ELA: jo, je to pohodlnost...a zabednenost...
ja zpytuju sebe, jak muzu po diteti chtit, aby jedl "bez kokin", kdyz to sama nezvladam? dneska sem snedla taky x tech hnusnejch "cokoladovejch" sarapaticek, ani mi pri tom pocitu zpytovani svedomi nechutnaly! nikdy driv jsem takovy blbosti nedelala (nepocitam-li obdobi, kdy me jako malou dopovala cukrovinkama babicka). snazim se jist kvalitne, mozna bych mohla proste zvysovat vyzivovou a kalorickou hodnotu beznych jidel, treba ta snidane jak pise
TORUVIEL: mmm, zkusim :))
nekdy si tu konzumaci kokin omlouvam proste tim, ze stale porad z velky casti zivim 2 (syn by v soucasny dobe z prikrmu fakt nevyzil), takze je to snad jen prechodny obdobi energetickyho deficitu.

nicmene beranka taky dneska dostal ochutnat.

JESTERKA_NA_ZDI: Čokoláda i "čokoláda" u nás pořád ještě spadají do kategorie "to není pro batolátka", což M. bez problému respektuje. A jinak ji stejně obsah těch balíčků moc nezajímal, nejvíc ji zaujalo plastové opeřené kuře. Čokoládová vajíčka ji zatím nechávají chladnou. A ty karamelky dostala napíchané na drátkách v "kytici" obalené lesklým papírem, na čemž ji nejvíc zaujaly ty drátky a lesklý papír :-D Takže si myslím, že mi to projde. Ona tohla fakt nějak neřeší, co se jídla týče, vrhá se hlavně na to, na co se vrháme my, takže když vidí, že za ty sladkosti jenom slušně poděkuju a odložím je, nevšímá si jich ani ona. Zato domácí piškotové rolády s pudinkovým krémem, co dělala tchýně včera ke kafi (a která byla výbormá), zblajzla dva plátky.
Ona je v tomhle asi trochu netypická, sladkosti ji zatím nijak zvlášť nezajímají (s výjimkou termixu, ten musím regulovat), zato jí jede třeba syrová cibule a syrečky. A když dáme k večeři na stůl nakrájenou zeleninu, tak se po ní sama sápe. Já říkám, že jí ještě nikdo neřekl, že "zelenina je ble a sladkosti mňam", a doufám, že to tak zůstane, dokud si nedokáže vytvořit a obhájit vlastní názor.

NACITALKA: Někdy mám i radost, že má dcera alergii na kakao :-) (ne, nemám samozřejmě, ale aspoň nedostává ty příšerné čokolády).

NEMESISS: Snažím se omezit doma cukr tak nějak plošně, ani mně nedělá dobře, moc mi rozhazuje chutě. Takže ho raději skoro vůbec nejím (potřebu sladkého mi plně saturuje ranní sladká snídaně, ale musí být pořádná, kaše s marmeládou a banánem a máslem, ideál...když tohle ráno nesním, honí mě mlsná celý den :D), a doma s ním moc nepracuji, občas udělám nějakou buchtu, ale jinak nic nesladím. Cukrátka moc nekupuju (kdyžtak třeba 2-3 lízátka za měsíc, ale snažim se aspoň ta "nechemická", ze zdravé výživy). Ale dcera (3,5r) zase sladké miluje, tak se jí snažím nabízet "zdravější" varianty, ovoce ve všech formách, ořechy...dají se udělat třeba takové ořechovo datlové kuličky, po kterých se můžem umlátit, a to mi nevadí, když toho sní hodně. Ořechy jí dávám už tak od roka, ale mleté. Občas taky sladím stévií, třeba pudink se tím dá dobře osladit, nebo pro mě kafe. Jogurty kupuju jen bílé a mám domácí marmelády bez cukru od mojí mamky.
Dcera když třeba jeden den sní příliš sladkého, tak je večer skutečně o poznání divočejší, nesoustředěná (třeba hraní pexesa s takovým čertem neřipadá v úvahu, ačkoliv normálně to zvládne v klidu) a uspávání trvá klidně i hodinu, je prostě naspeedovaná. Nedovedu si představit, kdyby jedla cukr nějak často, to by ji asi hodně ovlivňovalo.
Jak mi vysvětloval jeden ajurvédský léčitel, pro děti je ta sladká chuť celkem typická, tak se jim to nemá nijak zásadně omezovat, ale nabízet přirozeně sladké jídlo (ořechy, ovoce, někdy med), ale bez toho rafinovaného cukru.

NEMESISS: to trenuj, to mi prijde dulezity, at vuci diteti ci sobe. opakuj lidem ze ti maji nosit to a to co povazujes za ok. at to neresis za dva roky ze neco davaji diteti co ty nechces.