JESTEDMAN: schizofrenii bych do toho netahal... je to otázka definice zdraví v současné medicíně a naše dnešní medicína se opírá o naše současné paradigma. Paradigma se mění a stejně tak se změní vnímání zdraví...
V mém světě je zdraví ten, kdo se neustále nahatý koupe v Realitě, žije soběstačně a tvoří pro druhé. Ostatní jsou buď nemocní nebo na nemoc jen čekají... no, takže jsem taky nemocný a léčím se seč můžu. A přihodím jeden parádně schizofrenní citát, na který jsem dneska narazil - sú­fij­ský mu­čed­ník Al-Halládž:

„Jsem Tím, jehož miluji, a On, jehož miluji, já jsem.
Jsme dvě duše v jednom těle,
vidíš-li mne, vidíš i Jeho,
a Jeho-li spatříš, oba nás vidíš.“

VYHULENY_UFO: tak mnoho psychiatrů poukazuje na to, že většina proroků/svatých mužů v historii bylo jednoduše schizofrenní, ale tehdejší společnost na to nahlížela jinak. Tehdá to byl prorok/spasitel, dnes by to byl ezočůrák :)

JESTEDMAN: Už hodně let se snažím najít nějaký klíč, podle kterého by se dali lidi rozdělit na ty, kteří můžou užít a bezpečně se vrátí a na ty, pro které je tahle cesta až příliš riskantní. Vyzpovídal jsem snad stovky lidí a žádný jednotný klíč nenašel. Člověk se rozhoduje na svou vlastní odpovědnost a vždy riskuje...

Pro mě už vlastně žádná objektivní realita neexistuje. Když vidím, jak je složité domluvit se i na docela obyčejných věcech jen v rámci páru, který se zná... Třeba teď naproti mě sedí kolegyně Jana, čestvá to babička, super zkušená baba, dříve jasná playboy baby, se kterou se domluvím snad na všem - a přesto žije v docela odlišné realitě. Jenom to, že jsme oba příčetní, že se domluvíme česky a pracujeme spolu, pro mě neznamená, že žijeme ve stejném světě. Přestat se snažit cpát všechny do jednoho pytle, dát lidem svobodu ať si žijí co potřebují - v tom je velká úleva a pohoda. Každý máme možnost vystavět si vlastní realitu - a ať chceme nebo ne - každá z těch realit musí pouze reflektovat základní kameny existence. Ten kdo staví v rozporu se základem, pak často končí bláznivě nebo musí začít úplně znovu a začíná se vždy bouráním toho starého...

Jsem si jistý, že člověka dokáží látky změnit celoživotně i po pouhým jednom výletě. Dlouhodobé a pravidelné užívání vnímám spíše jako nenaplněnou základní potřebu. A když základní potřebu řeším substancí, pak mám jen dvě možnosti - řešit to tak až do smrti nebo se postavit rovně, změnit přístup a - vyřešit to i bez substance!

Je tu ovšem jedna základní potřeba, kterou většinou nemáme v základních potřebách a já jí tam vidím. Je to potřeba oslavy. Člověk už ze své podstaty potřebuje slavit a oslavovat své dílo, jinak upadá. Jasně, že se dá slavit vodou a zpěvem... ale víte jak :-) každý sám za sebe... a to množství práce a pakárny s děckama co žiju s minimem času - mám to pořád ještě raději ostřejší - na vodu snad ještě nějaký čas dostanu .-) a těším se na ní.

A poslední bod - všechny cesty na vrchol mají jedno společné - je to vždy makačka! Na první kopeček můžeš možná lanovkou či výtahem, ale když se mraky rozestoupí a uvidíš ten horský masiv před sebou... tak pokorně šoupneš nohu před nohu a valíš dál neb jinudy to nepůjde :-)

JESTEDMAN: hodne bude kulturni uhel pohledu, kdyz v indii reknes, ze vidis modryho boha a soucasne pijes vodu ve varanasi z gangy, protoze veris, ze je posvatna a nic se ti nemuze stat, lidi te budou obdivovat a nosit ti dary. tady skoncis zaslouzene v blazinci, protoze to je to posledni co chces, aby do tebe na ulici nekdo hustil, ze vidi modry lidi a pije vodu z kanalizace.

řekl bych, že drogy (v tomto kontextu hlavně psychedelika) ti můžou ukázat jiné pohledy a někam tě posunout, problém je, že někteří jedinci se prostě nevrátí do většinové reality. Způsobuje to pak komunikační problémy a nemyslím si, že by ti jedinci ve stavech toxických psychoz nebo schizofrenie byli se svým stavem skutečně spokojeni. Pokud máš toxickou psychozu nebo akutní ataku schizofrenie, tak jsi v realitě, která je velmi podobná té pod vlivem psychedelik, jenže to může přijít bez užití drog a to není příjemné. Pak dochází k nerozlišení realit a prostupování bludů a halucinací do běžného života.
NATAKA: Dle některých výzkumů udává cca 90% lidí, že užití psychedelik jim pomohlo pozitivně změnit jejich myšlení. Tento stav přetrval až 3 roky po požití. Řekl bych že celoživotně to změní člověka, pokud to užívá pravidelně a dlouhodobě.
Srovnávat cestu psychorozvoje drog s meditacema/vírou... Byl jsem přítomen jednoho sezení schizofrenika s jedním psychologem. On se mu snažil vysvětlit, že cesta bez drog je delší a náročnější a ano, dostaneš se do podobných dimenzí jako s drogami, ale dokážeš se bez problému vrátit, protože jsi tu cestu celou zvládl sám a po malých krůčkách. Drogy jsou jako výtah, co tě vykopnou pod střechou, ale dolů to nejezdí, dolů musíš sám a nevíš kudy.
to podlě mě sedí

NATAKA: nejvic me posunul okamzik, kdy sem znacne ubral co se tyce brani drog.

VYHULENY_UFO: Jo, souhlas... ale nevnímám to jako podvod, doping, ani umělou chemickou věc. Tady nejedeme na štěstí, jak ve sportu, dle psaných pravidel. Můžeme využívat všech možností těla, abychom tu byli šťastní dlouhodobě... a terapeutické účinky mnoha látek jsou jednoznačně prokázané. Psyloscibin či MDMA dokáží lidem otevřít oči celoživotně a vidět svět o něco pestřejší i po letech od posledního užití... tahle cesta existuje, je prošlapaná a je stejně relevantní (jen nižší a pomalejší) jak cesta skrze Ježíše či Buddhu.