Mám dva postřehy, o které se chci podělit:
1. K nedávné debatě o strategiích, jak přimět dítě udělat něco, co v tu chvíli nechce. Osvědčilo se mi doprovodit danou činnost básničkou nebo písničkou - tématickou, která popisuje, co se děje/bude dít. To si takhle jednou Malvína nechtěla po příchodu z venku umýt špinavé ruce, snažila se z koupelny zdrhat, tak jsem začala "byla jedna stolička" (postavila jsem stoličku k umyvadlu), "na stoličce holčička" (postavila jsem Malvínu na stoličku), "v umyvadle voda" (pustila jsem vodu), "už jsi čistá, vida!" (strčila jsem Malvíně ruce pod vodu). Smála se a po zdrhání ani památky. Akorát od té doby vyžaduje básničku při každém mytí :-D
2. Uklidnění přetaženého dítěte. Byli jsme minulý týden od středy až do neděle na akci s kamarády - začali jsme u kamarádky doma v menším počtu a v pátek se přejíždělo na chatu, kam dojeli ještě další kamarádi. Pro Malvínu to znamenalo 5 dní v celkem velké a rušné společnosti, s dalšími dětmi, v novém prostředí... Celkem brzo bylo znát, že ji to hodně unavuje, začínala se čím dál víc vztekat, fňukat, dělat naschvály a blbosti, odmítala spát. V pátek ráno začala se vzteklými scénkami hned po probuzení. Tak jsem jí v autě při přejezdu na tu chatu řekla, že na ní vidím, jak ji tak velká společnost unavuje, že to chápu, mám to taky tak. A že když to na ni bude moc, že si má na chvilku sama zalézt do nějakého koutku a tam v klidu hrát sama, než zase bude mít sílu na ostatní lidi, že to tak dělám taky. Odpověděla své obvyklé "tak jo". A druhý den - zase se kvůli něčemu začala vztekat a pak se najednou sebrala a odešla s řevem do našeho pokoje. Tak jsem šla za ní, že ji zkusím uklidnit. Ona mě ovšem nepustila dovnitř a na otázku, co tam dělá, odpověděla "pláču". Tak jsem jí jen řekla, že to je fajn, ať se vypláče a pak zas přijde mezi nás. Za pět minut se objevilo usměvavé dítě, které se opět bez problémů zapojilo do hry s ostatními.