tyjo, tenhle týden byl trochu noční můra a tak oceňuji zavření hospod :)
Po celém těle mám záhadné oděrky a modřiny, jako bych se porval, avšak neporval.
Do toho zatracenej Onkle, co na mě vytáhne, že ojel mou ex a pak vytáhne ještě divné radikální soudy o Páje.
Vše se vyjasnilo. No, krom (myslím pochopitelné) žárlivosti na ex a částečné závisti, že si po celý rok užívala, to bylo nedorozumění.
Mám prý k Danečkovi daleko lepší a intenzivnější vztah a tak bych ho měl vychovávat já.
To je nesmysl, máma je pro dítě strašně důležitá.
Nicméně, musím se nadechnout, nabrat síly a Páje ukázat, že je to náš společný potomek a že nemůže rozhodovat sama.
Půjde do školky a vyjednáme střídavou péči.
Musím to nějak vybalancovat, s Pájou nejde jednat jinak než z pozice síly, zároveň v ní nechci vzbudit nějakou zášť.
To bude trochu oříšek.
***
Dnes jsem si prďolu vyzvedl po druhé hodině, byl trochu zakaboněný, ale nefňukal.
Většinou se mu věnuji tak napolovic, je samostatný, dnes jsem mu ale věnoval více času.
Nádherný den.
Učil jsem ho slova, hráli jsme si s elektronickou tužkou Albi, spravovali autíčka izolepou, řezali se plastovými meči (syčák mi rozsekl kloub na prstu), trochu jsem do něj tlačil častější mytí rukou.
Hráli s míčem, večer byl utahaný a sám si řekl, bez protestů, že půjde do postele.
Vyčistili jsme si společně zuby (to často flákám).
Nádherný den, lék na mou duši.