• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    LORAIN
    LORAIN --- ---
    INUSHKA: U nás taktéž. Mám kluky, takže používáme pindík, ale když jsem se teď zamyslela, došlo mi, že mít holku, taky bych u toho nejspíš zůstala, i když mi to nikdy nepřišlo ideální.

    Podědili jsme knihu od Kateřiny Janouchové - Jak jsem přišel na svět, kde je všechno celkem pěkně popsané, ale tatínek má kolíček a maminka štěrbinku. Musím se přiznat, že tohle "názvosloví" mi moc přes pusu nejde a používám normálně penis a pochva.
    LADAVAZA
    LADAVAZA --- ---
    SANCHA: Moje máma říkala kočička, vlastně mi to přijde hezký, ale já používím pipina
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    SANCHA: Máme pipinku a piňdoura nebo pindíka.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    SANCHA: U nás jako u ANNAWA :-)
    SEBIEN
    SEBIEN --- ---
    INUSHKA: taky tak, akorát u nás je to prcka. Muž to nesnáší, ale sám nic jinýho nepřinesl. Za mě je nakonec skoro jedno, jak se tomu nakonec říká, důležitější mi přijde se tomu nevyhýbat a mluvit o tom jako o jakýkoli jiný části těla.
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    SANCHA: Já když jsem byla malá, tak se u nás doma říkalo "prcinka". Měla jsem za to, že se mi to nelíbí a že budu vymýšlet něco jiného, ale když začalo být potřeba o tom s Malvínou nějak mluvit, tak jsem zcela automaticky najela na tohle pojmenování. Prostě to mám z dětství zažité a nakonec mi z možných variant zní nejlíp.
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    U nás mají malé děti pindika a pipinu, ale B (4 roky) zná i ta oficiální pojmenování. Ale když ho třeba pálí, tak mi přijde normalnejsi mluvit v případě dítěte o palicim pindiku bez penisu.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    KOTENCE: A ještě je teda ve hře pochva a vagína, ale to zase neni přesně ta část, která je vidět a je potřeba jí třeba umejt... Trochu mě to štve, nechci mít dítě exota, co má místo pipinky vulvu, ale zase nevim, proč tomu říkat jinak, než se to jmenuje. Ostatní části těla pojmenováváme normálně a nic speciálního nevymejšlíme. Tohle pipinkování a lulinkování pochází imho stejně ze studu rodičů...
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    SANCHA: ježiš dík za dotaz! Zrovna to řeším a nakonec mi nejlepší příjde vulva. Penisu říkáme penis, tak to k tomu patří... Je to trochu nezvyk, protože to tak nenazývají ani dospělý ženský, ale aspoň je to tak správně. Naše máma říkala buchta/ička a já to taky občas použiju, ale je mi to proti srsti.
    SANCHA
    SANCHA --- ---
    SANCHA: Mám dvouměsíční dcerku tak to řeším
    SANCHA
    SANCHA --- ---
    Nevím, jestli to patří sem. Mám dotaz. Jak nazýváte přirození u holčiček? U nás doma když já byla malá, se tomu projistotu nijak neříkalo, a všechny výrazy na které jsem narazila doposud mně přijdou jaksi infantilní a zavádějící. Budu ráda za tipy :)
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    My jsme se s mojí matkou třeba několikrát chytly, kvůli přístupu k dítěti (celkem prkotiny, ale já v tu chvíli cítila, že ona přeskakuje na starou roli matky a to mě dráždilo, tak jsem bouchla). A kupodivu to pomohlo, ona už si dává větší pozor. U tchýně taktéž, musela jsem se hodně vymezit, ta mě učí asertivitě ještě víc, to je hodně problematický vztah, ona ráda všem a do všeho mluví apod. První rok jsem to moc nezvládala a spíš to přenášela na muže, ten je ale téměř zcela neschopný jí oponovat (spíš jako rezignoval), tak jsem musela začít sama. Hádat se s ní nechci, tak musim asertivně a neoblomně. Ale je to dobrá škola :-)
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    LYDI: Jo, to znám, jak ze strany mé matky, tak ze strany tchýně.
    LYDI
    LYDI --- ---
    ARGANNAH: jo taky mi to ted nedavno napadlo s tim terapeutem.
    problem mam fakt jen s svyma, a jasne, je to hlavne muj problem. jen kdybych vedela, ze to nema zadny dopad na malou, tak bych to dal asi neresila nejak vic ... ale tak to asi vnimam jako vetsi motivaci to resit :P (a nevim jestli z toho mam radost nebo ne :D )
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    No hele, Lydi, se mi zdá, že problém pravděpodobně nemá ani tak tvoje dítě, jako ty sama. Ergo rada: najdi si dobrého terapeuta a řeš s ním nedostatek sebedůvěry a neschopnost zacházet s manipulací a závislým vztahem, který zřejmě máš s matkou. A než mě prokleješ, tak mluvím ze zkušenosti.

    Ono některé věci jsou prostě asi ukradené a není vůbec na škodu, když dítě zažije několik různých výchovných modelů, ale ty musíš mít dost sebedůvěry na to, abys dokázala rodičům říct "v tomhle a tomhle je mi to fuk a dělejte to jak chcete - a na tom a tom mi záleží a prostě to mému dítěti dělat nebudete."

