• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    SANCHA: Stejně jako KOTENCE, pokud to dítě neudělá samo (na Malvínu už je spoleh, ta se takhle průhledně balamutit nedá), zeptám se já "kde má pejsek kalhoty?" Případně se smíchem řeknu něco jako "Jé, teta si myslí, že pejsci nosí kalhoty, teta to popletla" (dávám si teda pozor, abych se vyjadřovala ke konkrétnímu výroku/situaci, ne k osobě - NIKDY neříkám "teta je popleta".
    Jinak hry na jako a různé blbinky dělám samozřejmě taky, někdy i s cílem dítě trochu někam postrčit (třeba urychlit oblékání), ale pevně věřím (doufám), že je vždycky poznat, že je to hra a legrace. Malvína princip "jako" pochopila celkem brzo (asi v roce a půl, "jako" bylo jedno z jejích prvních slov) a často ho používá i sama. Někdy si takhle až prohazujeme role, ona začne s nějakým nesmyslem, já dělám, že jsem to vzala vážně a ona mi vysvětluje, že je to jenom jako.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    SANCHA: Nevim no, setkávám se s tím, dcera je už naštěstí větší a tak pokud jí nějaká taková lež vrtá v hlavě, tak to pak spolu proberem. Ale většinou tyhle koniny už hned odhalí a daného kecálistu pokárá :o) Nedá se už moc oblafnout, teď přes léto zas dost rozumově poskočila (teď jí bylo 5 let). Tak bych se nebála, ono až to dítě vyroste, tak tyhle hlouposti odhalí, zvlášť když ty s ní budeš mluvit upřímně, a nebudeš jí ty věci balit do těch dětských lží.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    SANCHA: Ja to vubec nepodporuju. Kdyz nekdo neco takovyho tvrdi, tak se ho zeptam, jak to decko, kde jako ma ten pejsek ty kalhoty, ze je nevidim... Vetsinou na me dospelej hodi vrazednej pohled a vse uvede na pravou miru ;-) Za chvili se tak ta nase bude ptat sama, tak at si nezvykaj ji balamutit.
    Casto hrajeme hry "jako", ale to dcera dobre chape. Taky nekdy delam blbosti se lzickou, kdyz do ni chci rychle nacpat jidlo nebo povidam za oblecky, ale je tam (doufam) jasny, ze je to hra.
    Vytacej me takovy ty lzi typu: kdyz spolknes pecku, vyroste ti v brise strom; kdyz budes knourat, odveze te Knourozrout... Neni to pravda a dite to neumi odlisit.
    Ale mne se nelibej ani pitominy o slunicku, co chodi spinkat a tak.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    Celkem zajímavý článek, třeba někoho osloví. Když je v rodině alkoholik (nebo jinak závislý). http://www.kondice.cz/2014/09/deti-alkoholiku-proc-jsme-divni/
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    MULTICAT: Jo, poslední dobou přemýšlím, jak nepředat dceři svůj přehnaný perfekcionismus ve všem, včetně sebepojetí a vzhledu, a zatím jsem nepřišla na nic lepšího, než to, co se píše v tom článku, tedy začít u sebe.
    MULTICAT
    MULTICAT --- ---
    TORUVIEL: hehe, zrovna jsem to četla a říkala si, ode dneška nejsi stará matka a čarodějnice, ale... Na to co musím ještě přijít ;)
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    Krkavčí matka: Ty jsi tááák krásná
    http://www.krkavcimatka.cz/2016/10/ty-jsi-taaak-krasna.html
    MONELLE
    MONELLE --- ---
    MARKYSHA: každá zkušenost je plus, já vím že na hřišti mezi matkami se necítíš king, ale klidně si zůstan v své bezpečné ulitě, jen se drž vašich dohod s Toníkem, znáš ho nejlíp, potřeby a vhodné podpory, drž se svýho, at si mele kdo chce co chce, Toník je tvůj a ne madam, a basta! :)

    Jinak mně přijde že každé dítě má nějaké své "ne úplně normální" specifika, Sil jak víš má tu dysfázii, tak tam je to jasné, ale i Sam má své divnosti, učitelky i pár akčních matek mi navrhovaly ho družit s nadanými dětmi a že by mohl do školy už od 4 let - no já vím, že je výrazněji nadaný, něco napíše, přečte, sečte (v 4), a hlavně sestrojuje různé systémy s opravdovými funkcemi z kabelů a věcí, ale já cítím, že je to v jádru kluk, který přesto všechno, si nejradši hraje na policajta či kovboje a že si chce hlavně co nejdýl hrát a do školy ho dám až bude nutno, ono IQ a zralost jsou odlišné pojmy. Na něco je zralý ažaž a mluví dospěle - a hlavně spisovně! - gramatický terorista - ale je nejštastnější v kostýmech svých hrdinů a já mu tohle období bez starosti a jen hraní chci protáhnout co to půjde. On umí počítat, ale nevěnuje se tomu nějak rád, to jen tak jakože samože bokem. Hlavně má hudební talent s absolutním sluchem, v zušce ho tahají taky od 4 let několik učitelů, ale nechtěl, že chce hrát na housle jen sám v pokojíčku (už od 2 let - protože housle znamenají že les pláče, dle jeho slov), ale už svolil a že od 5 let chce chodit na housle i nauku do zušky. Slyšel jednou písničku Edith Piaf a zazpíval ji celou čistě i v té francouzštině. Jo on vyjímečně nadaný bude, ale co ho činí nejštastnějším? však na využití talentu ještě dojde, není kam spěchat, je to furt hlavně malé dítě, co nejvíc září když je oblečený jako policajt, voják, kovboj, Nick Carter :D
    A u Sáry jsem taky zvědavá, už jako mimino mi přijde velmi rozumná, nebrečí - protože nemusí, má 5 měsíců a její pláč znamená jen že hekne a to opodstatněně, bud je to hlad nebo spát nebo přebalit. Jinak si poradí. A moje máti furt - ale to není normální, aby mimino neřvalo. Ale je :) proč by řvalo když hned vím co potřebuje a zajistim to? A až půjde o bolest či nemoc, tak mám přítele Nurofena, kterého se já teda neštítím :)
    NIENNA
    NIENNA --- ---
    MARKYSHA: :-) Působí-li jedno těleso na druhé, působí i druhé těleso na první... :-) Nejde to tak, aby oni tebe ovlivnily a ty je ne...
    Já myslím, že děti nejvíc ze všeho potřebují být milované - a to ty tvoje nepochybně jsou. A potřebují mít autentického rodiče...a já myslím, že to jsi taky... Se vším ostatním se vypořádají v souladu s genetickými dispozicemi (a na těch se konec konců podílíš taky... )... ;-P

    Já vím, že se bojíš, že nejsi dobrá máma... Ale rozhodně jsi dost dobrá máma (a to je víc) - mít prostor dělat chyby a být lepší než můj vzor je sakra hodně... Z mého pohledu se vedle tebe dá krásně a hodnotně růst - nedusíš, pečuješ... to je opravdu, opravdu hodně... :-)

    A jen mezi náma - myslím, že kdyby se daly dohromady všechny slzy, které kdy matky prolily z důvodů pocitu vlastní nedostatečnosti a pochyb...tak tu máme další dost slušný oceán.... ;-)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    NIENNA: já ti nevím, jestli je to moje zásluha, většinou se děti učí sociálnímu chování od rodičů, já v tomhle kulhám a obě moje děti to přesto mají zvládnuté na jedničku a učím se já od nich, musím říct, že co je mám, strašlivě jsem se ve vztahu k lidem a k zvládání problémů s nimi posunula. Jednak pozoruju, jak se oni chovají mezi dětmi a jednak víc přemýšlím, než něco udělám a řeknu. Je to zvláštní, já jsem melancholická a depresivní a obě moje děti se většinu dne smějí a já se pak začnu smát s nimi. Když je mi psychicky zle, jsem nejradši s nimi, neuzavírám se už sama v sobě a v ložnici a často mě z toho dostanou prostou dětskou radostí, děláním bláznivin, smíchem kvůli hloupostem, údivem nad banálnostmi, dívání se na svět jiným pohledem.
    NIENNA
    NIENNA --- ---
    MARKYSHA: Zkusím jiný pohled...podle mého na to koukáš z jiného úhlu než třeba já... :-)
    Co je cílem naší snahy při péči o dítě / výchovy? Já bych třeba ráda vychovala děti samostatné, které jsou schopné mezi jiným pobrat i to, že ne vždy se vše podaří... a nenechat se vláčet jednou událostí.... a mnoho dalšího....
    OK, neudělalas to dokonale (ale mezi náma, taky to šlo provést mnohem hůř - mohla jsi na něj začít ječet, že už se má sakra houpat sám nebo tak něco). Ale podle toho, co píšeš, děláš sakra hodně věcí dobře - tvůj mládenec zjevně rozklíčoval, že problém není v něm. A že z tvé strany nešlo o záměr, ale o zkrat... To je přeci super, ne? Nesložil se z nejistoty, že ho nemáš ráda nebo že nedosahuje tvých očekávání...nebo z nějakého jiného šíleného vývodu.... za mě je to dokonalé... (a to, že nejsme pořád stoprocentní je snad normální, ne?).. :-)
    Ráda bych i u nás doma viděla tvé výsledky.... :-)
    PERSEEIDA
    PERSEEIDA --- ---
    MARKYSHA: Už tu houpačku neřeš, takových věcí se stane, nejsme pořád matky roku...
