NEMESISS: Snažím se omezit doma cukr tak nějak plošně, ani mně nedělá dobře, moc mi rozhazuje chutě. Takže ho raději skoro vůbec nejím (potřebu sladkého mi plně saturuje ranní sladká snídaně, ale musí být pořádná, kaše s marmeládou a banánem a máslem, ideál...když tohle ráno nesním, honí mě mlsná celý den :D), a doma s ním moc nepracuji, občas udělám nějakou buchtu, ale jinak nic nesladím. Cukrátka moc nekupuju (kdyžtak třeba 2-3 lízátka za měsíc, ale snažim se aspoň ta "nechemická", ze zdravé výživy). Ale dcera (3,5r) zase sladké miluje, tak se jí snažím nabízet "zdravější" varianty, ovoce ve všech formách, ořechy...dají se udělat třeba takové ořechovo datlové kuličky, po kterých se můžem umlátit, a to mi nevadí, když toho sní hodně. Ořechy jí dávám už tak od roka, ale mleté. Občas taky sladím stévií, třeba pudink se tím dá dobře osladit, nebo pro mě kafe. Jogurty kupuju jen bílé a mám domácí marmelády bez cukru od mojí mamky.
Dcera když třeba jeden den sní příliš sladkého, tak je večer skutečně o poznání divočejší, nesoustředěná (třeba hraní pexesa s takovým čertem neřipadá v úvahu, ačkoliv normálně to zvládne v klidu) a uspávání trvá klidně i hodinu, je prostě naspeedovaná. Nedovedu si představit, kdyby jedla cukr nějak často, to by ji asi hodně ovlivňovalo.
Jak mi vysvětloval jeden ajurvédský léčitel, pro děti je ta sladká chuť celkem typická, tak se jim to nemá nijak zásadně omezovat, ale nabízet přirozeně sladké jídlo (ořechy, ovoce, někdy med), ale bez toho rafinovaného cukru.