VYHULENY_UFO: To nerozporuju.
SAAYURI: Trest nema spojitost s nezadouci cinnosti. Dam ti hracku, kdyz nebudes mlatit deti. Dam ti na zadek, kdyz budes mlatit deti. Co se tim dite nauci ohledne mlaceni deti?

Rocnimu diteti fyzicky branim. Takze mu drzim ruku nebo ho odnesu. Potvrzuju jeho potreby a pocity a vysvetluju, i kdyz (zdanlive) slovum nerozumi.

SAAYURI: Rozhodne ne. Myslim si, ze vetsina lidi v republice byla motivovana z vnejsku odmenama a trestama, proto takovej vysledek.

SARGO: Jo? Kdy ztracej ten drive a motivaci? Ja ve skole, kdyz jsem najednou musela delat i to, co me nebavilo a vedela jsem, ze to ke svy realizaci nebudu potrebovat.

SAAYURI: Jak vnimas rozdil mezi trestem a prirozenejma dusledkama chovani?

Mlatit ostatni je nepripustny, souhlasim. Spolecnost ma pravo se pred agresorem branit, aby mohli vsichni v pohode a bez pocitu ohrozeni fungovat.
Btw. cetla jsi Respektovat a byt respektovan? Pro me je to dobra knizka, ktera mi dava typy, jak nastavovat hranice. Zaroven pojednava o dusledcich trestu a odmen a dava mi to smysl.

YMLADRIS: Ale vždyť následky neplnění úkolů hrozí každému a všude. Je takový rozdíl, jestli na tebe z pozice autority bude řvát naštvaný šéf a strhne ti prémie, nebo na tebe bude řvát naštvaný klient a udělá ti negativní reklamu?

TAPINA: Ano, znejistet a omezovat. Nicmene ne kazdej to ma stejne, hodne zalezi na sebevedomi a na vychove.

KOTENCE: No tak zase si kazdej pod trestem predstavujeme neco jinyho, neberu to jako neco zlyho, ale spis ukazku toho, jak funguje zodpovednost za jednani - je potreba udelat toto, pak dostanes toto, pokud ne, tak ne. Pokud si nemel mlatit bratrance po hlave a udelal si to, jedeme domu, nebo nebudes mit tu hracku, kterou si chtel, atd. M. je ted ve veku, kde ji vysvetlovani absolutne nic nerika, ale to neznamena, ze muze mlatit bratrance po hlave. To je vec, pres kterou nejede vlak.

Jedna věc je o věcech přemýšlet a druhá věc je nechat se vlastními myšlenkami znejistit a omezovat. Já nad věcmi přemýšlím, řekla bych, hodně. Introvert většinu času nic jiného nedělá :o) Ale pro mě je to spíš forma čištění mysli a svým způsobem zábavy, než abych si v hlavě produkovala katastrofické scénáře toho, co se může stát, když se v nějakém okamžiku rozhodnu blbě.

YMLADRIS: Ano, tak by to urcite slo.

KOTENCE: No tak melo by preci umet fungovat v praktickym zivote, ne se jen obleknout a cistit si zuby, jde take o jidlo, o zodpovednost, kterou jim od malicka po kouskach davkujes - vyhodit veci do kose, uklidit si po sobe, atd., o bezpecnost - eliminaci nebezpecnych veci, atd.

SAAYURI: a nebo potřebuješ právě tunu tréningu na méně důležitých záležitostech (reflektování toho co je tvůj cíl a jak k němu dojít pokud pomine prvotní vzrušení), čímž se se sebou naučíš zacházet a pak jsi schopna té "zodpovědnosti"

minim to jako po malých kapkách až kapičkách ho do toho uvadet

YMLADRIS: Ja treba dosla k tomu neodkladat veci az s tim, kdyz jsem si sama pod sebou "podrizla vetev" a prisla o moznost, o kterou jsem stala. Mozna si proste nekterymi vecmi musi kazdej projit, zazit a nest nasledky, aby pochopil a priste to udelal jinak. To souvisi prave s tim, ze bych rada smerovala vychovu vyvazene v ramci podpory a trestu za urcity veci, ale ne extremne treba tak, jak to delali moji rodice, diky cemuz jsem se citila jak pises nize jako debil. Ale zase to nesmi byt tak, aby ji bylo jedno, ze neco neudela nebo v necem selze. Uvidime, jak se to povede.

YMLADRIS: Mozna, mozna deti potrebujou hranice, aby si byli jistejsi a tim padem i stastnejsi. Urcite se da v nekterych vecech nechat dite volne rozhodovat, ale myslim, ze uz jsem tu nekde psala o tom, ze az s urcitym vekem dokaze dite prevzit zodpovednost za treba takhle slozity veci.

SARGO: ok a děláš z toho nějaký závěr pro výchovu?

já bych ráda věřila, že lidi jsou schopni si svoje cíle obecně schopni určovat sami a jít za nimi svým tempem a všechno dobře dopadne. ovšem tuna úzkosti typu Vole nežije na savaně, když jo nebudeš kopat do zadku, zůstane to na krku nebo skončí v montovne .. ta zůstává. Nebo teda nee tuna (děcko je fakt chytrý, tak snad si to nějak přebere), ale úplný klid v tom nemám.