    Mimochodem, máš stejný problém u tchánovců nebo tam máš jasno? Jenom tak pro srovnání.
    LYDI
    LYDI --- ---
    TORUVIEL: mati napr. desne na nas decka (myslim me+brachu) a vnoucata 'visi' imho si snazi plnit nejak svuj zivot 'nama', jestli vis co mam na mysli, takze pro ni je hrozne tezke v klidu nas 'pustit' uplne jedno kolik je nam let (a ja vim, nekdo by rekl, ze tohle ma kazda matka, ale nase je fakt extrem ... ) ostatne ale v tom zatim bohuzel nic moc nepomohlo, ani treba nekolika mesicni pobyt na jinem kontinentu. imho jen tak casem "szit" asi nepomuze ...
    LYDI
    LYDI --- ---
    YMLADRIS: jo, chlap to bere dost podobne jako ja a muzu se pripadne treba vybrecet. presne treba resim, jak to resit... jestli navstevy u rodicu se snazim omezit... i kdyz fakt nevim, jak moc je to spis "muj" problem nez problem dcery... nevim, jak "moc velke dopady" to muze mit kdyz tam je clovek treba jeden vikend v mesici ...
    s tou pripravou, je to zrejmne neco, o co sem se tak trosinku uz snazela, i kdyz slo o jinych vecech ale zatim se mi to moc nedari... asi bych potrebovala najit jeste ten spravny zpusob jak na to... ale hlavne si asi fakt necham znejistit, takze nez abych rekla "ja to udelam tak ci onak a tecka" treba (coz bylo pro me jednodussi kdyz slo o kojeni podle potreby, noseni apod, veci kdy sou mensi - ale ted, kdyz jde o dojidani, urovni 'hluku' nebo soustredeni u jidla/hrani si u jidla tak si necham rychleji znejistit, asi protoze to nemam tolik vyhranene. je pro me dulezite oboje - aby (/do budoucnosti) neplytvala jidlem, dojedla apod a zaroven je mi dulezite, aby byla pri tom v poho ...
    jinak se nic moc neresi v rodine / resi se zpusobem-nezpusobem, coz je asi duvod,proc spousty veci fungujou mnohem hur nez by mohli ): ... no budu to muset jeste popremyslet, jak se budu chovat dale do budoucnosti...
    BILAKOBRA
    BILAKOBRA --- ---
    je fakt, že s příchodem dítěte jsem taky víc řešila tu svou pozici a kdo jsem - tak mi pomáhalo si opakovat "já jsem dospělá" a "já jsem matka" a prožívat to, opravdu do hloubky tyhle myšlenky přijímat a sžívat se s tím, no vlastně to dělám pořád občas :)
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    LYDI: Cítím z toho, že se tak jako pořád vnímáš víc jako jejich dcera (která by měla poslouchat), než jako žena a matka, rovnocenná s tvými rodiči. U mě osobně docházelo k takovým několika stádiím vývoje vztahu k rodičům, od rodičů "bohů"(do puberty), přes rodiče "naprosté zlo"(v pubertě), až po nějaké uvědomění, že jsou to omylní lidé, jako já, a můžeme se vzájemně respektovat a nějak se spolu bavit. Někdy ovšem prosakujou tyhle starý stavy na povrch a najednou jsem zase jejich dcera a oni moji vychovatelé, a je to iniciováno buď z jejich nebo z mé strany, to je různé.
    Je možné, že jsi se s novou rolí matky (v přítomnosti tvých rodičů) ještě tolik nesžila a taky ti tam naskakují ty starší role...to je moje úvaha, třeba úplně mimo. Asi to bude chtít jen nějaký čas, aby sis v té nové roli začala připadat jistější a oni tě pak tímpádem budou i více respektovat v tvé nové roli.
    LYDI
    LYDI --- ---
    no jak ste psali a ja "doumala" tak ... ty veci jako takove, treba to deleni a pod, to nevnimam jako takovy problem. ale ten moment, kdy jsem s matkou, ja nic nerikam, protoze vse ok, ale matka neco rika, tak jako kdyby me vzala konrolu z ruky, ze ja jako by svym postojem "nevychovavam" a ona jo. mozna to je i blok ve me, ze mam pocit, ze ona si zacina delat neco, co ja vlastne delam, jenom to neni tak jasne videt. obcas se mi dari recit "ne, jestli ona nechce cepku, tak ji asi proste nepotrebuju" ale treba ted jednou .. obed a deda ji pak sebral 2 zajice s kteryma ona si hrala, a prej ze jdou spat. no se tak koukala, a mozna sem sama byla prekvapena, ze nenadavala. ja sem koukala do talire, protoze neprislo mi to asi tak strasny a zaroven vlastne strasne ... ale proste sem jen cumela do talire ): taky mi doslo, ze manipuloval, ze ja hrozne nesnazim furt lidi si mysli, ze decka manipulujou ale sakry .. proc ji nemuzou rict "nechce, abys mela u toho zajice" ):
    no a co resim asi, ze sama sem z toho spatna, ze nic nerikam a taky premyslim, jestli/jaky to muze mit pro malou "dopad" kdyz ja sakrys nejsem schopna jim neco rict. vyzarim tak nejak k dcere "slabe matky" ktera nedokaze otevirt h*** ? ): ...
    YMLADRIS diky za tu zpravu, je toho hodne, ted nemam tolik casu, ale rada bych na to pak odpovedel nejak (:
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam