. A já jsem zblblý a nemám sílu ani chuť ho z těch dveří vyrazit.
    Jsem v situaci, kdy hejtuju perník. S jednou pravidelnou uživatelkou žongluju v Cirko Minimo, s druhou už tři týdny šukám. A já nedokážu s někým šukat bez citů.
    Very funny.
    Mrdat!
    CDR
    CDR --- ---
    CDR
    CDR --- ---
    v hlavě mi bliká výstražné červené světlo. Spálíš, se spálíš!
    CDR
    CDR --- ---
    Zneužití státního svátku hloupou nacionalistickou propagandou

    Během demonstrace skandovali na větší protiimigranskou manifestaci různá hesla, z nichž nejúdernější bylo Náckové, táhněte, uprchlíci, vítejte. Zaznělo i několik projevů, nejrazantnější slova pronesl Cedrik. "Jsem tady proto, že nechci, aby státní svátek vzniku Československé republiky byl zneužíván k pravicové extremistické hnědé propagandě panem Okamurou, estébákem Pepou Nosem a dalšími. Vyjadřuji tímto svůj nesouhlas a chci ukázat, že obyčejný slušný člověk by měl stát na této straně, a ne tam mávat praporem a poslouchat hloupou nacionalistickou populistickou propagandu." Organizátoři ukončili svoji demonstraci proti xenofobii o něco dříve než skončila ta vedlejší, patrně i na přímluvu policejního antikonfliktního týmu. I díky tomu se předešlo případnému střetu obou skupin.
    CDR
    CDR --- ---
    Boleslavi na promočené Julisce zvlhl střelecký prach. Od prohry ji zachránila penalta
    CDR
    CDR --- ---
    ohnivý kmen Tribo Fuego, kde jsou lidi spojeni stejnou fascinací ohněm, žonglováním a tribal rytmikou, povětšinou i podobnými názory, je účinný lék na bolístky a chandru.
    Pospolitost, která hřeje a léčí.
    Včerejší vystoupení v Crossu bylo magické.

    CDR
    CDR --- ---
    freeze fest:

    Prisel jsem k reprostene v katedrale a premyslel, jak funguje planenomet 20 metru vysoko. Privlnila se krasna divka. Usmev proti usmevu. Pritiskla se stehnem na me stehno, zajela rukou pod kosili a pohladila mi pupek. Jeji rty se ke mne priblizily a septly: "nemas neco dobreho?"
    Achjo! :D
    ERVIN
    ERVIN --- ---
    CDR: Pravda!
    CDR
    CDR --- ---
    CDR
    CDR --- ---
    wonderland

    in the summertime
    chvilku spíš v brništi
    zlomíš si čelist zívnutím
    hledíš
    sakra
    spím na zastávce v Ústí nad Labem
    stíny se míhají
    ara! ara!
    in the summertime
    milosrdné nebe
    nabídne ti vykoupení
    svlékáš triko SuperJew
    kůže dychtivě saje
    krůpěje vláhy
    in the summertime
    elektrizující svěžest
    refrešuje okoralá zakončení
    "jsem bakalářka, ale chci být inženýrka"
    ta dentální malformita
    je kurva roztomilá
    a k sežrání..
    in the summertime
    namáčím si hlavu
    do nafukovacího bazénku
    nechci vědět
    kolik dětí si do něj cvrklo
    slečna růžová je trochu moc
    a ty jsi nervózní
    in the summertime
    cože
    v děčíně je to takhle hezký?
    nonšalatně a s grácií
    naliješ si třetinku plzně do boty
    to neumí každý
    prsty se ti trochu chvějí
    a víš
    že jí chceš
    že jí moc chceš...
    in teh summertime
    CDR
    CDR --- ---
    upletl jsem si na sebe bič, přislíbil jsem druhou povídku z planety Eden, měl bych ji představit na jisté kulturní trachtaci v Rychnově. V září.
    Ovšem, múzy mě nelíbají. Chybí mi přiměřená dávka trýzně a neštěstí.
    Poslední tři týdny jsem chvilku takové stavy měl, ale ty jsem promarnil.
    No, uvidíme .)
    CDR
    CDR --- ---
    Včera jsem usínal a před očima mi běželo několik obrazů z CZTK05. 10 let, jak to letí.
    Obraz 1: lehce pod vlivem ilegálních substancí koukám fascinovaně na kordon tisíce policistů, křičím na ně "fašistický svině!", hulákám, v tom se na uzavřené dálnici objeví podval s obrněným transportérem, hledím na trčící hlaveň 20 mm kanónu. Na chvíli se mi dělá špatně a mám chuť vyzvrátit vnitřnosti, klepou se mi nohy... Dvacetivteřinová krize je pryč, hrdě vztyčuji hlavu a dále pokřikuji na postupující kordón
    Obraz 2: tisícihlavá saň postupuje a nechává za s sebou zpustošenou zemi plnou střepů, dvě new age holčičky v batykovaných sukýnkách si sedají.
    "Když bude sedět a nebudeme se hýbat, nic nám nemůžou udělat."
    Kordon se příbližil, jeden policista z úšklebkem hledí na ty pacifistický naivky, vytahuje macaté šokové petardy, zapaluje je a háže je jim do klína.
    Vstaly velice rychle.
    Obraz 3: Velký a těžký agregát (a drahý) okolo něho vůbec nic, žádný sound. Sedí na něm dva na šlupky vožralí kluci, dle přízvuku bych šacoval Moravu.
    "Tyvole, Franto, ti říkám, neustupíme ani o kousek! Jestli ustoupíme, tak jsme mrdky!"
    "Jasně Honzo, radši se nechám zabít než abych utíkal před bengáči!!"
    Omotávají se tlustým řetězem, docela důkladně, jen jeden malý zádrhel, nemají zámek.
    Zásahové výbušky a vodní dělo dělají své. Kluci sice neochotně, ale ustupují, řetěz neřetěz...
    Obraz 4: kamarádka Hanka poskakuje jak rarach snaží se zapovat role slámy a kutálet je na kordon korytnaček. Je to obraz pošetilý a má notnou příchuť trapnosti.
    Sláma nechce hořet, je lisovaná a navlhlá. Kopeček je mírný, role se kutálí laxně, dokutálí se ke kordonu, jeden těžkooděnec vystupuje z řady a několikametrákovou roli bez námahy zastavuje nohou.
    Obraz 5.. Poslední a nejsymboličtější.
    Kráčím po louce, zdání, že bychom se ubránili a párty mohla pokračovat je pryč. Všude nepořádek, střepy, zmatení lidé, dýmovnice, slzák.
    Uprostřed louky leží bílý tištený sešit s nápisem "DIY manuál". Je rozšláplý a je na něm otisk podrážky policejní křusky.
    ***
    Deset let a moc se toho nezměnilo. Právo je v naší zemi nevymahatelené a policie stále patří mezi kastu beztrestných. Lidé na policii ztrácí zuby, občas je někdo ukope, vykloubí jim rameno. Mezi největší trumfy výkonu moci patří použití chvatů a hmatů za přecházení na červenou. Lidé blokující neonacistické pochody jsou nakládáni v poutech do antonů...
    Deset let...
    CDR
    CDR --- ---
    Lotyšská láska

