• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    SOLEI
    SOLEI --- ---
    LUCKYSWEETY: většinou dopředu oznamuji co se bude dost a když se i přesto zasekne. Chvilku počkám , udělám něco jiného a pak se vrátím k prvnímu požadavku. Případně, pokd ještě nenastal hysterak a vnímá tak nabízím úplatek ( a co dobrého mám vzít na svačinu, chceš jablíčko?).
    Mam ověřeno, že pokud nechci použít fyzické násilí a jít s řevem, tak je mnohem rychlejší chvilku počkat než se domáhat okamžitého splnění úkolu.
    LUCKYSWEETY
    LUCKYSWEETY --- ---
    mam dotaz. diteti budou v listopadu tri. je povahove velmi klidny, nenaladovy, rozumny, metodiku milujici dite.
    ma rad vysvetlovani, pomalu splni, co ti na ocich vidi, deli se sam od sebe, pujcuje hracky, asi proto, ze chce, neb je proste takovej vstricnej a nekonfliktni az submisivni, jednoduse ho nenapadne, ze by nemusel.. posledni dobou ma obcas takovej zasek, ze neco nechce (jit domu, jit ven, se oblect) a to pak breci, az krici a vzteka se - vypada to, jak kdyby byl pozadavek spatne nacasovan a pak nastane kolecko - chci se oblikat, nechci se oblikat, chci obejmout, nechci obejmout, chci jit ven, nechci jit ven atp (tchyne to pripodobnuje k historce "zavaz mi tkanicky, ale nesahej mi na ne").. nejsem sto z nej vydolovat, co by v tu chvili opravdu chtel, co by mu pomohlo, ani nevim, jak ty situaci predejit..
    zatim jsme to vzdycky vyresili odvedenim pozornosti (coz nevim, jestli je ideal, vadi mi, ze neprijdu na to, co to spustilo, tudiz, jak tomu predejit, nebo jestli je to jen nejakej vzdor, kterej nikdy nebude davat smysl a je treba tim dite jen provest) .. ale na to odvedeni pozornosti/uklidneni zachvatu je potreba mraky casu a desim se, az budem napr v casovym presu pred odchodem nekam, jak z toho vybruslim
    plus me teda nenapada jiny reseni nez odvedeni pozornosti a kdyz se to jednou nepodari, tak mam jen koukat a cekat, az se vyvzteka, vybreci, vykrici? to bych byla asi zoufala, chci mu umet pomoct
    SARGO
    SARGO --- ---
    KOTENCE: Uf.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    SAAYURI: jak by teda v praxi to jasne a jednoduche nastaveni hranic melo podle Tebe vypadat? (pro me je to to, ze dite odnesu a sdelim mu, ze ostatnim neublizujeme)
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    SAAYURI: 2,5 u nas byla (co se hazeni lopaticek atp.tyce) doslova kriticka doba. o pul roku pozdeji bys to dite dle jeho chovani nepoznala. u nekoho to muze trvat i dyl, stejne tak jako to jiny dite muze prozivat mnohem klidneji.

    Nechapu to tak, ze by tady v tehle soucasne diskuzi psal kdokoli cokoli o "vychove absolutne bez pravidel", je to spis o tom, jak ta pravidla urcovat.

    Muj nazor je ten, ze 1,5 rocni dite a omluva je sci-fi (pochybuju, ze v tomhle veku muze omluvu jako akt chapat, ale soudim dle vlastniho syna, Tve dite je jine).

    Nepozdraveni prodavacky ve 3 letech neresim, protoze v kontextu vseho jinyho, co resim, by mi jeblo. Nepovazuju to za ani za neslusnot a mnohdy uz i sam od sebe pozdravi (respektive opakuje to, co delam ja/tata).

    Hazeni lopatky 2,5 letakem mi prijde jako klasicke hristove psycho, mozna jeste ta lepsi verze. Ale to pomine.
    LADAVAZA
    LADAVAZA --- ---
    TORUVIEL: To pises presne. Kamaradcina holcicka kolem tech 2,5 letech deti kousala a mlatila,, nikdo s ni uz skoro nechtel nikam chodit. Kamaradka byla zoufala, samozrejme se ji to nelibilo. Jak to prislo, tak to odeslo, holce jsou dneska 4,5 a s detmi je uplne normalni.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    SAAYURI: Napsala jsem ti dneska nekolikrat, ze diteti v mlaceni ostatnich fyzicky zabranim. Uz nevim, jak lip to napsat.
    Akorat se tu cyklis.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    SAAYURI: Ono je to trochu o empatii. Znám kluka, kterému je 5. Občas trpí na záchvaty vzteku a mlátí lidi. Jo, dalo by se říct nevychovanej. Ale stačí znát trochu jeho minulost, aby člověk trochu nahlédl, čím si kluk musel projít, a pochopí. To možná není případ batolat, ale i tak. Jsou to prostě prckové, co se nějak vypořádávaj s tímhle světem, a my jim s tím můžem třeba pomoct. U batolat (a 2,5 roční dítě je stále batole, že) je to obvyklé, že neznají ještě moc míru toho, co je ok, a co už ne. Stejně tak stud se může projevovat smíchem, nebo tím že se dítě schovává apod., často prostě ještě nemá dost morální kapacity na to, aby se chytlo za čumák a přišlo s omluvou. Jen prostě, asi bych ty děti tak rychle nesoudila, ono to vypadá jako vážná věc, tyhle batolecí spory a jejich mnohdy divoké chování, ale zpětně mi to už přijde spíš vtipné. Brát to víc s nadhledem, empatií a pochopením, že nikdo se zlým nerodí (čti chce být součástí společnosti a učí se jak na to), jen se stávají třeba nepříjemné situace, a z těch se lépe vyjde tak, že se snažíme druhé pochopit spíše než je označit za "nevychované" a tím je v podstatě tak trochu vyštípávat ze své společnosti. Spory a konflikty jsou příležitostí k růstu :-)
    SAAYURI
    SAAYURI --- ---
    ONA_MAKARONA: Ne, kdyz mlati ostatni osoby nebo dela neco zleho.
    SAAYURI
    SAAYURI --- ---
    TORUVIEL: Je mu 2,5. 1,5 je me dceri.
    SOLEI
    SOLEI --- ---
    YMLADRIS: co já bych dala za to aby můj chlapeček dokazal projevit trochu zdravé agrese a toho kluka co ho pořád bije a kouše zdravě majznul. Jenže můj moula akorát kouká. A provozuje to takhle už tri a půl roku a ani pobyt v dětské skupině moc nepomohl.
    Jak mám decku vysvětlit že se má bránit?
    On ani nevolá maminku aby ho branila ona.
    ONA_MAKARONA
    ONA_MAKARONA --- ---
    SAAYURI: Dítě je zlé, když nepozdraví paní prodavačku? No to snad ne.

