• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    Tato diskuze se zaobírá zejména tzv. Nevýchovou a učením Naomi Aldort. Jakou výchovu doma upřednostňujete a proč? Praktikujete ve své rodině tyto "alternativní" směry výchovy? Opravdu fungují? Otázky, rady a pomoc ohledně (ne)výchovy vítány.
    rozbalit záhlaví
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    LYDI: Malvína je asi obojetná :-) Miluje mašinky a autíčka a zároveň opečovává panenky a plyšáky, krmí je a ukládá je ke spánku. Podle mě tohle fakt není závislé na pohlaví, dokud nějací dospělí tomu dítěti nesdělí, co se pro jeho pohlaví hodí a co ne.
    LYDI
    LYDI --- ---
    tak nase zatim genderove neutralni - jede si hlavne zviratka a knizky (:
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    MONI: něco ve smyslu: "NO JASNĚ, že má Jáchym růžové tepláky, proč by neměl mít růžové tepláky?"
    "Protože růžová je holčičí." "Růžovou nosí holky"
    "Růžová je holky jedna z nejveselejších a nejhezčích barev na světě. A tyhle tepláky jsou SPE-CI-Á-LNÍ, takové se nosí, když má člověk strašně dobrou náladu a chce to všem ukázat." Zíraly na tepláky. "Holčičky, která z vás má ráda růžovou?" To už byly moje, hlásily se jedna přes druhou - "já mám ráda růžovou." "Já taky." "Já taky."
    "A já taky. Tak vidíte, je to prostě ta nejskvělejší barva na světě. A proto jsou i ty tepláky nejskvělejší na světě."
    SEBIEN
    SEBIEN --- ---
    ONA_MAKARONA: nejspíš by si toho dokonce ani nevšimli....
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    Taking Our Places » Post Topic » Beyond Validation; Raising Peaceful and Emotionally Resilient Children
    http://www.parentingthemovie.com/...d-validation-raising-peaceful-and-emotionally-resilient-children

    novy clanek od aldort, ze lidi moc nechapou jak pouzivat SALVE formuli takze znovu a lepe
    ONA_MAKARONA
    ONA_MAKARONA --- ---
    Já si myslím, že to "hraní na holčičky a kluky" taky dost závisí na tom, v kom se dítě zrovna vidí, jestli v mamince, tatínkovi nebo ségře/bráchovi.. můj bratr si například pořád chtěl - lachtovat nehtíky a barvit pusinku - stejně jako já a když mě viděl ráno jak se češu, tak dokázal ztropit hysterickou scénu, dokud mu mamka také zdlouhavě nenačesávala jeho tři chlupy na hlavě:-) A teď je to prosím chlap jak víno, takže já myslím, že tímto si projde snad každé dítě a určitě bych tomu nepřikládala žádný větší význam, prostě je to pro ně hra a podle mě v tom nic víc nevidí.

    A taky si myslím, že když si kluk hraje na holčičku, tak je to pro ostatní tak nějak automaticky více alarmující, než když si holka hraje na kluka. Stejně jako případ s růžovými kalhoty, kdyby přišla holčička v klučičích teplácích, nejspíš by to děti přešly mlčením.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    BEBERA: Jo no, jsem zvědavá, jak to bude dcerka zvládat, když mě nebude mít za zadkem. Ona je jinak docela od rány, tak snad tím nebude trpět, jako kdysi já. Ale uvidím...
    MONI
    MONI --- ---
    BEBERA: A co jsi jim řekla? :-)
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    TORUVIEL: Nojo, kolektiv. Kdysi u nás přistály růžové legíny, chystám se je dát nějaké holčičce a zatím leží v šuplíku. Dnes došly čisté tepláky, syn teda dostal ony růžové legíny, chvíli mrmlal, že jsou holčičí, tak jsem řekla, že dnes bude moje princeznička, tak to pojal jako legraci a dál už mu to bylo jedno. Odpoledne měl výtvarný kroužek, tepláky se mezitím dosušily, ale převlíkat se lenochovi nechtělo, raději šel v růžových kalhotech. Jen co jsme vešli do místnosti, spustila všechna přítomná děvčata (5-7 let): "jeeeeee, Jáchym má růžové legíny, heleeeee, Jáchym je oblečený jako holka, hele, holka, chachachaa" a smála se na celé kolo. Syn se dočista celý smrskl, chytil se mě za ruku a zoufale na mě koukal. Ještě že jsou malé holčičky tak snadno manipulovatelné, po dvou minutách mého proslovu všechny holky Jáchymovi růžové legíny záviděly a toužily po taky takových, situace byla pro tentokrát zachráněna. Ale být vystaven posměchu celého kolektivu musí být strašné, chudáci děti...
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    KOTENCE: to sice není, ale mezi druhým a třetím rokem měl Toník už tolik identit včetně zmiňované holčičky a já sama jsem jako dítě byla typická představitelka transky a přitom mám svoji ženskost dost ráda.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    Já jsem zvědavá, co přinese školka. Dcera si hraje výhradně s "klučičíma" hračkama (auta, vlaky, bagry, dinosauři apod.), panenky ji vůbec neberou. Do sukní (nikoliv růžových teda) jí sice oblékám, ale to jen proto, že se to líbí mně, jí je to celkem jedno. A kamarádí se spíš s klukama. Tak jen čekám, jaké (zdali) nastanou změny po vstupu do kolektivu...
    SARGO
    SARGO --- ---
    KEIKIN: No jo, ale ono 4 a 5,5 - to je jiný živočišný druh... :-) Ale pravda, tak kolem toho šestého starší taky velmi dbal na to, aby neupadl v podezření. Jak dřív miloval růžovou, tehdy pochopil, že se jí musí v zájmu své identity (= kecy kluků ve školce) vzdát :-D

