NEMESISS: Tak myslím, že je to třeba vidět v perspektivě. Jedna věc je, jestli dítě touží třikrát za noc pomuchlat, to je jakoby fajn a zdánlivě není důvod mu nevyjít vstříc. Jenže na druhou stranu Noita pracuje na plný úvazek, živí rodinu, stará se o dítě, dělá domácí práce a k tomu se ani pořádně nevyspí, protože po nocích ňuchňá prtě. Zažila jsem, co to je starat se o rodinu, domácnost a mímo a k tomu nepřestat pracovat. V tu chvíli si člověk říká, ok, jsem utahaná, ale ono to přejde, já to zvládnu, žádné kompromisy, bla bla. Jenže všechno má nějakou cenu a já na několik let těžce zaplatila vlastním zdravím (včetně nevratných věcí). A to jsem v tom, stejně jako Noita, nebyla sama - muž participoval fifty-fifty. I tehdy, pokud je v rodině dítě na absolutně prvním místě, pak dlouho nic a až někde daleko teprve rodiče (tenhle přístup nezastávám, ale ani neodsuzuju, to je každého věc), je potřeba položit si otázku, jestli je pro dítě vůbec prospěšné, aby se matka zdravotně odrovnala tak, že se pak o ně x týdnů nebude moci starat, protože bude ležet v nemocnici na kapačkách. True story.

Pro ilustraci třeba: dávala jsem ještě dlouho (do 8m) dceři po obědovém příkrmu mléko (pozůstatek z počátků zavádění příkrmů, kdy se dalo pár lžiček, a pak se dítě "dopilo" lahví mléka). No, nečekaně, dcera odmítala jíst příkrm, těšila se na mléko. Já se bála, že když jí mléko nedám, "nenají se" a bude trpět hlady :D Jakmile se mléko omezilo, začala víc jíst příkrmy. Voila :-)
(že pak ale nechtěla pít jiné tekutiny, to už je jiná story! :D)

Možná jsem matka-herodes, ale roční dítě nemá co vstávat třikrát za noc pro mlíko - naprosto to nepotřebuje, najíst se může ve dne a noční krmení už je v tuhle fázi jenom zlozvyk. A se zlozvykem nejde udělat nic jiného, než odvykat.

Za prvé, pomalu zvykat na pořádnou večeři, ideálně kaši, pokud by nefungovalo, tak něco, co má rád, aby se pěkně nabouchal. V další fázi se pokusit vysazovat krmení jedno po druhém. Špatná zpráva je, že bezbolestně se to prakticky nedá, musíš se psychicky připravit na to, že bude fňukat nebo přímo řvát a že se několik nocí skoro nevyspíte, nicméně čím dřív si to odbudete, tím líp - nemá smysl čekat, až ho to přejde samo, protože takhle si ten zvyk jenom upevní. Navíc za chvíli může přijít období vzdoru a pak se z toho s odpuštěním poserete. Jak už ti tu psali ostatní, klidně ho pochovej, až začně fňukat, ale za sebe bych radila pomazlit jen krátce a pak rezolutně položit zpátky do postele s tím, že v noci se nejí, ale spí.

NOITA: nj bez pomoci tatínka to nejde. Pokud jsi ty hlavním živitelem rodiny, měl by si prcek více zvykat na tátu. To znamená, zkusit ho nechat sem tam celou noc s miminem. Táta to s UM zvládne. Místo prsa funguje obelhávatko dudlík. Já jsem pár takových nocí absolvoval. Vím že stačí kolikrát jen jedno dobré vyspání a nálada se ti zvedne.

Díky holky,
TORUVIEL: Taky mi to množství připadá hodně, proto se ptám a uvažuji o změně režimu.

YMLADRIS: Když jsem jen kojila (což byl púvodní záměr) a dostával příkrmy, za prvé se v noci budil ještě častěji cca po hodině a půl a brečel. Navíc nepřibíral. Byl fakt hubený. Těď není vůbec baculatý, jako bývají děti na UM. Má optimální váhu, spíš k dolní hranici. Je strašně aktivní. Řekla bych, že v porovnání s jnýma dětma stejného věku, které máme v okolí, je tak dvojnásobně rychlý. Prostě čertík (ovšem bez toho, že by se nebyl schopen soustředit).

KOTENCE: Tohle jsem zkoušela, ale on fakt řve. Spí s náma.

KEIKIN: NEMESISS: Je možné, že chce být víc s mnou. Náš režim je takový, že v noci se přicucne na prs a vycucne ho, pak se přestěhuje na druhý a pak je střídá, což mě děsně otravuje :-( žádný relax. Mezi tím manžel nachystá mlíko. Flašku vycucne a spí. Pokud jsem ho jen nechala u prsu a chtěla jsem spát dál, začal vždy brečet, úplně se probudí a je protivný. Zkoušeli jsme ho unosit v manduce, což funguje, ale za hodinu a půl jedem nanovo :-( Ráno manžel vztane společně s Karlíkem a nechají mě dospat. Pak se starám já. Občas do toho mám klienta (na hodinku) a to se stará chůva. Tohle mu nedělá problém. Těší se na ni. Nevidím žádný rozdíl, pokud jsem s ním některé dny více. V plném zápřahu tedy 8 hodin v kuse jsem pondělí a pátek a některé víkendy. To pečuje manžel nebo chůva nebo babičky. Už pracuji na úpravě režimu, abych s ním byla více, ale jsem hlavní živitel rodiny, takže to není snadné.

Přemýšlela jsem nad tím, že mu večer před spaním dám do flašky kombinaci mlíčka a rýžové kaše, aby ho to víc zasytilo. Asi prostě naplánujem některé dny přechod na jiný režim a začneme s odvykáním.

NOITA: mám úplně stejně starýho syna. budí se v noci taky x-krát na prso. pracuju na necelej ctvrtuvazek a naprosto chapu, ze ses unavena. nedovedu si predstavit pripravovat v noci mliko (jak se projevuje, ze mu nestaci kojeni?,spi s Tebou v posteli?). u nas pomohla jedina vec (krome toho, ze kdykoli je vzhuru, nabizim prso - ac si posledni dobou nejsem jista, zda to je ku prospechu jemu, ci zda tahle metoda jen vyhovuje mne - spime spolecne, jinak by to neslo): rano, kdyz vstava (ted za doby zimniho casu kolem 6., coz je hruza, prebira peci tata a ja tak do cca 7:30-8 jeste spim (jeho tatovi to diky bohu tak vychazi s jeho praci, zacina delat az v 10), syn si na to krasne zvykl a rano tatu vola a pro me tahle 1,5 hodina znamena strasne moc. Co kdyby Vas tata uspaval pri poslednim buzeni v 5 rano treba na mici?

NOITA: Podle mně se budí pravidelně proto, že chce být více času s tebou. Píšeš, že přes den pracuješ, tak si tě asi moc neužije. Možná bych ho zkusil zasytit příkrmem před spaním, a pak už kombinace prso + dudel.
Je u něj změna režimu přes víkend v noci, když s ním přes den trávíš více času ?
----------------------------------------------------------------------------------------
My jsme první dvě děti naučili na UM přes noc, dodneška obě dvě (6,5 , 3) vyžadují v noci a ráno mléko. To třetí mrně po odstavení od prsu už umělé mléko nechtěla a spokojeně chrupká bez něj.

NOITA: No, tak řekla bych, že pokud ti to vadí, je na čase to v noci zrušit/omezit...minimálně, když kojíš, tak bych nedávala v noci UM. Já jsem asi dost velkej sobec (/málo obětavá matka) v tomhle jak to tak vypadá, ale když mi něco velmi nevyhovuje, tak to nedělám :o)
Ta množství mléka, co píšeš (tedy 3x za noc 170ml?), mi přijdou strašně moc. Já postupně ubírala množství mléka, až na minimum a pak už stačil jen dudlík. Což nemusí být cesta pro každé dítě, moje dcera v noci potřebovala vždy spíš jen uklidnit, přisát se k prsu, u kterého párkrát zadudlala a vytuhla. Měla jsem problém udržet laktaci, musela jsem v noci odsávat. Jakmile jsem jí ale pak začala dávat UM, tak to vypila celé.
Možná bych na tvém místě v noci jen kojila, a postupně to zkusila zrušit, nahradit dudlíkem (pokud ho bere), lahví s vodou...nevím, co půjde.

Prosím o radu - náš Karlík (15 měsíců) chodí spát mezi 21 a 22 hodinou, spí s námi v posteli. Přes den spinká 2x kolem poledne a znovu kolem 5. V noci se budí pravidelně v 1, pak ve 3, v 5 a vztává v 8. Stále ho kojím, ale v noci mi plakával a budil se co hodinu. Uspávám jej tedy kojením a flaškou. Při každém nočním probuzení vypije cca 170 ml UM. Jen kojení mu nestačí. Na plno pracuji. Přes den se střídáme v péči s manželem a kamrádkou, která funguje jako chůva. Karlík papá přes den hezky, sám a docela ochotně. Večeří různě ochotně a né moc. Přiznám se, že jsem z nočního buzení a přípravy mlíčka unavená. Jaké jsou vaše zkušenosti? Je to normální? Mám se pokusit o nějakou úpravu režimu?

Ahoj,
nejsem sice rodič, ale jdu si pro (ne)výchovnou radu ke zkušenějším.
Pracuju ve firemní školce, v podstatě jako babysitter (mám tam hlavně děti, kterým ještě nebyly tři). Každý den tam mám dvě holčičky, cca 2 a půl roku, absolutně bezproblémový. Pár dní v týdnu k nim přibývaj i další děti, a tam teď nastal problém.
Občas mám k holkám na starost dva bráchy - jeden je 14ti měsíční, toho holky neřeší, je ještě moc malej. Ten je vcelku bezproblémovej, jen ještě není zvyklej na nepřítomnost mámy a upíná se na mě, takže kdykoliv si odskočím, začíná brečet, všude chodí za mnou a tak.
Problém je ale s druhým bráchou. Jsou mu tři a něco a holky ho těžce nerozdejchávaj. Hlavní úskalí vidím v tom, že holky jsou ještě moc malý na to, aby si uměly hrát spolu - občas se obejmou, půjčujou si od sebe věci, ale jsou prostě ještě moc "autistický" na společnou hru. On už je větší, takže má potřebu si s nima hrát, pořád za holkama chodí, sahá na ně, mluví na ně - a holky to absolutně nechápou a je jim to dost nepříjemný. On zas nechápe, proč jim to vadí.
Do toho je ten kluk poměrně drzej. Nevidím do výchovy jeho rodičů, ale vidím tam prostě nejasný hranice, co smí a co nesmí, nerespektování autority a tak. Když mu vysvětlím, že něco nemá dělat, začne to dělat, když si myslí, že ho nevidím. Občas je sprostej, vzteká se, když má někomu něco půjčit.
Nastavuju mu proto hranice tam, kde je to moje teritorium, a kde vlastně zastupuju rodiče. Když opakovaně dělá něco, o čem ví, že to dělat nemá, jsem docela nekompromisní (samozřejmě ho nebiju ani na něj neřvu). To vyvádí holky z míry, protože u nich taková být nemusím (všechno jim stačí pořádně vysvětlit).
Teď je situace taková, že jakmile se otevřou dveře a vejdou kluci, holky se okamžitě uzavřou, jsou smutný, potichu si samy hrají a jsou jako proměněný. Nemám moc čas se jim všem věnovat individuálně, protože lítám mezi napomínáním staršího, staráním se o mladšího, pomáháním v praktickejch věcech.

Napadá vás něco, jak je dát dohromady, aby to mohlo společně fungovat? Nějaká aktivita, nějakej řád? Moc se omlouvám za vyčerpávající dotaz, ale budu ráda za každou radu nebo myšlenku.
Díky.

Sledujete někdo Terezu Markovou ?
BEZPLENKOVÁ METODA : JAK NA TO & UKÁZKA
https://www.youtube.com/watch?v=p-LfakeSaSs

BEBERA: Tonda otravuje už teď , že chce, aby k nám přišli Mikuláš s čertem, on to bere jako legraci, měli je ve školce loni a nebál se (za to se bál policajtky, co přišla na besedu). Na Ježíška nevěří už teď ("stejně to kupujete vy, to je taková legrace, že jo). Na duchy nevěří ("žádného jsem neviděl, tak nejsou"), věří ve strašidla, ale na ty má hodného draka, který ho zažene. Tak je asi pozveme. Já to nechtěla, protože já jako malá se z čerta počůrala strachy.

Hm u nás to bylo tak, že Barborka nechávala dárky (a taky uhlí a brambory) v punčoše za oknem.... a pak byl Mikuláš s čertem (který měl mamčiny rukavice.o)))), a ti chtěli slyšet básničku... ale nějak výrazně nás nikdy nestrašili...