YMLADRIS: Diky za tip, uz jsem na ni koukala a zkusim sehnat v knihovne.

SINSEMILLA: a v jakém kontextu? Toník třeba rozkládá a vymýšlí každou pitomost, ale některé věci ho moc nezajímají, tak o tom ani nechce mluvit, natož přemýšlet.

pohon. (kniha). mysli ze to vyzni ze motivacni je konat autonomne novy veci ktere neco tvori a tim se nejak prospiva okoli/svetu. precti a dej vedet

Mam dotaz, jak pracujete s motivaci u deti? Jak se stavite k ocividne lenosti ditete se snazit premyslet? Nemate treba doporuceni na nejakou cetbu?

MALKE: je fakt, že Toník si s těmi autíčky hraje víc a Alenka tahá, chová a pusinkuje plyšáky. Ale většinou se oba shodnou na společné rošťárně v jednotné symbioze.

MALKE: Asi se nechápeme. Já si nemyslím, že všechny děti jsou stejné a mají zájem o totéž, já si myslím, že to jestli má konkrétní dítě zájem o auta, o panenky, o obojí nebo o nic, není dáno jeho pohlavím, ale prostě jeho povahou a osobností. Dokud nepřijdou dpspělí a neřeknou mu "ano, s tímhle si hraj, to se pro chlapečka/holčičku hodí" nebo naopak "prosím tě, tohle není pro tebe, vem si radši auto/panenku".
Připouštím, že ZPŮSOB hry může mít jistou souvislost s pohlavím, ale nemyslím si, že by pohlaví samo ovlivňovalo výběr OBJEKTŮ ke hře.

A Malvínu taky auta zajímají odmalinka, na ulici si je pořád obhlíží, kdykoliv jede kolem nějaký náklaďák, stavební stroj nebo jiné neobvyklé vozidlo, musíme zastavit a pozorovat ho, dokud neodjede z dohledu. Když dostala duplo, byla největší zábava naskládat co nejvíc kostek na autíčko a jezdit s ním po obýváku. Přitom je holka. Takže u kluků je to pohlavím a u holčiček - čím teda?

INUSHKA: to není pravda, aspoň u staršího syna ne (mladší už jím mohl být ovlivněný). ani jeden s manželem nejevíme slabost pro auta, a to dítě po nich prahlo odmala. neexistovalo nic lepšího než bagr, a skutečně neměl nikoho, kdo by mu řekl, že bagr je lepší než panenky. s panenkou si hrál, ale rozhodně ji tak neopečovával, jak jsem to viděla u holčiček. měl ji rád a nosil ji s sebou, ale hru jako takovou neprovozoval. plyšáci jsou prima na spaní a na házení, péče zase žádná.

tak nase zatim genderove neutralni - jede si hlavne zviratka a knizky (:

Taking Our Places » Post Topic » Beyond Validation; Raising Peaceful and Emotionally Resilient Children
http://www.parentingthemovie.com/...d-validation-raising-peaceful-and-emotionally-resilient-children

novy clanek od aldort, ze lidi moc nechapou jak pouzivat SALVE formuli takze znovu a lepe

BEBERA: Jo no, jsem zvědavá, jak to bude dcerka zvládat, když mě nebude mít za zadkem. Ona je jinak docela od rány, tak snad tím nebude trpět, jako kdysi já. Ale uvidím...

TORUVIEL: Nojo, kolektiv. Kdysi u nás přistály růžové legíny, chystám se je dát nějaké holčičce a zatím leží v šuplíku. Dnes došly čisté tepláky, syn teda dostal ony růžové legíny, chvíli mrmlal, že jsou holčičí, tak jsem řekla, že dnes bude moje princeznička, tak to pojal jako legraci a dál už mu to bylo jedno. Odpoledne měl výtvarný kroužek, tepláky se mezitím dosušily, ale převlíkat se lenochovi nechtělo, raději šel v růžových kalhotech. Jen co jsme vešli do místnosti, spustila všechna přítomná děvčata (5-7 let): "jeeeeee, Jáchym má růžové legíny, heleeeee, Jáchym je oblečený jako holka, hele, holka, chachachaa" a smála se na celé kolo. Syn se dočista celý smrskl, chytil se mě za ruku a zoufale na mě koukal. Ještě že jsou malé holčičky tak snadno manipulovatelné, po dvou minutách mého proslovu všechny holky Jáchymovi růžové legíny záviděly a toužily po taky takových, situace byla pro tentokrát zachráněna. Ale být vystaven posměchu celého kolektivu musí být strašné, chudáci děti...

KOTENCE: to sice není, ale mezi druhým a třetím rokem měl Toník už tolik identit včetně zmiňované holčičky a já sama jsem jako dítě byla typická představitelka transky a přitom mám svoji ženskost dost ráda.