    Toto téma zdravení a děkování na "povel" mi připomněl tento článek: http://www.krkavcimatka.cz/2017/01/co-doopravdy-znamena-dekuju.html
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    SAAYURI: 1,5 roční dítě a omluva? To si moc neumím představit, moje dcera ještě ani neuměla mluvit :-)
    Ale to je fuk, pár postřehů - v tomhle batolecím věku je to na hřištích a pískovištích o nervy, batolata si furt berou bábovky a lopatičky, třískaj se tím po hlavě, házej si písek do očí apod., normálka. Neboj, přejde to. A nesoudila bych fakt nějakýho 1,5 ročního klučíka za to, však je ještě malej - ale pozor, to neznamená, že bych já na místě jeho matky nijak nezakročila, kdyby prováděl nekalost - jen že je ještě dost brzo na to posuzovat výsledky té které výchovné metody. A ještě bych dodala, že je metoda, a je rodič, a to jak kdo jakou metodu uchopí, závisí dost na jeho povaze, a také o té povaze a osobnosti to víc vypovídá, než o metodě samotné (a též o povaze dítěte, nejen rodiče ofc) :-). Někdo se strašně kasá tím, jaký je respektující rodič, a přitom to moc nezvládá, jiný ti řekne, že dítě potřebuje hlavně hranice, ale přitom je daleko víc respektující, něž jiný. Nejsou metody, jsou jen různé variace metod dle povahy rodičů a dětí.
    Já už s věkem svým a dcery tedy čím dál víc kašlu na jakékoliv metody, a řídím se intuicí a svým vnitřním kompasem toho, co je správné. Dcera (6 let), je pokud mohu zatím soudit, v pohodě (nebudu říkat vychovaná, nesnáším to slovo :-D ), vycházíme spolu zatím suprově, nikoho nemlátí, ale umí se za sebe postavit. Mým "výchovným" záměrem je, abychom spolu všichni v pohodě spolu-žili, nikdo nikoho nevychovává, prostě jen řešíme nastalé situace dle nejlepšího vědomí a svědomí (haha, pokud možno :-), dcera je toho součástí, není něčím "nehotovým", co se teprve má "vychovat". Jsme tu tři, a žijeme spolu, tak se dle toho chováme, aby se nám žilo fajn.
    SAAYURI
    SAAYURI --- ---
    NEMESISS: Ja vsechny prispevky cetla a tak nejak nevidim rozpor mezi tim, co pises ty a tim, co si myslim ja. Mozna to neumim tak spravne napsat (jsem na mobilu, delam to na vickrat), ale resim co me v daniu chvili pali + mam hranice, pres ktery nepujdu a citim tak spravne (tudiz to, ze to nekde neni, nebo nekde funguje neznamena, ze to musim prevzit, kdyz to nefunguje).
    To, ze se do toho mota neco jinyho, ze je ted v kurzu misti absolutne poslusnejch deti vychovavat deti absolutne bez pravidel, to je stejny jako jakakoli dalsi modni vlna. Ja se snazim si brat z kazdyho neco a doma to udelat tak, aby to fungovalo, protoze ja tu ziju, ne nekdo jinej z nyxu. Samozrejme se muzu plest a xkrat jsem se pletla, ale tim, ze budu slepe nasledovat neco, s cim vnitrne nesouhlasim, to vyciti i to dite.
    SAAYURI
    SAAYURI --- ---
    NEMESISS: No, ja diteti zadny abstraktni predstavy nedavam, to mam spis pocit, ze se uplatnuje na jiny strane. Prave proto, ze nerozumi vysvetlovani to musi byt jasne a jednoduche a musi to mit hranice. Jak si pak to dite ma vypozorovat, co je spravne a co ne?
    SAAYURI
    SAAYURI --- ---
    YMLADRIS: No, kamaradka je super, slusnej, usmevavej clovek. Proto nechapu, ze je to dite uplne jiny.
    SAAYURI
    SAAYURI --- ---
    KOTENCE: Ne, ty me chces ocividne utvrdit v tom, ze vilene ublizovat a neomluvit se za to je v poradku. Muj salek kavy to neni. Rada si z toho vezmu cokoli, co mi bude davat smysl, ale tvoje cast mi stale unika. Jak muze byt boj prodavacky to, ze ma dite za spratka, kdyz dela veci zle a cilene a ty ho podporujes v tom, aby neneslo nasledky svyho chovani a bylo neslusne, to je ok, to je tvoje rozhodnuti.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    Saayuri, neber to tak, ze bych do Tebe rypala, myslim to dobre, pisu vlastne jen takovy namety k zamysleni, na ktery nemusis ani reagovat.

    Ja bohuzel mam potrebu byt s kazdym za dobre a zalezi mi (do urcite) miry na mineni ostatnich.

    Takze kdyz dite dostane darek k narozkam ode me, vim, ze vecer mi pred spanim sam podekuje v posteli (a kdyz ne, nevnimam to jako neslusnost). Kdyz ho dostane od strejdy, kterej vim, ze za hodinu odjizdi a nebude pak moznost mu podekovat, i kdyz by syn chtel, zeptam se: "Podekujes strejdovi?", bez natlaku v hlase. To delam i s "pozdravis pani? / omluvis se? / popr. verze "Chces podekovat? Omluvit se? Pozdravit?". Vetisnou chce, ale nekdy taky ne a to proste respektuju.

    Neni to asi idealni, ale pro nas dobra alternativa k "jak se rika" apod.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    SAAYURI: slusnost nebo poslusnost?
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    SAAYURI: no dobre, omluvil se nekdo nekdy dceri za neco? chape vubec vyznam omluvy?

    meli jsme se synem dost narocny obdobi, je to tip ditete, co neustale dokola zkousi hranice. ja nejsem robot a jak jsem psala, taky sem nekdy vypenila a rvala. pak me to mrzelo, omluvila jsem se mu. taky mu dekuju, tak jako ostatnim a rikam "prosim". syn se mi casto taky za neco omluvi, dekuje mi za veci uplne bezne a rika "prosim". jsou mu 3.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam