TORUVIEL: tomu se u nás v práci říká "efekt padajícího hovna". :-)

moje manie ohledne osobnostnich typu nadale trva. Aktualne mam dojem, ze pripadny zasadni rozdil mezi typem rodice a ditete je docela silny faktor pro "neuspokojive detstvi", ci jak nazvat to, co lidi motivuje furt hledat nejake alternativni vychovy, delat to 'jinak nez nasi', atd. Totiz, drtiva vetsina rodicu sve deti miluje. Proc teda hodne lidi se tim, jak byli vychovavani, ohlizi spis nestastne. Nevim jestli padesat procent (to ma byt souvislost se snatky -- taky se vsichni miluji a kazde druhe nebo kolikate manzelstvi se rozpadne celkem brzo), ale asi dost.

"Ale my jsme pro tebe chteli to nejlepsi.. co jsme sami touzili a nedostali!! / co nam doma nejlip v detstvi vyhovovalo!!"

Sarka Mikova, ktera v cesku se tou MBTI typologii zabyva, doporucila knihu
Tieger, P. D., & Baron-Tieger, B. (1997). Nurture by Nature: Understanding Your Child's Personality Type—
And Become a Better Parent. New York: Little, Brown, and Company.

zjistila jsem ze vetsinu jejich kapitol nekdo vykopiroval do webu personalitycafe. Je potreba vyhledat "development children" a najit si prispevky ve forech. Napriklad tady jsou ty samorostle myslici tezko 'korigovatelne' deti:
http://personalitycafe.com/intp-articles/15683-development-intp-children.html

A naopak, co mi doslo: pokud v rodine je typovy soulad ("mame stejne geny"), tak asi relativne je fuk, jaky vychovny styl se jede, protoze rodice holt delaji to, co by jim samotnym jako detem vyhovovalo. A neni v tom zadna potiz, nasledne neurozy a ja nevim co. A nema cenu tem lidem do toho kecat, pokud decka se jevi spokojene. (Byla ted debata v Psychice, nakolik je nenormalni ze dite bez reci a s vedomim ze tak se to ma a dela, sklizi nadobi do mycky nebo co a kdyz ne, tak se chape jako chybujici ci co.)

Pokud to nekdo nezachytil tak tady je uplne strucny uvod do tech typu. http://www.ceskaskola.cz/2015/03/ondrej-steffl-sonda-do-duse-ceskeho.html

Kazda typologie je samozrejme lez. Ale jde spis o to si uvedomit ze nase decka nejsou nase zmensene kopie. Teda nemusi byt.

trochu delsi zamysleni o trestech :) podle mne pekne napsane
Jak správně trestat dítě | magazín Psychologie.cz [Rodina a děti: výchova, trest, fyzické tresty, zodpovědnost, rodičovství]
http://psychologie.cz/jak-spravne-trestat-dite/

Krátké zamyšlení k tématu "jak si hrát s dítětem":
Nehrajte si s dětmi! - SvobodaUčení.cz
http://www.svobodauceni.cz/clanek/nehrajte-si-s-detmi

MARKYSHA: hm, ted zrovna si došla sama na záchod umýt ruce do mísy. Je na čase začít zavírat. :-)

(Potvrzuje to moji teorii o tý dvoudenní horečce - zas nějaký mentální vývojový skok, který se u ní projevuje právě tak, že se najednou začne zajímat i o věci, ke kterým i před tím technicky mohla, ale ignorovala. Dělá toho teď takovýho víc).

SEBIEN: Já se několikrát divila, že pračka dlouho pere, než jsem zjistila, že Alenka přepíná programy. Už to dlouho neudělala a tu koukám, že peru a pak zjistím, že si Ája pere plyšáky:)

INUSHKA: ťukej ťukej, Zorka teď zrovna má nějaký dny, kdy dělá i věci, který nedělala nebo už dělat přestala, třeba vyhrabává hlínu z květináče - což teda samozřejmě není žádná zásadní hrozba (ačkoli, květináč je na stolku a je velikej), spíš jen, že jsem si už myslela, že tohle (a jiné věci) máme za sebou (spíš mě to rozčiluje, protože hlínu rozhazuje po vedle stojícím rozloženém futonu s peřinama a vypadá, že z toho má škodolibou radost. asi je čas zas na nějakou power game). Takže radši tady ani neříkám, co teda fakt nedělá a nemusím řešit :)).