Učila jsem se fotit porcované ryby.

Ze jsem terorista a svuj vlastní otec zaroven. Nevim no.

behem odpoledniho slofika se mi zdalo, ze mi behem odpoledniho slofika pribyli v mym pokoji 4 spolubydlici

O Lubě Skořepové.

Návštěva chrámu v zasněžených horách, s partou jsme prozkoumávali vnitřek, kde nikdo nebyl. Našel jsem pár měděných mincí, korále z hlíny a halapartnu +1, když někdo zavolal zvenku, abysme tam koukali naklusat a podívat se, co se děje. Bylo tam několik osob ve žlutých oblecích, s kterejma pak někdo z nás začal bojovat. Když se ale postava ve žlutém někoho z nás dotkla, ten člověk se proměnil v prach a sesypal se na hromádku.

Nejdřív se mi zdálo, že jsem zabloudil do nepoužívaných částí našeho domu, a objevil obří, zatím neopravené místnosti jako taneční sál nebo knihovna. Říkal jsem si, že bych si tenhle objev a radost z prozkoumávání neměl nechat pro sebe, a tak jsem to všechno nechal netknuté a šel organizovat expedici.

Pak se mi zdálo, že jsem se byl projít a zabloudil jsem do nějakého baru. Měl poměrně rozsáhlé a honosné podzemní prostory. Po nějakém čase mi došlo, že se nejspíš jedná o swingers club. Dal jsem si na baru vodku s colou, ale místo toho jsem dostal vodku s ústní vodou, prý kvůli hygieně. Potkal jsem tam několik známých a jednu postarší doktorku od nás z práce. Nakonec jsem se dal do řeči s nějakými děvčaty, ale nešikovně jsem se natáhl a usnul jsem. Když jsem se měl k odchodu, dostal jsem od personálu osobní skóre: slečen jsem sbalil pět, ale nevyspal se ani s jednou.

A pak se mi ještě zdálo, že jsem se byl v ZOO podívat na lachtany.

byla jsem nekde v parku, tady jak ted bydlim a porad pred sebou obri ctverec na obloze. rikam si: "ty vole, co to je?" ..pak jsem si vsimla, ze to je nejakej mrakodrap - jenom strecha z pohledu ze shora. tak me napadlo, ze to je Australie, ze se planeta nejak preklopila jako v Inception. kouknu na mapy a fakt ze jo. byla jsem asi 200 metru od nejakyho australskyho mesta.

Část středních Čech se chtěla odtrhnout od Prahy, tak se pražáci dohodli, že se sejdou v jedné ze separatistických vesnic a porvou se s místními. Já, jakožto správný pražský patriot, jsem se přihlásil taky, ale bitvu jsem nakonec zmeškal: sedl jsem do špatného autobusu a skončil u známého na chatě. A vlastně mi to až tak moc nevadilo.

Dnes jsem ve snu hodně jezdil na kole. Pak jsem potkal jednu kamarádku, která mi prozradila, že se se mnou chce vyspat nějaká Veronika Janečková (několik desítek jmen v ČR hledání neusnadnilo:)).

Dnes jsem byl ve snu na nějaké přednášce, kde seděl i Pavel Tykač. Když skončila a on vycházel dveřmi na ulici, zavolal jsem na něho s dotazem: „A co obnovitelná energie?“

Nepamatuji se, že by to pokračovalo nějak dál.

V restauraci jsem potkal Romana Vaňka, a jako správný fanoušek jsem ho požádal o autogram. Zaplatil jsem tříkorunový poplatek a protože jsem neměl po ruce nic lepšího, podal jsem mu svůj potravinářský průkaz. Kouknul na něj a začal mi nadávat, že ho nemám vyplněný a že ze mě určitě bude hrozný kuchař. Tak jsem mu vysvětlil, že na vyplnění průkazu jsem moc líný, a že mě vaření vážně baví, akr pohostinství je asi ten poslední obor, kde bych chtěl pracovat. Řekl jen "aha" a podepsal se.

Pak jsem zamířil na vzpomínkovou party za Václava Havla. Tam jsem potkal Dagmar Havlovou, která mi řekla, že když se v lazebnickém saloně v dolním patře té vily prokážu heslem 'Václav Havel', dostanu zadarmo pedikúru.

Byla jsem na soutěži a přehlídce letadel. Soutěž jsem vyhrála, lítalala jsem totiž sama o sobě, jen se jim můj start zdál poněkud zastaralý, odrážela jsem se totiž lopatou. Z hlediště mi mával pán co měl na vodítku lachtana s chocholkou.
Uf :))

Alice Cooper, Corpse Bride a velký zpívající donut.
Žádanku do psychiatrické léčebny si vyplním sama, děkuji :D

ze jsem byl na koncerte alice in chains s modelkou sarou sampaio, fakt ulet..

Dost tragický sen se spoustou mrtvých. Usoudila jsem, že se mi to nelíbí, napůl jsem se probudila, otočila na druhý bok, aby se mozkové buňky přesypaly do nové polohy, a místo bitevního pole se objevil růžový jednorožec. Ani tento demonstrativně pojatý extrém mi nepřišel uspokojivý, tak jsem si lehla na záda. Následoval pohodový a civilizovaný sen o strastích elektrikářského řemesla. Takhle se na ně musí!