"Šlo o rutinní operaci, ve které nebyl pacient ani v plné narkóze, ležel na lůžku, zatímco jsme ho operovali a ukazoval, kde máme provézt řez. Šlo o výměnu chlopně při aortální stenóze," sdělila mi VE SNU sestřička v bílém plášti, pod kterým neměla podprsenku.
"Ježiš a k čemu teda došlo, proč děda umřel?" Ptám se jí a koukám jí na bradavky.
"Při operaci došlo k fraktuře žebra. Pacient to zjistil a trpěl bolestmi, chtěli jsme operaci ukončit."
"NO TAK PROČ STE JÍ SAKRA NEUKONČILI?"
"Váš dědeček jako renomovaný chirurg trval na tom, že si zlomené žebro "narovná"....Pokusil se tak učinit a jediným pohybem si propíchl chlopeň kostí od zlomeniny....avšak mělo by vás uklidnit že při exitusu měl významně vystrčený palec nahoru!"
"Hm, tak děkuju sestřičko." Řekl jsem sklesle.
"V mých očích," řekla sestra s viditelnými bradavkami, a trochu se zasněla: "Zemřel jako hrdina."