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    MONELLE: tak to cítím, že jsem ho zradila a cítím se hůř, když jsem se k tomu vrátila a pětiletý kluk mi řekne:"To je dobrý, netrap se tím". Kde to bere? Já si uvědomila dvě věci, jednak že on se imho fakt houpat neumí, protože má problém s koordinací pohybu a jednak że on je většinu času tak rozumný a vyspělý, že když se někdy chová ke svému věku, tak je mu to vyčítáno a to mi přijde nespravedlivý. Jsem zvědavá, co mi řeknou v pedagogicko-psychologické poradně, kam jdem, protože bych ho chtěla dát do přípravky. On vůbec nekreslí, nesnaží se psát, číst, ale pamatuje si básničky, příběhy na jeden poslech nazpamět, ale s porozuměním textu a používá synonyma na slova, co se mu špatně vyslovují, pamatuje si značku auta tak, že jí pozná, ale nepřečte. Napíše heslo do počítače, kód u vchodu ale neřekne to. Všechno nasvědčuje tomu, že je zvláštní a potřebuje chránit a ne mámu zbabělce a pokrytce:-(
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    Fajn článek o pubertě, sice z roku 2010, ale vyšel opět i v novém speciálu Respektu, celý k přečtení zde
    Diagnóza puberta | EDUin
    http://www.eduin.cz/co-delame/edu-uceni/diagnoza-puberta/
    MONELLE
    MONELLE --- ---
    PERSEEIDA: to bude hodně o sebevědomí - jsou ženský, který tohle slyšet tak vyletí okamžitě z kůže stylem "co si to paní dovolujete" a pak ty méně nebo introvertní, co se cítí poníženě a blbě a neví jak dál.

    Hlavní mi ale přijde jedna důležitá věc - nezradit dítě, což vlastně Markysha udělala. Protože Toník pochopil, že není žádný problém s houpáním od maminky a užíval si to, ona svolila, vše ok. A pak najednou tato nepsaná dohoda neplatí??? Jen kvůli nějaký cizí paní, co mi rozviklala mámu? Na to bych si dávala pozor. Proto mi přijde stěžejní nehledě na temperament či míru sebevědomí - páteřnost, stát si za svým, i kdyby mlčky bez pohledu na madam, prostě rozhodla jsem se ho houpat, tak to musí platit i kdyby skály padaly a když jsem se ho hned zkraje neptala Nemyslíš že už jsi velký abys to zvládl sám? Tak ted už ne, dítě už má bernou minci Houpání mámou je cajk. Úplně jeho reakci chápu, je v pořádku.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    MARKYSHA: Jinak je to samozřejmě na tobě, já píšu o sobě, protože tím chci říct, že mně by to za to nestálo. Ale jestli u tebe převáží ty výhody nad nevýhodami, to musíš posoudit no. Já osobně bych asi v Praze hledala jinou alternativu, než se vídat s nemilými osobami. Volný čas je tak vzácný, že je škoda ho trávit někde s lidmi, se kterými si nemám co říct, nebo navíc ještě jsou nějak nepřátelští.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    MARKYSHA: Mě taky cvičení s dcerou baví, ale cvičíme doma :-) Párkrát jsem s ní byla v sokole, abych se jako družila, ale přišlo mi to hrozně trapné a prostě nic pro mě. Ale já asi fakt jen nejsem na tyhle kolektivní sporty apod. aktivity.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    TORUVIEL: to je samostatný cvičení - základy atletiky, gymnastiky, sportovních dovednodstí a to se mi zdá dobrý, zvlášťě v zimě, kdy ho vyzvednu odpoledne za tmy a už se vlastně neproběhne, uvidíme je na začátku a na konci, tak snad to bude dobrý. Jinak mě cvičení s dětmi baví.
    PERSEEIDA: samozřejmě tam nějaké maminky k nim nepatří, tak se můžu zkamarádit s nimi, snad to bude dobré a nebudu mít každý týden depku.
    PERSEEIDA
    PERSEEIDA --- ---
    MARKYSHA: A nemáš nějakou kámošku s děckem, která by tam chodila s vámi? Taky si myslím, že hned po prvním nepříjemném zážitku rušit kroužek je přehnaná reakce. Mezi námi se vlastně nic moc nestalo, ale člověka to mrzí. Jak psala Hujerka, máš příležitost se na ně natrénovat.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam