Tak jsem dočetla Asimova Fantastický výlet o miniaturizaci lodi s pěti vědci a cestě do neuronu kvůli hledání a zachycení myšlenek. Bylo to zajímavý čtení, ale na naše téma jsem narazila až nakonec, když hlavní postava, věděc, který vyvinul program na hledání myšlenek zjistil, že spíš vynalezl přenosovou stanici myšlenek a tedy "stroj na telepatii" a dostal nápad, že kdyby takový program mělo v hlavě víc lidí na sebe naladěných, dokázali by fungovat jako mnohem větší mozek s mnohem větší kapacitou a vynalezli by cokoli mnohem rychleji, než jako jednotlivci.
To je zajímavá myšlenka, zvláště když program dokázal vyextrahovat pouze důležité myšlenky (!) a tak nepodlehl (nejspíše) synergii všechen ten lidskej bordel, co už tak lidi (ano, i vědci) v hlavách mají:)))
ale přijde mi to takový...neohrabany, (ovšem já jsem duší těžkej individualista, takže to mám nejspíš trochu zkreslený:))