    Jen mě ještě napadlo, že to mají angláni těžší: zatímco já vidím na mrňousovi, jak svévolně si s rody žongluje podle nálady, momentální míry vtipkování, zmatku i bezradnosti, takže je snadné nebrat to vážně, oni jsou chudáci odkázaní na mnohem jednoznačnější prohlášení bez vší té blažené omáčky okolo. :-))
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    SARGO: Tak nakonec je to zajímavé téma. Naše malá (5,5) naopak striktně lpí na genderové vyhraněnosti. Chce být více žena než je zdrávo (resp. než rodiče dávají) :-)
    SARGO
    SARGO --- ---
    V tomhle by byl náš mladší opravdu krásný studijní materiál :-D Jsou mu přesně čtyři; asi tak polovinu času o sobě mluví v ženském rodě, hraje si výlučně s holčičkami, přesvědčeně mi tvrdí, že nemá pindíka, nejraději si přehrává scénky s panďulákama a na vláčky kašle, společenský šarm má spíše na úrovni holčičí, než chlapecké... ale něco mi říká, že vykřesat ze sebe nějaké znepokojení, nebo mu začít česat culíčky, mě ani nehne :-D Zrovna u něj mám pocit, že je to důsledná sabotáž rodů. (Klasika: "Mamínek říkal, že jsem šikovná!" :-))
    LOPIK
    LOPIK --- ---
    LUCYA: Já vlastně ani moc nechápu jak malý dítě vůbec může přijít na to, že není chlapeček ale holčička, když je tak evidentní věc..
    Asi jsem ze starý školy, ale když by mi děcko řeklo "Já jsem holčička", tak mu řeknu "Ne nejseš" a nebudu mu motat hlavu nebo kazit dětství, aby celou dobu jen čekal na operaci v osmnácti..
    LUCYA
    LUCYA --- ---
    KOTENCE: no, jenže otázka je, nakolik je tam to dítě vmanimulovaný, asi o tom se bavíme. Dovedu si představit /zjednodušeně/ rozhovory s matkou typu: Ale holčičky přece mají rády růžovou! Takto se holčičky nechovají! a přirozenou reakci dítěte: tak já jsem chlapeček a basta.
    SEBIEN
    SEBIEN --- ---
    MARKYSHA: to souhlasím
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    SEBIEN: Každopádně to imho "nevychováš".
    SEBIEN
    SEBIEN --- ---
    KOTENCE: popravdě, nehledě na to, kolik existuje děsnejch nemocí a problémů, pro mě je transsexualita mýho dítěte hrozná noční můra - ne že bych to nepřijala, ale bylo by mi ho líto, musí to být hrozný, a nikdo nemá jistotu, že po případný operaci bude fakt spokojenej a to musí být fakt šílený...

    Homosexualita mě fakt netrápí, už teď, když muž řekne něco jako "...až si bude vodit kluky...", tak dodávám "nebo holky" (na což muž odvětí "no, to bude taky dobrý :-)")
    SEBIEN
    SEBIEN --- ---
    MARKYSHA: s tím "vědecky dokázané" bych byla opatrná - nemám vzdělání, abych tomu rozuměla, ale beru to tak, že v tuhle chvíli naše znalosti svědčí spíše pro tu nebo onu variantu. I ted se dají najít články, které tu vrozenost a neměnnost zpochybňují. Ale já jsem v tomhle zase anti-škatulková, imho mnohým lidem tyhle kategorie jako homo, bi, hetero, nemusí vyhovovat, patří do víc skupin a může se to měnit (mám kamaráda, který prošel stádiema, kdy se prezentoval jako hetero, pak bi, pak homo a pak asexuál, a vlastně při tom celou dobu říkal, že nepatří vlastně nikam, že ho baví to zkoumat a pozorovat u sebe, jak se to vyvyjí. A nemyslím, že by to bylo tím, že by se "jen hledal", celou dobu je aktivní v genderových hnutích a nemá problém o tom mluvit, jenom nemá potřebu svoji sexualitu nějak ohraničovat. Ostatně, byly časy a (jsou) kultury, kde to mají jinak, než my, takže o tom i úplně jinak přemýšlí, takže i naše výzkumy o tom, jak to je nebo není vrozený, je daný jakousi "společenskou poptávkou" a je to nutně ovlivněný naším uvažováním o problému...
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    Mne teda homosexualita prijde jako slaby kafe proti tomu Jakobovi. Uprimne receno, asi bych jako matka taky "hystercila" a rikala si, co se to deje s moji malou holcickou.
    To neni malej problem, kdyz se dite neciti dobre ve svym tele a ma pocit, ze ho dostalo spatne.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam