TAPINA: Na tohle sbírám odvahu už měsíc. Přijde mi, že těch deset minut, co mi trvá obejít se psem blok, by Malvína už doma třeba s Krtkem nebo omalovánkama sama zvládla, není to o moc déle, než když jdu třeba na záchod, ale moje zodpovědnost mi nějak brání to vyzkoušet, protože si pořád říkám "co kdyby se něco stalo, ještě je malá".
Jinak to "samohlídání", jak je popsané v článku, praktikujeme v podstatě od narození a je fakt, že s Malvínou vůbec nemáme problémy typu "rozcupované a počmárané knihy", "vyrolovaný celý toaleťák a zubní pasta na podlaze kuchyně", "rozebraný nebo utopený mobil" a podobně a že si klidně dovolím nechat v kuchyni na stole ležet nůž, v obýváku mít na zemi trvale zapnutou prodlužku a čistící chemii mít v šuplíku těsně u země, protože vím, že Malvína si s tím prostě hrát nebude (ťuk, ťuk, snad jí přes noc nepřeskočí v hlavě). Opatrnější matky by se asi hodně divily, že na naší domácnosti prakticky není z hlediska zabezpečení poznat, že máme malé dítě. Jediný bezpečnostní prvek je branka na schodiště. Nejvážnější incident zatím byl zkoumání lahve lovely, kterou ale pravděpodobně opravdu jenom zkoumala, leč neochutnávala.