KOTENCE: jasně no, to dává smysl, jen že mě asi taky nenapadlo přemýšlet o tom, že postel může taky spadat do kategorie "připravené prostředí".
Vtipný, jak mnohé u nás vyplyne, aniž bych o tom přemýšlela nebo to měla načtený. Zrovna ta postel - máme 120 šířku, takže když k nám vleze dítě, už je to málo, nedej bože dvě. Že ta nová bude nízká nesouvisí s dětma. Zorka sice má postýlku, i v ní spává a spávala, ale má dvě vyndávací šprušle, který už dlouho umí vyndat (či vykopnout), takže tam nejsou, takže si vylízá, jak potřebuje.
(Z nutnosti jsem onehdá přesunula misky z horní skříně do spodního šuplíku, Zorka to hned zjistila a hned nadšeně podává misky nebo se sama obsluhuje. Denodenně z toho mám radost, když vidím, co taková "blbost" zmůže :-)).
Jinak ještě k tomu jak se to dělá se dvěma dětma - všelijak, někdy líp, někdy hůř, do poctivýho kontaktního rodičovství to ted u nás má asi daleko (ale nevím, jak blízko jsme vůbec byli před tím), víc zatím trpí mladší Bělka, protože ta nezdrhne, nic neudělá... sice ji víc nosím, ale to je zas spíš nutnost než záměr. Když už je to tak, jak to je, snažím se tu situaci aspoň zužitkovat nebo to brát jako výhodu, že Zorka si právě ještě nestihla zvyknout na tu pozornost, že právě v době, kdy si začíná uvědomovat sebe a svoje ego, tak už tu je ten sourozenec, takže tahle fáze, včetně vzdoru už od začátku je v tomhle kontextu... neumím to tak napsat, ale skoro mám dojem, že přijít sourozenec o půl roku později, bude to už náročnější pro všechny....