    Ozvěny hrůzy, co v něm zbyla
    když uneslo ji auto politbyra
    soudruzi objali jej okolo ramen
    dali mu zemiak...
    Ne, byl to jen kámen.
    ***
    Hořel láskou a myslel že je živý
    ale není lotyšská láska
    je jen tma, chlad a halucinace z podvýživy.
    A falešný zemiak osolený slzami.
    CDR
    CDR --- ---
    víš, Gábi, nechtěl bych žít v tvém světě. Ukrajině vládnou fašisti, těm vládnou Ilumináti z USA, těm pravděpodobně vládnou reptiliáni,. Nebe křižují chemtrails, aby nám mohli kontrolovat mysli, do potravin nám dávají GMO, abychom měli nádory. Do vakcín se dává rtuť a do dětí se píchá formaldehyd. A nad tím stojí všemocná zlá farmalobby, která vládne asi i reptiliánům... Myslím, že jsem alernativní... Ale žiju v naprosto jiném vesmíru, než ty... A jsem rád .)
    CDR
    CDR --- ---
    CDR
    CDR --- ---
    CDR
    CDR --- ---
    některé výjevy všedního života jsou... Chmmm, zvláštní, temné... Možná i trochu obskurní.
    ***
    Nasedám do autobusu, který jezdí po tramvajových kolejích, jedu do jbc.
    NA jednom místě sedí zarostlá smažka v pracovních hadrech, strnisko leze z umaštěné pleti, ten lesk je odporný. Všímám si --- nohy naboso v umouněných teniskách --- asi jede z pořádné jízdy, z loupeživé výpravy nebo z práce. Koneckonců - možné jsou všechny tři možnosti sloučené do jedné.
    Tímto místem opovrhuji, jsem koneckonců už trochu fajnovka a jemný sýrový zápach dané osoby mě odpuzuje.
    Sedám si tedy o kousek dál...
    Vedle staršího jabloneckého vožungry... Vše se zdá v pořádku, než lehce podnapilý pán začne kašlat, mezitím ze sebe rytmicky vyráží slova "kurva piča" a opět kašle, opět rytmicky skanduje tu svou sprostou mantru.
    Krom nutkání na pána zakřičet "při kašlání si dávám ruku před ústa!" cítím potěšení z toho, že nejsem držitel střelné zbraně. Živě si totiž představuji, kterak bych zadní část plynového autobusu SOR vymaloval jeho mozkem.
    Po nekonečně dlouhé době pánovo kašlání ustane, se znepokojením registruji další projev, pán se vilně usmívá a hledí do střední části autobusu, tam se svůdně nakrucuje již notně odkvetlá zrzavá květinka. Po chvíli přisedá k pánovi, odhalí nekompletní chrup a...
    "Víš, co jsem měla ráda jako malá holčička a co bych teď chtěla udělat?"
    "Ráda bych si ti sedla na nohy"
    "Ale mě nohy bolí"
    "Mě zas bolí kunda!"
    Za chvíli se dozvím, že dotyčná paní má doma šestirychlostní robertek, zbytek oplzlostí si vědomě zakazuji slyšet.
    Je tu konečná, vystupuje smažka sýrového zápachu, podnapilý pán, trochu belhá, nakonec vystupuje i zavadlá květinka.
    Všímám si, že i ona je v botech naostro, kecky jsou sešlapané a vypadá to, že je pohromadě drží jen špína.
    Asi nějaký gang, no.
    CDR
    CDR --- ---
    CDR
    CDR --- ---
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam