SAAYURI: Nj, jenze nase deti a taky partneri a taky rodice se proste nekdy chovaji, jak nechceme. Vazne si myslis, ze je mozny docilit toho, aby se dite nikdy nechovalo zadnym nezadoucim zpusobem a tikalo jak hodinky?
Dite se uci, Ty taky, ale jsi oproti nemu starsi, zkusenejsi, muzes mu byt duveryhodnym pruvodcem, ale taky autoritativnim pedantem..

SAAYURI: Z Kotence prispevku, myslim, vyplynulo dost jasne, ze respektujici cesta neni "ji/ho nechat mlatit ostatni", nybrz proste u malych deti, ktere to zkousi, zabranit tomu, aby se to delo -dat
tzn.treba dite odnest s tim, ze bouchat/strkat do dalsich ho nenecham, popr. pouziti prirozenych dusledku - nejde Ti ted si hrat s ostatnimi, aniz bys je bouchala/strkal? nemuzes si s nimi ted hrat, protoze s ublizovanim ostatnim to nejde. Jakmile dite "vychovne" prastis, delas presne to, co nechces po nem a to je imho cesta do pekel. Taky u deti treba ve 2 letech nemuzes cekat, ze pochopi vyznam Tvych abstrasktnich sdeleni a dalekosahle vysvetlovat, muzes jen vydrzet a verit, ze to, co delas, je pro Tvoje dite dobre.

Nerikam, ze se da vzdycky 100% ovladat. Taky nekdy rvu a pak se omluvim, s tim, ze "se to ucim, ucim se ovladat/zvladat vypeti, aniz bych kricela". Dite se taky uci zvladat svoje emoce a uci se neublizovat ostatnim a treba nerozbijet hracky. Pokud ja neumim se vzdycky a za vsech okolnosti ovladnout, jak to muzu vyzadovat po 2letym diteti? Neni to ujety?

Ver mi, ze dobry vyledky tohodle pristupu vidim dnes a denne a ne jen zdaleka u svyho ditete..

Mocensky hry jsou v tehle pripadech skvely nastroj...

SAAYURI: to zní ok. reagovala jsem na tu kámošku která není ochotna syna donutit se omluvit a spokojí se s tím že on chce aby to řekla za něj.. a že je pro tebe nepřijatelné mít takto nevychované dítě..

moje pozorování k tomuto je, že pokud souzní povaha matky a dítěte, super. pokud ale ne (např ty jsi člověkem slušnosti, dcera nebude), je to těžší. k tomuto je pár super příkladů tady. moje dítě je právě ten "racional" (viz článek), jako celá naše rodina. konvence pro nás na prvním místě nejsou, spíš se do toho rozumem nutime (představ si figurku ajťáka nebo šíleného vědce).
pokud tvoje dcera bude "strážce pořádku" (viz článek), velmi ráda do slušnosti najede...

http://www.ceskaskola.cz/2015/03/ondrej-steffl-sonda-do-duse-ceskeho.html?m=1

YMLADRIS: No, u nas se to dela bezne, zasna drezura, kazdej z nas podekuje, pozdravi a omluvi se, a to se od nas uci. Nikdo ji nerika, ze ji nema rad nebo ze je vyloucena, ale ze kdyz se to stane, je vhodne udelat to a to. Zdravit ji bavi a miluje to, mava a ma z pozdravu / mavani zpatky desnou radost. Zbytek bude s vekem.

YMLADRIS: Dekuju, Aha doma mam, musim to docist :)

KOTENCE: Jako nezlob se na me, je slusnost se omluvit, pokud udelam neco, co je spatne a co se nema. Pokud je dite moc male, tak je na rodici, aby mu nastavil hranice, co je v poradku a co uz ne. Z tvych prispevku mam fakt pocit, ze mam dite nechat ublizovat a tvarit se, ze tomu nerozumi, a tak muze byt neslusne a delat to dal.
Jak ma v budoucnu chapat, ze je to spatne. Zacnes mu to vysvetlovat? A jak mu vysvetlis, zes ho nechala x let neco delat, ale ted uz by nemel, protoze uz to muze chapat? To jsou podle me spatny navyky uz od zacatku a z takovejch deti rostou smradi. Mymu diteti je 16 mesicu a ve spolecnosti chodi, mava, rika "halo" a kdyz odchazime, dela papa, to ji ucime, je to slusnost, jako "promin", kdyz ublizi, i kdyz to neumi vyslovit.
Jedna vecc je co se ti chce a co ne, a druha vec je slusnost jako zakladni vybaveni - pozdravit, podekovat, omluvit se. A jestli ty tohle deti neucis, je to ok, ale ja myslim, ze se ma moje dite naucit ve spolecnosti zit a obstat v ni a najit si v ni misto, me bejt za vyvrhela, protoze ho rodice na spolecnost (zlou, nechapajici, netolerantni) spolecnost nepripravili a nenauci ho ani zakladum SLUSNOSTI, protoze se jim nechce se omlouvat, kdyz ublizi.

SAAYURI: Omlouvam se, kdyz mi to je lito a chci to druhymu dat najevo. Cili v tu chvili mi to neni proti srsti a tvarim se asi vetsinou zkrousene.
Dvoulety dite to takhle vetsinou nevnima a nuceni do omluvy je pro nej pruda, diky ktery citi znechuceni a vztek, pocit krivdy. Fakt tim nezaridis, ze mu bude druhyho ditete lito a bude tu omluvu myslet uprimne.
Stojis ty sama o neuprimnou omluvu?

YMLADRIS: Moc hezkej clanek, a urcite se spoustu veci snazime doma delat tak, jak pisou, ja ji chci umoznit aby delala vsechno, co si bude prat, ale nesmi to byt nebezpecne, nebo to ohrozovat nekoho jineho, priklady v clanku jsou super a urcite davaji smysl.

KOTENCE: Me je jedno, jak vypada oblicej. Kdyz ty udelas neco spatnyho, co nemas a mas se omluvit, tak to kvuli svymu obliceji nespokojenyho cloveka neudelas? Ale notak.

YMLADRIS: Mrknu.

KOTENCE: Ha, a to jsem delala, 4, 6 mesicu, stejne to zkousi. :))) takze to neni o tom, ze bych to nedelala, ale ze je kazdy dite jiny, ze. A pokud se u toho usmiva, kouka a sleduje, jestli ho sledujeme a ma z toho srandu, tak to opravdu neni o tom, ze "ted umi machat rukama".