KEIKIN: rozhoduje není to pravý slovo, je fakt, že já se o to zajímám víc, takže já předložím návrh, podebatujeme a rozhodujeme spolu. Druhá věc je v muži a jeho stereotypech, ale u něj to není o ignoraci. Dlouhá léta jsem např. byla vytočená, že mu něco povídám a on vůbec nereaguje a později tvrdí, že jsme o tom mluvili a že řekl to a to a on když je přepracovaný a unavený, což je v současný době skoro pořád, tak normálně odpovídá telepaticky, v duchu, jenže ani já, ani Toník nejsme na příjmu. Což o to, já už to vím, ale u Tondy se stává, že ho sprdne za něco, že neposlechl, když mu nic neřekl apod. Delší dobu už mu říkám, ať zkusí psycholožku, jogu něco, co ho naučí mentálně odpočívat, odcházet z práce s čistou hlavou, nemyslet na třicet tisíc věcí zároveň a pod. Každopádně si myslím, že o výchově by měli rozhodovat oba rodiče pokud možno jednotně a oba by s tím měli souhlasit, jinak ta výchova ze strany partnera, který s ní nesouhlasí a jedná z donucení, vyzní hluše.
MALA_MISIA: tak já mám srazy taky ráda, taky mi běžné osazenstvo pískovišť nevyhovuje, protože na mě koukají skrz prsty, že s dětma hraju a nesedím a nekecám s nimi s cigárkem a neřeknu jim "neotravuj, běž si hrát", Tondu nemlátím a dělám kompromisy, měl dlouho plíny, tak se mi dostávalo nevyžádaných rad, jak jednu holčičku ve 14 měsících zmlátili vařečečkou na holou, tak začala chodit na nočník (nutno podotknout, že nyní jsou jí skoro čtyři a nejenže se často počůrává, ale dokonce i pokakává a hlavně, když na ní máma zařve) a podobný lahůdky. Ale já osobně radši počkám na mimovirovou sezonu, mám s různými koutky špatné zkušenosti, protože tam se nekontroluje, jestli tam dávají děti zdravé, nevím, jestli to tam utírají po nudlích, třeba různé kuličky apod. Druhá věc je, že se tam Toníkovi musí líbit, děti jeho věku nemáte, jinak si nepopovídáme, protože bude chtít, abych si s ním hrála. Když to bude v době, kdy bude ve školce, není problém. Co se týče přestěvání někam k satelitu, tak pozor na to, abyste později měli školky a školky. Já nevím, mně ty satelity přijdou šílené, jde mi z toho mráz po zádech a čpí z toho ještě větší osamělost než někde na samotě. Já kvůli rekonstrukci žila tři měsíc na malém městě a tam se mi teda líbilo. Všechno v docházkové vzdálenosti, žádná nunost jezdit MHD, absolutní samostatnost. Na druhou stranu tam zrušili dětskou pohotovost a když se něco stane, jezdí se do Kladna nebo do Prahy, což mi přijde hrozný, vzhledem k tomu, že nemám řidičák. A taky bych tam pochopitelně nenašla práci a pokud bych dělala v Praze, tak bych zase nestíhala vyzvedávat děti ze školek a škol a skoro s nimi nebyla, takže prd.
KEIKIN: to ovzduší je šílený, já jsem se přestěhovala k Divoké Šárce, abych měla blíž k výjezdu z Prahy a k přírodě a začali na Evropský stavět metro, kvůl čemu byly výluky tramvají, dopravní zácpy a nedýchatelno. Kdybychom se všichni, co tím jsme na šestce postiženi, spojili, dali dohromady lékařské zprávy předtím a potom, asi bychom se divili.