• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    Tato diskuze se zaobírá zejména tzv. Nevýchovou a učením Naomi Aldort. Jakou výchovu doma upřednostňujete a proč? Praktikujete ve své rodině tyto "alternativní" směry výchovy? Opravdu fungují? Otázky, rady a pomoc ohledně (ne)výchovy vítány.
    rozbalit záhlaví
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    KEIKIN: tak já si myslím, že všeobecně nadaný člověk není extrémně nadaný, protože by to ani nešlo.
    KEIKIN: vzhledem k tomu, že já měla dysgrafii a poruchu pozornosti a přitom mi taky naměřili svýho času vysoké IQ (i když já na něj moc nevěřím), tak to asi nic neznamená. Ale v předškolním věku mě chtěli strkat do zvláštní školy a považovali za retardovanou, takže já to všechno beru s rezervou. A nemám vůči dětem žádné očekávání, jsem jenom zvědavá, kterým směrem je to jednou zavane a jestli budu schopná jim pomoct plnit sny a aby jednou byli šťastní.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    KEIKIN: Jestli je zájem o čísla a písmena i ochmatávání SPZ na každym autě, tak mam taky génia :-D
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    KEIKIN: nevím, jestli mám gratulovat, asi ano. :) no mě všichni říkají, jak je erik chytrý, hloupý není, na druhou stranu má možná všechny ty předpoklady k tomu, aby byl nakonec úplně průměrný (protože je hodně společenský, vedoucí osobnost ve školce, oblíbený a ten sociální aspekt je pro něj hodně důležitý. stejně jako pro jeho tátu, s kterým spolu nejsme a je to hrozně nadaný kluk, nicméně nejlínější osoba, kterou znám). na druhou stranu vidím, jak v té školce svým způsobem leniví, jak jiné mám možná na něj nároky já / my s novým partnerem (třeba že chci, když něco začne, tak aby to dodělal - třeba u kreslení, v kterém je napřed, aby přemýšlel, aby zkusil přijít s nějakým nápadem). a toho času s ním není tolik, hodně je právě s prarodiči, i s tátou, takže kolikrát nám to vyjde tak na dva víkendy max měsíčně.

    nechci, aby to vyznělo tak, že jsem přehnaně ambiciózní na syna, ale svým způsobem to pro mě téma je, protože mám šíleně, ale opravdu extrémně ambiciózní a úspěšnou mámu s vysokými nároky a naopak otce, který mi odmala říkal, jak jsem hloupá a tupá a k ničemu. jen se snažím právě o tom přemýšlet, jakým způsobem ho vést a tak

    nicméně je to stejně asi jedno, protože jestli bude nakonec šťastné dospělé dítě, bude šťastný i rodič
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    KEIKIN: jo to se dost shoduje s tou charakteristikou, kterou jsem četla v té knížce. tam, co si vzpomínám, ještě bylo, že se nadané děti se vyznačují velkou pamětí
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    SINSEMILLA: Nadané děti mají dokonce vlastní stránky.

    Podle tohoto popisu:
    Pro rodiče,Typické projevy,Nadané děti
    http://www.nadanedeti.cz/pro-rodice-typicke-projevy

    téměř jedno nadané dítě mám. Tedy kromě tohoto bodu:
    "Mají výbornou schopnost koncentrace pozornosti".
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    SINSEMILLA: No, a co tam psali?
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    SINSEMILLA: Pardon za pravopis, pisu na telefonu
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    KEIKIN: Zrovna jsem cetla jednu knihu shrnujici nekolik vyzkumu o informacnim chovani, schopnosti klast otazky a kde se srovnaly deti standardni a nadane. Nadane deti byly pro ucel tohoto vyzkumu definovan jako ty, ktere maji IQ rovno nebo vetsi nez 130. Pricemz tam bylo samozrejme receno, ze se jedna o zjednodusujici pohled, ale vuli a schopnost dosahovat cilu, motivaci a pili jde merit tezko
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    YMLADRIS: Zajímavé, jak autor přečte a sesumíruje mnoho prací a výzkumů o chválení, o bažení dětí (a krys) po pochvale, o tom, že děti se po chvále soustředí na to, za co byli pochváleni a chtějí si to zopakovat (viz. pochvala za snahu vers. za chytrost), dojde k závěru, že by nejspíš bylo vhodné míň chválit a pak chválí svého syna za to, že si vyslechl instrukce nebo udělal pětiminutový úkol z matematiky...
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    MARKYSHA: Záleží ale zase na definici "extrémně nadaný". Spousta tzv. chytrých dětí těží z toho, že mají dobrou paměť. Nebo vynikají jen např. jen v určitém sportu nebo v hudbě na základě toho, že to dělali jejich rodiče a odmala je k tomu vedli. Já vnímám extrémně nadané dítě jako člověka, kterému jde v životě prakticky všechno (nadstandardně) na co zaměří svoji pozornost.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    ok tak kdyz je dite vyazne mimo normu, je asi obecne treba k nemu pristupovat specialne. to ja nevim zatim jsem nezkoumala, mame li genia dam vedet za par let jak to resim :)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    YMLADRIS: je, ale prostě si myslím, že u těch extrémně nadaných to prostě není jenom o tom chválení, je to prostě o jinakosti, která je vidět. Stejně tak, i když nebudu kritizovat nebo zdůrazňovat nějaký ten handicap, něco na co to dítě naopak extrémně dobré není, spíš extrémně špatné, tak to stejně zjistí.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    tak extremne nadane dite se uzivi jako ten skladatel nebo vedec nebo fotbalista. je to desne obecna debata
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    INUSHKA: Extrémně nadané dítě se imho přirozeně přikloní k tomu, co mu jde nejlíp a má tam náskok a pak bude mít tendenci na to prdět, když mu něco nejde. Ono i když ho nebudu chválit a budu talent rozvíjet, tak se o své výjímečnosti dozví, přece to nebudu tajit nebo potlačovat.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    INUSHKA: Problém pak ale nastává, když se rodiče snaží ty překážky řešit za něj.
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    MARKYSHA: Myslím, že žádnému dítěti nejde odjakživa úplně všechno, každé má nějakou oblast, kde musí zabrat přes překážky.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    YMLADRIS: právě, že ne, on něco chce a jde mu to strašlivě lehce, tak si na to zvykne. Kdežto ti netalentovaní, to chtějí a musí si to zasloužit. To, že někomu něco jde, mu nemusí nikdo říkat, to vidí a je zvyklý, že mu to jde, takže se pak logicky vyhne těm věcem, které mu nejdou,popř. když se dostane na úroveň, kdyby by musel makat, tak se na to vykašle, protože není zvyklý se snažit. Kdežto dítě, které si všechno musí vydobýt samo, se překážek neleká.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    MARKYSHA: akademicky odpovim, predstav si ze dite vychovavas mimo tyto kategorie (ze je chytre, talentovane...) Jak si muze vsimnout ze je chytre a talentovane a jak ho to muze omezovat? Proste dela veci, veci se dejou, neco se mu dari neco nedari... ale neni "chytre a talentovane" nebo "dric" nebo tak. To je podstata te obavy ze skatulkovani prave.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    YMLADRIS: něco na tom je, ale to jak popisují toho kluka, že všechno, co mu nejde samo, rovnou vzdá, to není jenom o tom chválení, to je vůbec problém u chytrých a talentovaných lidí, že často skončí hůř než ti, co si všechno vydřeli.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    jak se resilo to chvaleni, tady je clanek

    Po Bronson – Jak nejednat s dětmi – síla a úskalí chválení dětí – Archetypal.cz
    http://archetypal.cz/2011/po-bronson-jak-nejednat-s-detmi-sila-a-uskali-chvaleni-deti/
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    MARKYSHA: Mám pocit, že dneska je odborník na školství každý učitel. Přitom skvělý učitel může být úplně nestudovaný člověk, co je třeba dobrý ve svém oboru a má přirozenou autoritu. I ty pojmy učitel-žák-škola jsou tak zprofanované a možná až zbytečně lpí na těch rolích.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    KEIKIN: tak to víš, ti co tam teď sedí, se do života budou montovat, to se dalo čekat, nezbývá než doufat, že příšít volby dopadnou lépe nebo zvednout kotvy. Ale díky za osvětu, moc zajímavé.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    Ještě něco k diskusi o vzdělávání. Vlastně mi tento text pomohl více pochopit současný stav. Jsem se dozvěděl, že prej má být povinný předškolní ročník. Fucking shit. Fakt nechápu, proč se nám Chládek montuje do života:

    Dovolím si malé ohlédnutí do historie. Když se řekne císařovna Marie Terezie, většina z nás si vybaví zavedení povinné školní docházky, která otevřela všeobecné vzdělání veškerému obyvatelstvu a znamenala pozitivní a základní změnu ve vývoji vzdělanosti českého národa. Chci ale ocitovat její výrok, že „škola je politikum“. V tehdejší době vyjadřoval skutečnost, že problematika vzdělání se musí stát především zájmem státu a záležitostí státní politiky. Byla to reakce na ekonomickou nutnost a potřebnost, na nezbytný požadavek obecného vzdělání, které by zabezpečovalo další hospodářský rozvoj státu.
    Myšlenka bezesporu pokroková a osvícená, ale přesto je dobré si připomenout, že naši předkové považovali právě obecnou znalost, či lépe řečeno výklad tohoto výroku „za příčinu mnohých neduhů školství“. Vedl podle nich k tomu, že o odborných školských otázkách rozhodovali často spíše politici než na slovo vzatí odborníci. Prosazovali proto zásadu, že „škola je pedagogium“ a požadovali, aby veškeré problémy školství byly řešeny v těsné spolupráci s odborníky, jejichž hlasů a názorů by se mělo vždy dbát.

    Učitelské noviny
    Učitelské noviny
    http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=7636.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam