GLOBALISTA: A dnes to samé v bleděmodrém. Takže když mi oba po obědě odmítli usnout, nechala jsem je hrát si v obýváku a sama jsem si šla lehnout na postel do druhého pokoje.
Asi jsem působila hodně zoufale, protože když mě tam objevil Matouš, s kterým to poslední dobou po dobrém prostě nejde, a začal mi tam snášet věci (oblíbená zábava posledních dnů, nanosit co nejvíc věcí na místo, kam rozhodně nepatří), poprosila jsem ho, ať už mi nic nenosí a ať dá Martě nějaké hračky a je na ní hodný, že chci spát, tak skutečně poslechl a já opravdu na půl až třičtvrtě hodiny usnula.
A děti se nezabily a ani byt jsem nenašla v o moc horším stavu, než je obvyklé. Ne že by mi potom bylo lépe, ale už aspoň vím, že to jde...